Dobrý deň.Chcel by som sa spýtať ohľadom preventívnej krémovej injektáže.
Máme starší rodinný dom postavený v roku 1968 a zrejme už pôvodná izolácia neslúži dobre.
Obvodové steny sú : klasická pálená tehla o hrúbke 30cm,ktorú chceme zatepliť polystyrénom.
V niektorých miestach, resp. stenách domu sa prevažne na jeseň/ cez zimu objavuje vzlínajúca
vlhkosť. Keď je obdobie dažďov, prípadne vonku dlhodobo veľká vlhkosť…Tieto steny ako aj celý
obvod domu chceme určite zainjektovať,
nakoľko podrezanie domu už nieje možné. Chcem sa spýtať : ak máme teraz cez leto steny suché,
máme po navrtaní dier pred injektážou vrty,resp. steny nejako zavlhčiť, aby injektážny krém
poriadne nasiakol a absorboval do muriva? Druhá otázka sa týka dier po injektáži. Po nasiaknutí
injektážneho krému aquastopcream do muriva, ostanú diery úplne prázdne? Nenaruší toľko dier okolo
celého domu statiku domu?Čím ich potom vyplniť aj kôli statike,aj kvôli tepelným mostom?
Za odpovede Vám ďakujem. Andrej.
- Andrej stáří dotazu 2 týdny dní
- last edited 2 týdny dní
- You must login to post comments
Dobrý den,
stěny není nutné vlhčit. Pokud jsou Vaše zdi v této době vizuálně suché, vůbec to neznamená, že neobsahují zvýšenou vlhkost. Dle informací, které jste mi poskytl, jsem přesvědčen, že kdyby se provedlo hloubkové měření vlhkosti např. mikrovlnnou metodou MOIST, anebo by se odebral vzorek ze zdi a v laboratoři by se provedlo změření hmotnostního obsahu vody, velmi pravděpodobně by závěr zněl, že Vaše zdi jsou nadlimitně vlhké. Také je třeba zdůraznit, že injektážní krém AquaStop Cream se šiří/disperguje ve všech porézních a také i v naprosto suchých stavebních materiálech. Je ale pravda, že vlhkost ve zdivu je pro dispergaci aktivních látek silanového krému přece jen příznivějším faktorem, tak jako i vyšší poréznost, vyšší teplota při aplikaci. Tyto faktory urychlují proces vzniku hydrofobizace ve zdivu. Píši také proto, aby nevznikl dojem, že injektážní krém AquaStop Cream se vsakuje do okolí vrtů jedině v případě, když je zeď mokrá, vysoce porézní a musí být třeba léto. Poréznost materiálu nezměníme, ale ta nám zásadně nevadí, jelikož, kudy kapilárně vzlíná vlhkost, tam se jistojistě aktivní látky injektážního krému také vsáknou. Teploty v průběhu vlastní injektáže si pohlídáme tak, aby v době realizace a pak alespoň v následujících 14 dnech po ní neklesly razantně pod bod mrazu. Procentuální vlhkost v místě linie vrtů ovlivnit můžeme. V případě suchého zdiva postačí vrty lehce zvlhčit vodou, anebo použít AquaStop Cream Inject Activator. Tím vytvoříme příznivější prostředí pro „nastartování“ hydrofobizace. Po vyprázdnění vrtů od injektážního krému vznikne ucelený hydroizolační blok, který zamezí vzlínající vlhkosti.
Tím jsme se poněkud šířeji dostali k Vaší další otázce, co s prázdnými vrty. Běžně se s nimi již nic nedělá, a to ani v případě, že práci provádějí realizační firmy. Ani v projektech při navržení krémové injektáže zdiva nic takového zpravidla nenajdete. Krémová injektáž zdiva je prostě vzhledem ke stavbě nejméně invazivní metoda. Vyprázdněný vrt vlhkost přenášet samozřejmě nemůže, okolí je vodoodpudivé, a tak injektážní linie spolehlivě plní svoji roli. Nová omítka vrty zakryje a v případě zatěsnění vrtu polystyrénovou zátkou u obvodové zdi v zimním období tepelné mosty v místě vrtů vznikat nemohou. Vaše obava, že mikroinjektáží zdiva může dojít k porušení statiky stavby, není opodstatněná, neboť nebyl zaznamenán žádný podobný případ. Tedy já o něm nevím a jsem v oboru více než 30 let. Technologie mikroinjektáže, jak se nazýval tento postup navrtání zdiva v 90. letech minulého století, představovala injektáž zdiva proti vzlínající vlhkosti málo účinnými kapalnými mikroemulzemi či naprosto neúčinnými polyuretany. Také se zdi vrtaly vrtáky o průměru 12 – 16 mm v osových vzdálenostech 100 – 120 mm a také na celou hloubku zdiva, ale u kapalných mikroemulzí z pochopitelných důvodů zešikma, takže vrty byly ještě delší než vrty vodorovné. Šikmé souběžné navrtání zdi je přece jen ze statického hlediska určitě invazivnější než vrtání vodorovné. Neúčinné injektáže zdiva byly prováděny u všech typů staveb ve všech běžně použitých materiálech a vrty nebyly a dodnes nejsou ničím vyplněny. Neúčinná polyuretanová injektážní technologie pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti dokonce ani neumožňovala dodatečnou výplň, jelikož polyuretan, který zůstal ve vrtu, by se musel odvrtával, což nebylo výrobci v technologickém postupu uvedené, a tím byl injektážní proces ukončen. Měkká houbovitá pěna ve vrtu je samozřejmě z hlediska zpevnění zdí, a tedy stavby nulová. Odhaduji, že takto injektovaných staveb jsou jen v České republice desetitisíce a nic se se statikou domů neděje. Píši to proto, abyste si udělal vlastní názor, zda je nutné vrty vyplňovat maltou, či ne. V konečném důsledku se bude jednat o Vaše rozhodnutí, jelikož jen zhotovitel je odpovědný za své počínání, a já rozhodně nebudu bagatelizovat rizika statiky domů. Myslím si však, že riziko ohrožení statiky domů při odvlhčování spodní stavby souvisí zejména s výkopovými pracemi okolo základů stavby, odbouráváním nosných zdí a jejich dozdívání apod.
Pokud ale stavba není v dobrém stavebně technickém, tedy statickém stavu, před jakýmkoli stavebním zásahem je třeba přizvat statika a vyčkat na jeho vyjádření. Přesto Vám poskytnu radu, jak můžete postupovat u krémové injektáže zdiva po vyprázdnění vrtů. Po úplném vyprázdnění vrtů je možné otvory vyplnit zdicí maltou, a to šnekovým čerpadlem anebo tak zvaným pěchováním. Pořiďte si tyčovinu o průměru 10 – max. 12 mm, kterou budete pěchováním vtlačovat zdicí maltu do vrtu až do jeho úplného vyplnění.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 2 týdny dní
- last edited 1 týdnem dní
- You must login to post comments
Za Vašu odpoveď a vysvetlenie Vám ďakujem. Pôjdeme sa do toho pustiť 🙂
S pozdravom : Andrej Kusý.
- Andrej odpovězeno 2 týdny dní
- last edited 2 týdny dní
- You must login to post comments
Není zač, ale dneska je neděle, tak ještě odpočívejte. 😉
JS
- Trumf Sanace odpovězeno 2 týdny dní
- You must login to post comments