Dobrý den,
tento průběh postupné povrchové degradace cihel je důsledkem vlhkosti, která působí v jejich porézní struktuře. Jsou dvě nejčastější příčiny, jak zdivo absorbuje do sebe vlhkost. Když pomineme havarijní příčiny, jako jsou možné uniky vody ze zasekaných rozvodů vody do zdiva, odpadů a jiných zdrojů zavlhání a vzdušné vlhkosti, která spíše zpomaluje odpařování vlhkosti ze zdiva a pod, tak nejčastější příčina bývá ta, že je to způsobeno dožilostí či absencí vodorovné hydroizolace a pod úrovní terénu i svislé hydroizolace. Takže je vždy důležité, aby se podlahy a zdi dodatečně izolovaly proti působení zemní vlhkosti novými hydroizolacemi. To znamená, aby byla odstraněná příčina zavlhání. U obvodových zdí, z venkovní strany, se použitý zdící materiál ochraňuje omítkou. Omítka je zase chráněna fasádním nátěrem a případně více exponované místo, kam může dopadat při deštích více vody, dá se malba, ale tím i všechny vrstvy pod ní, ochránit hydrofobním nátěrem. Bohužel z Vaší fotografie není zřejmé, zda se jedná o vnitřní či vnější stranu obvodové zdi, anebo vnitřní zeď. Pokud by se jednalo o vnitřní zeď, anebo vnitřní strana obvodové zdi, pak viditelná degradace povrchu cihel je způsobena dlouhodobým působením kapilárně vzlínající vlhkostí. Pokud se jedná o venkovní stranu obvodové zdi a zeď je dlouhodobě bez omítek, pak to mohou být ty dvě vyjmenované dotace vlhkosti a to vzlínající vlhkost z důvodu absence či dožilosti původní hydroizolace, ale také možná další dotace vody při deštích. Je vždy zajímavé anebo spíše rok co rok patrnější zejména ve spodní části stavby, která je zamokřované vodou, jak vždy po zimně se povrch těchto vlhkých zdí z venkovní strany skokově zhorší. Je to primárně způsobeno vodou, která je obsažená ve stavebním materiálu, ale zrychlující degradací způsobuje zejména mráz. K nejrychlejší degradaci omítek a zdících materiálů způsobuje vysoký obsah vlhkosti a silné mrazy. Tento destrukční průběh se odehrává téměř vždy u vnější povrchů obvodových zdí. Mé takové lidové tvrzení je to, že běžně používaný stavební materiál není kostka cukru, takže krátkodobé působení vlhkosti pevnost stavebního materiálu nezmění, ale při dlouhodobém působení vlhkosti a zejména působení mrazu, už může. Také je pravda, že některé cihly jsou opravdu poctivě pálené a jiné jsou méně kvalitní. Používané zdící materiály mají různou pevnost, nasákavost apod. To všechno se pak sčítá v rychlosti degradaci při působení vyjmenovaných vlivů. Co Vám tedy na Váš dotaz odpovědět? V podstatě jsem Vám ale odpověděl v předchozích větách. Pokud bude zeď již bez dotace vlhkosti, doporučuji vypadaná a více místa s více chybějícím zdícím materiálem doházet maltou s prokládáním kousky např. tašky bobrovky, tzv. plentování, či dozdít a následně už plošně zaomítak např. prodyšnou, avšak vysoce pevnou, omítkou AquaSan Porosity: https://www.youtube.com/watch?v=u79K-gSITgw

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz