Dobrý den,

u Vašeho domu nedoporučuji výškový rozdíl terénu řešit šikmým vrtáním zdiva směrem dolů. U systému AquaStop Cream se jednotlivé vrty standardně provádějí vodorovně, tedy kolmo na svislou rovinu zdiva. Výrazný náklon vrtů je nevhodný a v zadní, nejvíce zanořené části domu by ani technicky nevyřešil rozdíl mezi úrovní podlahy a venkovního terénu.

Je ale potřeba rozlišovat šikmé vrtání a injektážní linii vedenou v nakloněné rovině. Tím mám na mysli, že jednotlivé vrty se stále provádějí vodorovně, ale jejich vzájemné výškové uspořádání může vytvářet například šikmou injektážní linii, která kopíruje svažující se terén. Injektážní linie tedy nemusí být vedena pouze vodorovně, ale může být provedena také v nakloněné rovině, kaskádovitě, svisle, případně i v oblouku, v podstatě v jakémkoli tvaru. Podstatné a zásadní je, že jednotlivé vrty zůstávají vodorovné a při dodržení doporučené osové vzdálenosti mezi nimi vzniká souvislá hydroizolační clona, a to bez ohledu na to, zda je injektážní linie vedena vodorovně, v nakloněné rovině, kaskádovitě, svisle nebo v oblouku.

Z Vámi přiložených výkresů je patrné, že se dům nachází ve svažitém terénu a jeho jednotlivé části jsou vůči venkovnímu terénu rozdílně výškově založené. V některých místech se tak podlahy postupně dostávají stále hlouběji pod úroveň okolního terénu. A právě tento výškový rozdíl je pro návrh správného sanačního opatření zásadní.

V místech, kde jsou podlahy již pod úrovní venkovního terénu, nepůsobí na obvodové zdivo pouze kapilárně vzlínající vlhkost od základů, ale velmi pravděpodobně také vlhkost pronikající z bočního směru od neodizolované přilehlé zeminy. Čím více se podlaha vůči venkovnímu terénu zanořuje, tím větší je svislá plocha zdiva vystavená tomuto bočnímu působení zemní vlhkosti. Jedna vodorovná injektážní linie provedená u podlahy by proto sama o sobě tento problém nevyřešila, jelikož by vlhkost z přilehlé zeminy mohla pronikat do zdiva nad vytvořenou injektážní clonou.

Toto riziko přemostění injektážní clony se však týká až těch částí domu, kde se podlahy dostávají pod úroveň venkovního terénu. V přední části domu, kde je podle přiložených výkresů podlaha prvního nadzemního podlaží nad úrovní venkovního terénu, je situace podstatně jednodušší. Zde lze provést běžnou vodorovnou injektáž co nejblíže k podlaze. Takto vytvořená dodatečná hydroizolační clona, někdy také označovaná jako chemická podřezávka zdiva, účinně a dlouhodobě zamezí kapilárně vzlínající vlhkosti od základů. Za předpokladu, že venkovní terén zůstává pod úrovní této injektážní linie, nemůže zde docházet ani k jejímu přemostění zemní vlhkostí z bočního směru.

Jak bych tedy doporučoval postupovat při sanaci Vašeho domu?

Za nejvhodnější řešení považuji odkopání obvodového zdiva v těch částech, kde se podlahy nacházejí pod úrovní venkovního terénu, a následné zhotovení kvalitní vnější svislé hydroizolace, ideálně až k základové spáře. Ta zabrání pronikání zemní vlhkosti do zdiva z bočního směru.

Současně je nutné provést krémovou injektáž systémem AquaStop Cream co nejblíže k úrovni podlah jednotlivých místností. Tím se zamezí kapilárně vzlínající vlhkosti od základů. Pokud bude vnější svislá hydroizolace provedena v dostatečném rozsahu, tedy od spodní části základového zdiva až nad úroveň venkovního terénu, a injektážní clona bude vytvořena v úrovni podlahy, budou tím vyřešeny oba směry pronikání zemní vlhkosti do obvodového zdiva.

Důležité je také správné pořadí jednotlivých prací. Doporučuji nejprve provést injektážní vrty z vnitřní strany zdiva a teprve následně zhotovit vnější svislou hydroizolaci. Při vrtání totiž může dojít k nechtěnému provrtání zdiva skrz celou jeho tloušťku. Pokud by již byla vnější hydroizolace hotová, mohlo by tím dojít k jejímu poškození. Vrtání z vnitřní strany je navíc podstatně praktičtější, protože při vrtání z výkopu by bylo nutné výkop značně rozšířit, aby vznikl dostatečný pracovní prostor pro navrtání zdiva.

Při tomto způsobu sanace není nutné přizpůsobovat výšku injektážní linie svažujícímu se venkovnímu terénu. Injektážní linie se vede stále vodorovně, co nejblíže k úrovni podlahy, pokud jsou podlahy ve stejné výškové úrovni, a to i v místech, kde se venkovní terén postupně zvyšuje. Právě vnější svislá hydroizolace totiž zajišťuje ochranu zdiva proti bočnímu pronikání zemní vlhkosti, zatímco injektážní clona zabraňuje jejímu kapilárnímu vzlínání od základů.

Pokud by však odkopání některých podúrovňových částí domu nebylo možné, nabízejí se ještě dvě další možnosti sanace bez nutnosti výkopových prací.

První možností je plošná krémová injektáž systémem AquaStop Cream. Nejprve se vytvoří spodní vodorovná injektážní linie co nejblíže k podlaze a horní injektážní linie přibližně 5 cm nad úrovní venkovního terénu. Jelikož se venkovní terén svažuje, může horní injektážní linie jeho sklon kopírovat. Obě linie se na krajích propojí svislými injektážními liniemi, čímž se sanovaná plocha uzavře. Ve Vašem případě se však horní a dolní injektážní linie pravděpodobně spojí přímo, bez svislic, v místě, kde se podlahy dostávají nad úroveň venkovního terénu.

Uvnitř takto ohraničené plochy se následně provede plošná injektáž v předepsaném síťovém rastru. Tím se vytvoří hydrofobní bariéra, která brání pronikání zemní vlhkosti z bočního směru k vnitřnímu povrchu zdiva. Tato metoda je určena pro sanaci zdiva zatíženého zemní vlhkostí, nikoliv tlakovou vodou, a její použití závisí také na druhu zdicího materiálu. Například u dutinového a komůrkového zdiva nelze tuto plošnou injektáž provádět.

Druhou možností je kombinace liniové injektáže a vnitřní svislé hydroizolace. Princip injektážního ohraničení je naprosto stejný jako u předchozí varianty. Opět se vytvoří spodní a horní injektážní linie, které se na krajích propojí svislými injektážními liniemi, případně se v místě výškového přechodu přímo spojí. Rozdíl je pouze v tom, že se uvnitř takto ohraničené plochy již neprovádí plošné síťové navrtání, ale po odstranění původních omítek se na povrch zdiva nanese souvislá hydroizolační stěrka, například AquaStop Bitumen 2K.

Obě varianty sledují stejný cíl, liší se však způsobem vytvoření hydroizolační bariéry. U plošné injektáže se hydrofobizuje určitá hloubka zdiva od jeho vnitřního povrchu, zatímco u druhé varianty se hydroizolační bariéra vytvoří přímo na jeho povrchu. Na tuto vnitřní hydroizolaci lze po odpovídající přípravě povrchu následně nanést omítku. U AquaStop Bitumen 2K lze například druhou vrstvu před jejím zatuhnutím vhodně zvrásnit zubovým hladítkem, aby vznikl nekluzný podklad pro následné omítnutí.

Je přitom potřeba si uvědomit, že zdivo pod úrovní venkovního terénu může i nadále zůstávat vlhké, protože je z vnější strany stále v kontaktu se zeminou. To však samo o sobě neznamená, že sanace nebude funkční. Vnitřní hydroizolace zabrání pronikání této vlhkosti do interiéru a horní injektážní linie, vedená nad úrovní venkovního terénu, zamezí jejímu dalšímu kapilárnímu vzlínání do nadzemní části zdiva. Tím se ochrání také fasáda nad úrovní terénu.

Zásadní podmínkou obou těchto bezvýkopových variant je, aby na zdivo nepůsobila tlaková voda, a to ani při intenzivních deštích. Pokud se jedná pouze o zemní vlhkost, mohou být obě řešení dlouhodobě funkční. Z Vašeho dotazu zatím nevyplývá, že by do objektu při vydatných srážkách přímo zatékala voda, proto považuji za rozumné o těchto variantách uvažovat.

Oba způsoby sanace jsem již opakovaně vysvětloval v naší poradně. Pro lepší představu Vám doporučuji následující obdobný dotaz, ve kterém jsou popsány a porovnány obě varianty:

https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/jaky-zpusob-reseni

Podrobný technologický postup plošné injektáže, včetně schémat rozmístění vrtů a doporučených hloubek, najdete zde:

http://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#plosna-injektaz-zdiva

Pro úplnost ještě zmíním možnost gelové rubové injektáže, při které se hydroizolační bariéra vytváří za zdivem, v přilehlé zemině. Tuto technologii je však nutné kombinovat s krémovou injektáží u podlahy, která zabraňuje kapilárnímu vzlínání vlhkosti od základů. Gelová rubová injektáž se používá zejména u podzemních konstrukcí, kde není možné provést vnější odkopání, například kvůli okolní zástavbě nebo inženýrským sítím. Jedná se však o značně finančně nákladné řešení, které musí provádět specializovaná realizační firma. Ve Vašem případě bych proto tuto možnost nepovažoval za prioritní.

Závěrem bych Vám doporučil především zvážit možnost odkopání obvodového zdiva v zapuštěných částech domu. Kombinace vnější svislé hydroizolace a vodorovné injektáže systémem AquaStop Cream v úrovni podlahy představuje z hlediska stavebně-technického řešení nejspolehlivější a nejpřirozenější způsob, jak zabránit pronikání zemní vlhkosti do obvodového zdiva.

Pokud však odkopání z jakéhokoliv důvodu nebude možné, neznamená to, že by nebylo možné problém účinně vyřešit. Obě popsané bezvýkopové varianty mají své opodstatnění a při správném technologickém provedení a za předpokladu nepůsobení tlakové vody mohou zajistit dlouhodobou ochranu vnitřních povrchů zdiva i nadzemní části fasády a běžně se používají jako plnohodnotná řešení.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz

Dekuji za vycerpavajici odpoved. Mel bych jeste dotaz k vnejsi izolaci. Jaka je doporucena skladba pro stare kamenne smisene zaklady. Je to vyrovnat maltou, natahnout asfaltovy pas, nasledne nopovou folii, dole drenazni trubka ulozena v drenaznim sterku a na nopovvku extrudovany polystyren? Bude stacit jej zapustit 30 cm? Jak pripadne na te strane kde je svaznost. Take v kaskade, jako u injektaze a horni hrana vodorovna nad urovni terenu?
Dekuji