Dobrý den,
z přiložených fotografií a zejména z Vaší důležité informace, že zadní stěna garáže je celá zapuštěná do terénu, předpokládám, že příčinou zavlhání může být kombinace kapilárně vzlínající vlhkosti od základů a bočního pronikání vlhkosti z přilehlé zeminy. Přesnou příčinu nelze pouze z fotografií jednoznačně určit, ale vzhledem k popsaným podmínkám považuji tuto kombinaci za velmi pravděpodobnou.
Pokud se tento předpoklad potvrdí, doporučil bych kombinovat svislou vnější hydroizolaci zadní stěny s vodorovnou krémovou injektáží (chemickou podřezávkou) systémem AquaStop Cream® u podlahy garáže.
Zadní stěnu by bylo nejvhodnější zvenku odkopat a zhotovit novou svislou hydroizolaci. Pokud odkopání není možné, alternativou je například bezvýkopová gelová rubová injektáž, která umožňuje vytvořit hydroizolační bariéru na vnější straně podúrovňového zdiva. Existují také možnosti hydroizolace z vnitřní strany, které však představují odlišné technologické postupy a vyžadují správné řešení návazností. Těmto technologiím se věnuji také v této poradně. Např. zde: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/dum-ve-svahu
Vodorovnou krémovou injektáž bych doporučil provést v co nejnižší technicky vhodné úrovni nad podlahou. Jejím účelem je zamezit kapilárnímu vzlínání vlhkosti od základů. Samotná vodorovná injektáž by však neřešila boční pronikání vlhkosti do zadní stěny, která je pod úrovní terénu a pravděpodobně nemá funkční svislou hydroizolaci.
Doporučil bych také zvážit pokračování vodorovné injektáže podél obou bočních dělicích stěn až k vjezdovým vratům, protože ani zde nelze vyloučit vzlínání vlhkosti od základů. Při stanovení výšky a rozsahu injektáže je potřeba zohlednit nejen případné výškové rozdíly podlah sousedních garáží, ale také jejich vzájemné dispoziční uspořádání. Sousední garáže totiž nemusí mít stejnou délku a jejich zadní stěny nemusí být v jedné rovině.
Pokud jsou konstrukce sousedních garáží stavebně provázané, doporučil bych v obou zadních rozích provést vždy dvě vzájemně kolmé svislé injektážní linie. Jednu v zadní stěně, souběžně s boční stěnou, a druhou v navazující boční stěně, souběžně se zadní stěnou. Obě linie by byly vedeny těsně u sebe, každá do jiné stěny, sahaly by minimálně nad úroveň venkovního terénu za garáží a navazovaly by na vodorovnou injektáž u podlahy.
Tímto opatřením by se omezil případný přenos vlhkosti ze sousedních neizolovaných konstrukcí do Vašeho nově izolovaného zdiva.
Pro lepší představu přikládám orientační obrázek s vyznačením navrhovaného vedení injektážních linií.
Ještě bych upozornil na betonovou podlahu. Pokud nemá funkční hydroizolaci, může přes ni rovněž pronikat zemní vlhkost. To však samo o sobě nebrání správné funkci injektáže zdiva, pokud nedochází k přemostění vytvořené hydroizolační clony. Při případné rekonstrukci podlahy by bylo vhodné její novou hydroizolaci na injektážní clonu napojit. Samotná injektáž zdiva však nevyžaduje vybourání stávající podlahy.
Uvedený postup považuji za vhodné řešení za předpokladu, že se potvrdí popsané příčiny zavlhání. Konkrétní provedení je samozřejmě potřeba přizpůsobit skutečné konstrukci garáže a jejímu stavebnímu uspořádání vůči sousedním garážím.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz