Dobrý den,
při plošné krémové injektáži se sice jedná o velký počet vrtů na rozdíl od jednořadé injektáže, jež se obvykle provádí v horizontální linii, avšak vrty u plošného navrtání se neprovádějí na celou tl. zdiva s malým pokrácením, nýbrž na hloubku vrtů dle tabulky, kterou Vám vkládám níže. Ve Vašem případě by vrty v plošném rastru měly být hluboké 100 mm. Oslabení nosnosti zdi, která má 500 mm je i při velkém počtu vrtů a této jejich hloubce je velice malé, jelikož z celkové tl. zdi 500 mm není 400 mm v plošném navrtání dotčené. Nicméně, mé rady a poznatky vycházejí z úrovně mých znalostí a zkušeností, avšak nemohu nést zodpovědnost za provedení a případné následky. Zhotovitel je povinen dodržovat platná zákonná nařízení a předpisy. Pokud máte obavu o statiku domu, je třeba si přizvat statika, který prověří statickou „kondici“ Vašeho objektu a zásahy do ní! Nicméně musím konstatovat, že jsem za svoji více než 30letou praxi nezaznamenal jediný případ, kdy by těmito druhy injektáží a provedením byla ovlivněna statika domu. Pokud dům začal vykazovat statické poruchy, nebylo to způsobeno těmito injektážními postupy v těchto průměrech vrtů a provedením. U objektů, které vykazovaly anebo začaly vykazovat statické poruchy, se obvykle jednalo o nedostatečně pevné základy, nestabilita podloží, přetížení konstrukce s nedostatečně dimenzovanými konstrukčními prvky apod. Dalšími příčinami bývají také často výkopové práce okolo domu, při nichž se nedodržovaly jejich jednotlivé etapy, hloubka výkopu byla pod základy, nejčastěji v obojím, nedostatečně pevný anebo úplně chybějící horní věnec stavby atd.
K té druhé části dotazu: Pokud jste měli na mysli, že po vyprázdnění vrtů od injektážního krému byste vrty chtěli doplnit maltou, v tomto případě použijte běžnou klasickou zdicí maltu. I přes relativně malou hloubku vrtu je však dosti obtížné maltu do vrtu doplnit, ale v tomto případě se dá maltová výplň provést pěchováním. Jestliže jste ale měli na mysli povrchové uzavření vrtů, ideální je použít rychle tuhnoucí cement. Samozřejmě, pokud omítky budou odstraněny, což ve Vašem případě dle fotografií rozhodně doporučuji, vrty se následně zakryjí omítkou novou. Poslední myšlenka, která Vás možná vedla k tomuto poslednímu dotazu, je, co udělat, aby injektážní krém z vrtů nevytékal. Tímto se však není nutné zaobírat, jelikož injektážní krém i z vodorovných vrtů nevytéká.
Závěr: Zde Vám vkládám odkaz na technologický postup a na náležité provedení plošné krémové injektáže Systémem AquaStop Cream. https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#plosna-injektaz-zdiva

Tabulka pro dodržení hloubek vrtů u plošné injektáže

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den pane Schwarzi,

moc Vám děkuji za Vaší odpověď. Ještě jsem se chtěla ujistit v jedné věci. Při studování návodu plošné injektáže jsem se domnívala, že musíme vycházet z tohoto plánku viz obrázky, které máte uveřejněné (nejdou zde již vložit). Obvodové vrty zkrácené o 30 mm, tedy hloubka vrtu 470 mm, následně vnitřní vrty dle tabulky 100 mm. Ve Vaší odpovědi zmiňujete jen vrty 100 mm a proto mě to zarazilo.

Předem děkuji za odpověď

Dobrý den,
ano, obvodové injektážní linie, které ohraničují plošné navrtání zdiva pod úrovní terénu se provádějí tak, jak píšete v druhém dotazu, respektive ne zcela přesně, ale téměř. Zde Vám vkládám část textu, v němž je popsáno ohraničení plošné injektáže zdiva.

Začátek citace – postup vertikální a horizontální injektáže pro ohraničení plošné injektáže
První injektážní linie musí být zhotovena u stropu, nejčastěji v místě, kde terén končí, v max. vzdálenosti cca 50 mm nad terénem. Vrty v této linii musí být provedeny na celou tloušťku zdiva s pokrácením vrtů o cca 30 mm, než je tloušťka zdiva, a v osových vzdálenostech po 100 mm u cihelného zdiva ve spáře, anebo po 80 mm zdiva kamenného, smíšeného a cihelného zdiva při vrtání mimo spáru. Horní linie definitivně zastavuje vzlínající vlhkost v úrovni terénu. Jednořadou krémovou injektáž doporučujeme zhotovit i co nejblíže u podlahy. Obvykle majitelé a zhotovitelé nemají jistotu, zda vlhkost ve zdi pod úrovní terénu je z důvodu nefunkční venkovní svislé hydroizolace, či je zdivo zavlhčované pouze odspodu, anebo z obou směrů. Horizontální injektážní linie u podlahy nám zastaví zemní vlhkost, která vzlíná od základů směrem nahoru. Ta ale za určitých podmínek není zcela nutná. Na bokorysech si to lze představit.
Osové vzdálenosti se zhotoví dle doporučení, stejně jako pro horní linii. Hloubky vrtů u spodní linie se pokracují o cca 50 mm, než je tl. zdiva. Boční uzávěrky/injektážní svislice se provedou ve stranách – levý i pravý kraj izolované plochy s pokrácením vrtů o cca 50 mm, v osových vzdálenostech 80 mm. Tato osová vzdálenost se u svislic doporučuje, protože svislá průběžná spára se ve zdivu nevyskytuje, a tak osová vzdálenost i u cihelného zdiva se provádí stejně jako pro zdivo smíšené. Tyto dvě svislice propojí horní a dolní horizontální injektážní linii. Větší pokrácení vrtů u spodní linie a svislic, než u horní horizontální linie je z důvodu, aby nedošlo k provrtání zdiva skrz, což by mohlo zapříčinit další komplikace. V takto ohraničené ploše se provede plošná injektáž s jiným technologickým postupem, než je tomu u horizontální a vertikální injektáže. Konec citace z podstránky, na kterou jsem Vám v předchozí odpovědi vkládal link.

Nicméně jste se zmiňovala o statice objektu v souvislosti s plošnou injektáží, a tak mne opravdu nenapadlo, že Váš dotaz je směřován na linie, které ohraničují plošné navrtání.
Závěr: Vše i nadále platí z předešlé odpovědi.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den, řeším vlhkou, nikoli mokrou, suterénní místnost pod úrovní terénu. Chci pořešit pronikání vlhkosti bočními stěnami, které nelze izolovat zvenku. Princip vodorovné i plošné injektáže je mi jasný. Nicméně bych se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi plošnou injektáží stěny zevnitř a izolací stěny zevnitř. V obou případech dochází k plošné zábraně pronikání vlhkosti do místnosti. Injektovaná vrstva je součástí stěny, izolace je na povrchu stěny. Proč se izolace zevnitř nedoporučuje a injektáž ano. Teoreticky by měl být princip zábrany pronikání vlhkosti shodný.

Dobrý den,
přesně rozumím Vašemu dotazu a Vaší myšlence. V první řadě musím říci, že je vždy výhodnější a spolehlivější izolovat obvodové zdi pod úrovní terénu z venkovní strany, což je samozřejmostí při výstavbě, anebo dodatečně, tedy výkopem a zhotovením nové svislé hydroizolace. Toto je myslím jasné. Ve Vašem případě při výstavbě asi tyto hydroizolační práce proběhly, ale po uplynutí jejich životnosti přestaly plnit svoji funkci. Jak píšete, odkopání přilehlé zeminy k základům domu není možné, a tak hledáte cestu, jak ochránit stěny před působením zemní vlhkosti z vnitřní strany, tj. z místnosti. Přesněji vyjádřeno – ochránit povrchy těchto zdí před zavlháním. Tady je třeba podotknout jednu zásadní podmínku. Pokud do suterénních prostor neproniká tlaková voda, a to ani v době extrémních úhrnů srážek, „bojujete“ opravdu „jen“ s pronikáním zemní vlhkosti. V těchto případech je možné obvodové zdi plošně izolovat krémovou injektáží Systémem AquaStop Cream, anebo hydroizolační stěrkou AquaStop Bitumen 2K v kombinaci s injektážními krajovými uzávěrkami tak, jako se provádějí u plošné injektáže. Ptáte se na principiální rozdíl mezi těmito dvěma postupy. Nebudu se pouštět do širších úvah a rozborů, zmíním jen jednu zásadní věc. Při plošné injektáži vzniká vodoodpudivá zábrana v určité hloubce zdiva, dle provedených hloubek vrtů, to je v jeho struktuře včetně povrchu. Zdivo si zachovává difuzní parametry, ale sanační omítka není v přímém styku s podkladovou kapalnou vlhkostí. V kombinaci plošné krémové injektáž, dle našeho technologického postupu, následného omítnutí sanované plochy sanační omítkou a případně s podporou podnátěru AquaSalt Stop bude výsledek dlouhodobý. U natažení či natavení hydroizolace na vnitřní straně zdi bude vlhkost ve zdi oddělena od nové omítky také, ale už opravdu neprodyšně, kdy v tomto případě pak není nutná sanační omítka ani ochranný nátěr AquaSalt Stop. U druhé varianty je o to důležitější, aby zejména v úrovni terénu byla provedena chemická či mechanická podřezávka zdiva na celou tl. zdiva, aby se vlhkost ve zdivu nemohla posunout do vyšších poloh. Věřím, že tady není důvod se již dál rozepisovat. Když to tedy shrnu, obě varianty jsou plně funkční, ale za jedné podmínky, že totiž nebude z vnější strany, tj. z negativní strany působit tlaková voda, jak jsem se již na začátku této odpovědi zmínil. Pokud toto máte historicky u dané stavby prověřeno, pak můžete zvolit variantu, ke které máte větší důvěru. Při občasném působení tlakové vody pod úrovní terénu na konstrukci spodní stavby nebude ani jedna z variant spolehlivá a je nutné konstrukci pod úrovní terénu izolovat z vnější strany. Proto se obecně doporučuje, a zcela správně, u svislých konstrukcí pod úrovní terénu budovat hydroizolace z vnější strany, kdy případný tlak vody na hydroizolaci ji k podkladu přitlačuje a nikoli odtrhává. Existuje jedna injektážní metoda, která řeší přístupové omezení bezvýkopově, a to gelová rubová injektáž. Více najdete zde: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/gelova-injektaz/

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz