Dobrý den,
na fotografiích je viditelné, že mapy jsou velmi intenzivní a značně vysoké. Pokud se toto zhoršení stavu odehrálo ve velmi krátkém časovém horizontu, byť předtím zdi mírně zavlhaly, není to zcela obvyklé. Něco se muselo stát, změnit apod. V současné době přišlo několik přívalových a intenzivnějších dešťů, ale v předcházejícím období bylo až extrémní sucho. Navrhuji tento postup. Udělejte si tužkou rysky na horních okrajích map a snažte se přes den co nejvíce větrat. To Vám bude cosi napovídat. Pokud se mapy budou rozšiřovat, může se jednat o havarijní stav vody, kdy voda může trvale, byť pomalu, vytékat z poškozeného vodovodního potrubí. Toto se dá ale rychle vyloučit či potvrdit tlakovou zkouškou vodovodu pod tlakem vody za použití manometru. Tento případný havarijní stav probíhá obvykle tak, že se objeví intenzivnější vlhké místo na zdi a následně se mapa neustále zvětšuje nejen směrem nahoru, ale i do boků a postupně i do okolních zdí. Také se může jednat o havarijní stav ležaté dešťové kanalizace pod domem, pokud se nachází v blízkosti Vaší polosuterénní bytové jednotky. V tomto případě by ne zcela funkční vodorovná hydroizolace pod zdmi zvýšenou zemní vlhkost intenzivněji propouštěla a takto by se do té doby mírně vlhké zdi mohly zamokřovat najednou rychleji a silněji. Pokud je pod Vaší bytovou jednotkou uložena dešťová kanalizace, rozhodně bych doporučil udělat kamerový průzkum s kvalitní! kamerou. S proběhlými izolatérskými pracemi u Vašeho souseda bych vzniklý problém ve Vaší bytové jednotce rozhodně nespojoval. Havarijní stav u souseda však nelze vyloučit, ale intenzita zavlhání by byla pravděpodobně v jeho prostorách vyšší a předpokládám, že byste se o tom dozvěděla. Rozhodně zatím žádné sanační práce neprovádějte a prověřte nejprve všechny možné příčiny zamokřování zdí. Z popisu, který jste mi poskytla, se mi plně nezdá, že by toto bylo důsledkem dožilosti původních hydroizolací pod zdmi, byť budou pravděpodobně za horizontem své životnosti. Pokud ale vše vyloučíte, je třeba vytvořit Systémem AquaStop Cream nové hydroizolace u podlah obytných místností. Rozsah injektáže ale záleží na Vás. Určitě doporučuji izolovat ty zdi, které jsou viditelně vlhké. Krémová injektáž se dá realizovat i na etapy, takže můžete zainjetovat pouze ty zdi, které jsou vlhké, a v dalších injektážních pracích můžete pokračovat kdykoli dle možností a aktuálních potřeb. Poslední úvaha. Také nevím, jaký je výškový rozdíl mezi podlahou Vašeho suterénního bytu a terénem. Předpokládám, že terén bude výše než Vaše podlahy, a tak je třeba brát v úvahu i stav svislé vnější hydroizolace. Také doporučuji, abyste si otevřela níže vložený link, kde najdete množství podobných dotazů a mých odpovědí na ně. Získáte tak další informace a možné podněty. Zde klikněte: určení příčiny vlhkých zdí.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den pane Schwarzi,

Moc děkuji za odborný názor.

Dobrý den pane Schwarzi,

pečlivě jsem prostudovala vaše náměty na možnou příčinu vlhkosti. Ještě jsme zapomněla dodat jednu podstatnou informaci, že v roce 2023 se opravovala v ulici splašková kanalizace(havarijní stav), je možné že se ta voda z podzemí přesunula pod barákem do vnitrobloku k mému bytu ? Ty fotky nejsou aktuální, jedná se o rok 2023. Příčinná souvislost mezi těmito události by tady byla, jen nevím, jakým způsobem by se voda od ulice dostala do vnitrobloku.

Dobrý den,
při opravě veřejné/uliční splaškové kanalizace není předmětem průzkumu stav ležatých kanalizačních přípojek jednotlivých staveb. Nabízí se také otázka, jak je veřejná kanalizace daleko od Vaší bytové jednotky. Pokud to značné zhoršení stavu Vašich zdí časově odpovídá době opravy veřejné kanalizace, může tam být souvislost. Avšak v takovém případě uplynuly již dva roky, během nichž by už mělo dojít k určitému zlepšení. Předpokládám, že veřejná kanalizace byla opravena, a tudíž je v současné době plně funkční. Předmětem revize, a tedy případné opravy však nebyly jednotlivé kanalizační přípojky. Napojení jednotlivých přípojek při opravě v určitém úseku uliční ležaté kanalizace je samozřejmostí, ale ta část, jež se nachází za hranicí obecního pozemku, tedy i pod Vaším domem, je už v péči jednotlivých vlastníků. Nechci Vám „vyhazovat peníze z kapsy“, ale přece jen průzkum ležaté kanalizace by měl být prověřen v rámci SVJ. Také však netvrdím, že právě toto může být skutečná příčina, ale musíme jednotlivé možnosti v logickém pořadí postupně vyloučit, než se pustíme do vlastní chemické podřezávky zdí. Domnívám se, že právě průzkum Vaší ležaté kanalizace je v tomto případě opodstatněn. Náklady na kamerový průzkum se obvykle pohybují v řádech několika tisíců, samozřejmě s ohledem na vzdálenost provedené revize, takže tato investice v rámci SVJ není nikterak zatěžující. Prioritně bych také ve Vaší bytové jednotce provedl tlakovou zkoušku rozvodů vody. Toto jsou dvě možné příčiny při „skokovém“ zamokření spodní stavby. Pokud se obě vyloučí a další se už nebudou nabízet, pak se můžete opravdu pustit do sanace Vaší bytové jednotky. Ale zatím bych nepředbíhal. Jedno po druhém.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den pane schwarzi,

měl jsem na prohlídce bytu firmu vlhké zdi. Podlaha je lehce pod úrovní terénu, tak navrhli udělat vrty tři od podlahy, tři sary cihel. Po vyvrtani pár vrtů je poznat, že je zde spodni vlhkost. Co říkáte na tento postup ?

Děkuji.

Dobrý den,

podle Vašeho popisu se mi navržený postup firmy jeví jako správný. Důležitý je však údaj, co přesně znamená, že je podlaha „lehce pod úrovní terénu“.

Pokud je výškový rozdíl mezi vnitřní podlahou a venkovním terénem přibližně do 10–15 cm, pak provedení tří vodorovných injektážních linií nad sebou dává velmi dobrý smysl. Jedna injektážní linie co nejblíže nad podlahou by sice zastavila vzlínající vlhkost od základů, ale zdivo mezi touto linií a úrovní venkovního terénu by mohlo být stále dotováno zemní vlhkostí z bočního směru.

Právě další dvě injektážní linie tuto nízkou podúrovňovou část zdiva dostatečně hydrofobizují. Každá z těchto vodorovných linií zároveň sama o sobě vytváří bariéru proti dalšímu kapilárnímu vzlínání vlhkosti směrem vzhůru. Nejde tedy o to, že by byla důležitá pouze horní řada, ale o vzájemné propojení účinku všech tří injektážních linií v této malé výškové ploše zdiva. V podstatě se jedná o tři injektážní linie provedené nad sebou, přičemž jednotlivé linie jsou vůči sobě posunuty o polovinu osové vzdálenosti vrtů.
Tento postup je vhodný pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti, a to i při působení zemní vlhkosti z bočního směru, nikoliv pro proudící či tlakovou vodu. U takto malého zanoření podlahy pod terén ale působení spodní tlakové vody nepředpokládám. Důležité samozřejmě je, aby venkovní terén nebo pochozí plocha byly vyspádovány od domu a dešťová voda se u zdiva nehromadila ani k němu přímo nenatékala.

To, že je po vyvrtání otvorů ve spodní části zdiva patrná vlhkost, odpovídá Vámi popsané situaci.

Za předpokladu, že výškový rozdíl mezi podlahou a venkovním terénem je skutečně pouze přibližně do 10–15 cm, považuji navržené provedení tří injektážních linií za správné řešení. Pokud by byl výškový rozdíl větší, bylo by již vhodné přejít na plošnou injektážní metodu, která se technologicky provádí jinak – zejména má jiné hloubky vrtů v ploše a další odlišnosti od běžně prováděných horizontálních injektážních linií.

Zde je návod na plošnou injektáž, byť si myslím, že ta ve Vašem nebude nutná: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#plosna-injektaz-zdiva

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Děkuji a jak poznám, že nejde o tlakovou vodu ? Chodník by měl být vyspadovany od baráku. V květnu se dýchalo v bytě dobře, ale teď po deštích jde cítit v bytě vlhkost, že si to zdivo natahuje ve zvýšené míře.

Pan majitel navrhl udělat ještě krystalickou podlahu a vytáhnout až k nějaké úrovni. Je dost možné, že pod bytem působí spodní tlaková voda, jelikož nová podlaha betonová je popraskaná a problémy začaly když se opravovala kanalizace před vchodem, tak jestli došlo k posunu spodní voda nějakým způsobem. Tento týden budou provádět injektáže, mohl bych vám zaslat fotky ke konzultaci tady do poradny ? Děkuji za pomoc a hlavně obrovskou vstřícnost.

u bytu je chodník a kanál kam je odvadena voda z ryny. Mohl by to být problém? Kdyby byl ten kanál ucpaný ? Kdyby se ta voda hromadila u bytu, tak co to znamená? Pan sinagl řekl, že po provedení izolací už je to jedno. Ptal jsem se právě kdyby tohle byl ten problém.

Děkuji.

Dobrý den,
podle Vašeho dalšího popisu a při rozdílu mezi podlahou a venkovním terénem pouze přibližně 10–15 cm působení tlakové vody v úrovni obytné místnosti nepředpokládám. Kdyby v této výšce na konstrukci skutečně působila tlaková voda, projevovalo by se to spíše průsakem nebo přímo natékáním vody do místnosti, například prasklinami v podlaze nebo ve styku podlahy se zdivem. Nic takového ale nepopisujete.
Naopak Vámi popsaný stav, kdy se po období větších dešťů zvýší vlhkost zdiva a v období sucha se situace zlepší, velmi dobře odpovídá zvýšené zemní vlhkosti. Po vydatnějších srážkách se podloží kolem a pod domem více nasytí vodou a neodizolované konstrukce mají větší dotaci vlhkosti. Za delšího suchého období se naopak vlhkost podloží snižuje, tento přísun do zdiva zeslábne a logicky se snižuje i míra vlhkosti v konstrukcích spodní stavby.
Samozřejmě nevíme, jaké jsou hydrogeologické poměry hlouběji pod domem, zda se tam nenachází spodní voda, nějaký lokální pramen apod. Pro posouzení tohoto konkrétního projevu vlhkosti u nepodsklepeného domu je to však méně podstatné. Rozhodující jsou především projevy v samotném mírně zanořeném přízemním bytě. U takto malého zanoření se ani běžně nepředpokládá vznik tlakové vody v úrovni zdiva a podlah.
Ani popraskaný beton podlahy bych automaticky nespojoval s tlakovou vodou. U starší betonové podlahy mohou trhliny vzniknout z mnoha běžných stavebních důvodů – sesycháním, sedáním podloží, nedostatečným vyztužením nebo prostě stářím konstrukce. Pokud by voda pod betonem vytvářela takový tlak, že by měla být příčinou zásadní poruchy podlahy, očekával bych při existujících trhlinách také průsak vody do místnosti, který ale neuvádíte.
Návrh na dodatečné zaizolování betonové podlahy krystalickou hydroizolací mi proto v této situaci dává smysl. Podmínkou je, aby byl beton soudržný a jeho povrch porézně otevřený, tedy bez nesoudržných vrstev, lepidel, nátěrů apod. Krystalická hydroizolace se vsakuje do pórovité struktury betonu a následnou krystalizací jeho kapilární strukturu utěsňuje. Je proto vhodná i tam, kde vlhkost působí zespodu, tedy z negativní strany.
Záleží samozřejmě na charakteru Vámi zmiňovaných prasklin. Pokud jde pouze o běžné trhliny v jinak soudržném betonu, je to něco jiného než silně popraskaná a rozpadající se podlaha. V druhém případě by již bylo vhodnější uvažovat o rekonstrukci podlahové konstrukce.
U napojení krystalické hydroizolace podlahy na injektované zdivo není potřeba vytvářet fyzický spoj stejným způsobem jako například u asfaltových pásů či stěrkové hydroizolace s injektážní linií. Za vhodný postup bych považoval nejprve provést krystalickou hydroizolaci celé plochy podlahy a vytáhnout ji také na očištěné minerální zdivo. Pokud bude horní ze tří navržených injektážních linií přibližně ve výšce 15 cm nad podlahou, vytáhl bych krystalickou hydroizolaci na zdivo přibližně do výšky 20 cm, tedy asi 5 cm nad tuto horní injektážní linii.
Princip je obdobný jako při napojování klasické hydroizolace podlahy na chemickou podřezávku – jednotlivé hydroizolační účinky je vhodné nechat se výškově překrýt. Následně se provedou navržené injektážní linie. Hydrofobizace vytvořená Systémem AquaStop Cream se od jednotlivých linií šíří do okolní struktury zdiva, tedy i směrem k podlaze a mezi jednotlivými liniemi. Krystalická hydroizolace podlahy a spodní části zdiva se tak s hydrofobizací vytvořenou injektáží vzájemně výškově překryjí a funkčně doplní. V tomto případě navíc neřešíme tlakovou vodu, ale zemní vlhkost, což je pro tento způsob řešení podstatné.
Co se týká kanálu u domu a odvodu vody z okapového svodu, určitě je vhodné jejich funkčnost prověřit. Obecně platí, že veškerá dešťová i odpadní voda má být spolehlivě odváděna pryč od domu a pochozí plochy mají být pokud možno vyspádovány od objektu. Pokud by byl odtok ucpaný, netěsný nebo při intenzivním dešti nestíhal vodu odvádět, může se tím významně zvyšovat množství vody v podloží u domu a následně i zemní vlhkost působící na podlahu a zdivo. U kanalizačního potrubí lze v případě pochybností provést kamerovou revizi; podobné případy, kdy závada kanalizace významně zvyšovala zavlhání pod domem, se v praxi skutečně objevují.
To ale neznamená, že u Vás musí být kanalizace vadná. Pokud kanál i svod vodu bez problémů odvádějí a nikde při dešti nedochází k přetékání nebo hromadění vody u domu, není důvod předpokládat závadu jen proto, že se po deštích zvýší vlhkost zdiva. Tento jev může být jednoduše důsledkem zvýšené zemní vlhkosti.
Původně navržené tři nad sebou provedené a vzájemně přesazené injektážní linie proto ve Vámi popsané malé podúrovňové výšce stále považuji za smysluplné řešení zdiva. Krystalická hydroizolace podlahy pak řeší další část celku – prostup zemní vlhkosti betonovou podlahou – a společně s hydrofobizací zdiva vytvořenou injektáží se oba způsoby ochrany proti vlhkosti, včetně detailu styku podlahy se zdivem, funkčně doplní.
Fotografie samozřejmě do poradny vložte. Nejvíce by pomohly fotografie popraskané podlahy, styku podlahy se zdivem, míst s největší vlhkostí a také venkovního chodníku, kanálu a napojení okapového svodu.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

A může se tohle provést aj když už je injektáž hotová ? Tahle dodatečná izolace podlahy ?

Dobrý den,
ano, dodatečnou krystalickou hydroizolaci podlahy můžete bez problému provést i v případě, že je injektáž zdiva již hotová.

Postupoval bych tedy stejně, jak jsem popsal v předchozí odpovědi. Krystalickou hydroizolaci proveďte na celé připravené betonové podlaze a vytáhněte ji také na očištěné minerální zdivo přibližně 5 cm nad nejvyšší injektážní linii. Pokud je tedy horní injektážní linie přibližně 15 cm nad podlahou, hydroizolaci bych vytáhl přibližně do výšky 20 cm.

Je pravda, že v bezprostřední oblasti již vytvořené hydrofobizace může být průnik krystalické hydroizolace do struktury zdiva částečně omezený. Z hlediska výsledné funkce to ale není problém, protože právě tato část zdiva je již chráněna hydrofobizací vytvořenou injektáží. Obě hydroizolační opatření se tak ve výsledku výškově překryjí a funkčně na sebe navážou.
Takže skutečnost, že jste injektáž provedl jako první, Vám v tomto případě v provedení dodatečné hydroizolace podlahy nijak nebrání.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Moc děkuji za váš čas a vysvětlení. Poslední dotaz kdyby u bytu stála voda byl by to furt problém ikdyz budou provedeny izolace ?

Děkuji.

Dobrý den,

pokud se bavíme o Vámi popsané situaci, kdy je podlaha bytu přibližně 10 cm pod úrovní venkovního terénu, pak by při správně provedené hydroizolaci podlahy a jejím napojení na injektáž neměla ani případná krátkodobě stojící voda u obvodové stěny způsobit zásadní problém.

Podstatné je, aby hydroizolace podlahy byla vytažena po obvodovém zdivu až nad nejvyšší injektážní linii. Tyto dvě hydroizolace se tak navzájem doplňují a výškově překrývají, aby mezi nimi nemohlo dojít k přemostění vlhkosti.

Ve Vámi popsané situaci bych ale nepředpokládal, že se bavíme o působení spodní vody. Pokud by se voda krátkodobě objevila u obvodové stěny, jednalo by se spíše o povrchovou dešťovou vodu, například při intenzivním dešti nebo nevhodném vyspádování okolní pochozí plochy. Krátkodobé zatížení vodou je něco jiného než dlouhodobé působení tlakové vody.

Současně je potřeba říci, že voda by u domu neměla dlouhodobě stát. Chodník, terasa nebo jiná zpevněná plocha u obvodové stěny má být vyspádována tak, aby voda od domu odtékala. Aby se hladina vody dostala až nad horní injektážní linii, která je již nad úrovní venkovního terénu, muselo by se před domem vytvořit poměrně nestandardní zadržení vody – v podstatě jakási venkovní „vana“. To už by znamenalo chybu ve vyspádování nebo odvodu povrchové vody, kterou by bylo vhodné odstranit.

Pokud byste chtěl mít hydroizolaci řešenou ještě robustněji právě i pro případ výraznějšího působení vody, pak bych před samotnou krystalickou hydroizolací upřednostnil plnohodnotnou hydroizolační vanu. V ploše podlahy bych použil asfaltové hydroizolační pásy, jejich svařované přesahy je možné ještě pojistit přetěsněním AquaStop Bitumen 2K. U obvodových stěn se pak AquaStop Bitumen 2K nanese hladítkem s přesahem přibližně 10 cm na asfaltový pás a plynule se vytáhne po zdivu minimálně přibližně 5 cm nad horní injektážní linii. Tím vznikne velmi spolehlivé propojení vodorovné hydroizolace podlahy s hydroizolací zdiva.

Tato varianta by ovšem ve Vašem případě pravděpodobně znamenala podstatně větší zásah do stávající podlahy, případně její vybourání a novou skladbu. Chápu proto, proč uvažujete o dodatečné krystalické hydroizolaci na stávající betonové podlaze. Pro Vámi popsaný výškový rozdíl a běžné působení zemní či krátkodobě povrchové vlhkosti dává i toto řešení smysl za předpokladu, že bude hydroizolace souvisle provedena v ploše podlahy a vytažena po zdivu nad nejvyšší injektážní linii.

Takže stručně: krátkodobá povrchová voda u domu by při správně provedené a výškově napojené hydroizolaci neměla představovat problém. Dlouhodobě stojící voda u obvodové stěny je ale sama o sobě nežádoucí stav a bylo by nutné odstranit příčinu jejího zadržování.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Chápu, že to je nežádoucí stav, ale pri již provedené izolaci by to neměl být problém ? Sledoval jsem vaši zidku ponorenou ve vodě. Komunikace se svj je velmi složitá, kdy předseda je bývalý majitel a odmítá jakékoliv kroky k nápravě či průzkumu. Jednoduše by chtěl ten byt zpět za výhodnou cenu.

Děkuji moc.

Dobrý den,
rozumím Vašim obavám, ale podle Vámi popsaných výškových poměrů nevidím důvod, proč by navržený způsob hydroizolace neměl být pro Váš byt vhodný. Myslím, že jsme se v naší komunikaci dostali až k úvahám o situaci, která u Vašeho domu pravděpodobně vůbec nenastává.
Ještě se vrátím k naší experimentální zídce, kterou zmiňujete. Naše druhá experimentální zídka, umístěná v provozovně v Rudné, stojí v nádobě s vodou již osmým rokem, ale hladina vody se nachází pod injektážní linií. Zídka tak dlouhodobě prokazuje, že vytvořená hydroizolační clona dokáže zastavit kapilárně vzlínající vlhkost i při velmi intenzivním vlhkostním zatížení. Současně dokládá dlouhodobou účinnost vytvořené hydroizolační clony a poskytuje významný podklad pro posouzení její životnosti.
Samozřejmě i zde působí hydrostatický tlak, ovšem pouze v ponořené části zídky.
Kdybychom hladinu vody zvýšili až nad vytvořenou hydroizolační clonu, voda by začala pronikat z bočního směru přímo do neizolovaného zdiva nad ní. Došlo by tedy k takzvanému přemostění hydroizolace. Toto výškové pravidlo platí nejen pro chemickou injektáž, ale také pro mechanické metody dodatečné vodorovné hydroizolace.
A nyní si tuto situaci přenesme k Vašemu bytu.
Podle našeho předchozího návrhu bude nejvyšší injektážní linie umístěna nad úrovní venkovního terénu. Hydroizolace podlahy bude současně vytažena po vnitřní straně obvodové stěny nad tuto nejvyšší injektážní linii. Obě izolace se tak výškově překryjí a vytvoří souvislou ochranu vnitřního prostoru proti popsanému působení zemní vlhkosti.
Aby se voda zvenčí dostala až nad nejvyšší injektážní linii, musel by se u Vašeho domu vytvořit vodní sloupec převyšující úroveň okolního terénu. Jinými slovy, musela by zde vzniknout poměrně hluboká louže, ve které by voda neměla možnost odtékat. Takovou situaci si u běžné pochozí plochy nebo chodníku kolem bytového domu opravdu nedovedu představit, pokud zde není nějaká výrazná terénní prohlubeň nebo závažná závada v odvodnění.
Pokud by zde skutečně docházelo k dlouhodobému hromadění vody a jejímu tlakovému pronikání přes obvodovou stěnu, jednalo by se o jiný stavebně-technický problém. Navržená injektáž by nadále plnila svou funkci proti kapilárně vzlínající vlhkosti, ale bylo by nutné ji doplnit odpovídající hydroizolací proti tlakové vodě a řešit příčinu jejího zadržování.

Z mého pohledu tedy náš dosavadní návrh měnit nemusíme. Při Vámi uvedeném výškovém rozdílu přibližně 10 cm považuji navržené tři vzájemně přesazené injektážní linie a jejich propojení s hydroizolací podlahy za odpovídající řešení, pokud zde skutečně nepůsobí tlaková voda z exteriéru.
Za důležitý poslední krok bych však považoval správné vyspádování venkovní plochy bezprostředně přiléhající k obvodové stěně. Ať už se jedná o chodník, nebo jinou zpevněnou plochu, dešťová voda musí mít možnost od domu odtékat a nesmí se zde dlouhodobě zadržovat.

Chápu, že jednání se společenstvím vlastníků je ve Vašem případě složité. Přesto si myslím, že je vhodné oddělit samotné provedení navržené hydroizolace Vašeho bytu od případné závady ve vyspádování venkovní plochy. Ta by se měla řešit samostatně, pokud skutečně existuje.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Ano souhlasím s vámi. Já jsem nezpochybnoval účinnost. Jen jsem se chtěl ujistit, že když bude pod bytem občas narazova vlhkost tak to nebude problém.

Dobrý den,
samozřejmě jsem Vaše dotazy nevnímal jako zpochybňování účinnosti našeho systému, ale jako snahu ujistit se, že navržené řešení bude pro Váš byt vhodné.
Věřím, že se nám během naší komunikace podařilo vše dostatečně objasnit a že nyní máte potřebné informace i větší jistotu pro navržené postup.
Přeji Vám, ať se podaří vše úspěšně dokončit.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz