Dobrý den,
tento průběh postupné povrchové degradace cihel je důsledkem vlhkosti, která působí v jejich porézní struktuře. Existují dvě nejčastější příčiny, jak zdivo do sebe absorbuje vlhkost. Když odhlédneme od havarijních příčin, tedy od možných úniků vody ze zasekaných vodovodních trubek ve zdivu, odpadů a jiných zdrojů zavlhání i vzdušné vlhkosti, která spíše zpomaluje odpařování vlhkosti ze zdiva apod., nejčastější příčinou bývá dožilost či absence vodorovné hydroizolace a pod úrovní terénu i svislé hydroizolace. Je proto vždy důležité, aby se podlahy a zdi dodatečně izolovaly proti působení zemní vlhkosti novými hydroizolacemi. To znamená, aby došlo k odstranění příčiny zavlhání. U obvodových zdí, z venkovní strany, se použitý zdicí materiál ochraňuje omítkou. Omítka je zase chráněna fasádním nátěrem a případně více exponované místo, kam může dopadat při deštích větší množství vody, se dá ochránit hydrofobním nátěrem. Bohužel z Vaší fotografie není zřejmé, zda se jedná o vnitřní či vnější stranu obvodové zdi, anebo vnitřní zeď. Pokud by se jednalo o vnitřní zeď, anebo vnitřní stranu obvodové zdi, pak viditelná degradace povrchu cihel je způsobena dlouhodobým působením kapilárně vzlínající vlhkosti. Pokud se jedná o venkovní stranu obvodové zdi a zeď je dlouhodobě bez omítek, pak to mohou být ty dvě výše jmenované dotace vlhkosti, a to vzlínající vlhkost z důvodu absence či dožilosti původní hydroizolace, ale také možná další dotace vody při deštích. Je zajímavé sledovat, jak se vždy po zimě povrch těchto vlhkých zdí z venkovní strany skokově zhorší zejména ve spodní části stavby, která je zamokřovaná vodou. Je to primárně způsobeno vodou, která je obsažena ve stavebním materiálu, ale zrychlující degradaci způsobuje také mráz. Nejrychlejší degradaci omítek a zdicích materiálů způsobuje vysoký obsah vlhkosti a silný mráz. Tento destrukční průběh se odehrává téměř vždy u vnějších povrchů vlhkých obvodových zdí. Mé vlastní oblíbené tvrzení zní, že běžně používaný stavební materiál není kostka cukru, takže krátkodobé působení vlhkosti jeho pevnost nezmění, ale při dlouhodobém působení vlhkosti a zejména při působení mrazu už k nežádoucím změnám dochází. Také je pravda, že některé cihly jsou opravdu poctivě pálené, ale jiné jsou naopak kvalitní méně. Používané zdicí materiály mají různou pevnost, nasákavost apod. To všechno se pak při působení vyjmenovaných vlivů sčítá v rychlosti degradace. Co Vám tedy na Váš dotaz odpovědět? V podstatě jsem Vám ale svá doporučení sdělil v předchozích větách. Pokud bude zeď již bez dotace vlhkosti, doporučuji místa, kde chybí zdicí materiál, doházet maltou s prokládáním kousků např. tašky bobrovky, tzv. plentování, či dozdít a následně už plošně zaomítat např. prodyšnou, avšak vysoce pevnou omítkou AquaSan Porosity – https://www.youtube.com/watch?v=u79K-gSITgw .

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz