Dobrý den, pane Beneši,
dodatečná vodorovná hydroizolace zdiva ať chemickou, anebo mechanickou metodou se u těchto starých domů běžně dodělává. Váš kamenný dům základovou desku určitě nemá, ale obvodové a vnitřní nosné zdi jsou určitě v jakési hloubce pod terénem založené, takže svým způsobem dům základy má, i když pravděpodobně ne hluboko a určitě bez základových betonových pásů. Pokud se obáváte narušení statiky, je vždy dobré se poradit se statikem nejen kvůli krémové injektáži, ta je ze všech metod nejméně invazivní, ale kvůli případným zamýšleným jakýmkoli jiným stavebním pracím a zejména při zásadní změně zatížení a dispozice, jako je nástavba, vestavba, změna využití nadzemních podlaží apod. Ale to by projektant v projektu určitě neopomněl. Pokud to tak není, dům byť s ne hluboko založenými základy je bez známek jakýchkoli statických poruch, není důvod se obávat dodatečnou hydroizolaci nad, lépe v úrovni vnitřních podlah, vytvořit. Také pojmenování kamenný dům je velmi obecné. Není kámen jako kámen apod. Ale u Systému AguaStop Cream platí stále jedno důležité a výhodné pravidlo/vlastnost. Kudy kapilárně vzlíná vlhkost, a tato místa protnou vrty s injektážní výplní, a to v dostatečném objemu vůči vlastnostem stavebního materiálu, dojde k vytvoření nepropustné hydrofobní bariéry. Můj terminus technicus – kudy vzlíná vlhkost, tam se aktivní látky postupně vsáknou také, a tak vytvoří v poréznosti stavebních materiálů voděodpudivou a voděodolnou bariéru. Ale přejděme teď k praktickému postupu. U kamenného zdiva bych doporučoval provést injektážní linie dvě, tzv. dvouřadá krémová injektáž zdiva. První injektážní linii zhotovte co nejblíže k nule podlahy a druhou injektážní linii mezi 40 – 50 mm nad linií spodní. Vrty v druhé linii budou na středových vzdálenostech mezi vrty ve spodní linii. – tzv. provedení „cik cak“. Osové vzdálenosti mezi jednotlivými vrty po max. 100 mm, průměr vrtů 14 mm, vzdálenost mezi liniemi max. 50 mm a hloubka vrtů na celou tl. zdiva s max. pokrácením 40 mm, než je daná tloušťka zdiva. Při tomto postupu je vysoká pravděpodobnost, že se vytvoří ucelená hydrofobní bariéra v celé tloušťce zdiva a délce provedené injektáže. Vrty i u kamenného zdiva nenaklánějte ke svislé rovině, vrtejte vodorovně.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den,
prosím o informaci, zda je vůbec technicky proveditelná izolace proti vzlínající vlhkosti metodou injektáže
u domu, který je postaven ze žulových kamenů. Toto kamenné zdivo nemá průběžnou zdící spáru a jeho tloušťka
je 60 až 75 cm. V obytných místnostech je z vnitřní strany cihlová přizdívka tloušťky 15 cm. Dům je nepodskle-
pený. Z vnější strany je dům omítnut vápenocementovou omítkou tloušťky cca 3 cm. Když jsem zkoušel z vnější
strany domu vyvrtat otvory pro hmoždinky toto se mi ani za použití profesionálních vrtáků do kamene nepodařilo.
Za odpověď předem děkuji a přeji hezký den
Zdeněk Malý

Dobrý den,
přesně rozumím Vašemu dotazu a Vaší myšlence. V první řadě musím říci, že je vždy výhodnější a spolehlivější izolovat obvodové zdi pod úrovní terénu z venkovní strany, což je samozřejmostí při výstavbě, anebo dodatečně, tedy výkopem a zhotovením nové svislé hydroizolace. Toto je myslím jasné. Ve Vašem případě při výstavbě asi tyto hydroizolační práce proběhly, ale po uplynutí jejich životnosti přestaly plnit svoji funkci. Jak píšete, odkopání přilehlé zeminy k základům domu není možné, a tak hledáte cestu, jak ochránit stěny před působením zemní vlhkosti z vnitřní strany, tj. z místnosti. Přesněji vyjádřeno – ochránit povrchy těchto zdí před zavlháním. Tady je třeba podotknout jednu zásadní podmínku. Pokud do suterénních prostor neproniká tlaková voda, a to ani v době extrémních úhrnů srážek, „bojujete“ opravdu „jen“ s pronikáním zemní vlhkosti. V těchto případech je možné obvodové zdi plošně izolovat krémovou injektáží Systémem AquaStop Cream, anebo hydroizolační stěrkou AquaStop Bitumen 2K v kombinaci s injektážními krajovými uzávěrkami tak, jako se provádějí u plošné injektáže. Ptáte se na principiální rozdíl mezi těmito dvěma postupy. Nebudu se pouštět do širších úvah a rozborů, zmíním jen jednu zásadní věc. Při plošné injektáži vzniká vodoodpudivá zábrana v určité hloubce zdiva, dle provedených hloubek vrtů, to je v jeho struktuře včetně povrchu. Zdivo si zachovává difuzní parametry, ale sanační omítka není v přímém styku s podkladovou kapalnou vlhkostí. V kombinaci plošné krémové injektáž, dle našeho technologického postupu, následného omítnutí sanované plochy sanační omítkou a případně s podporou podnátěru AquaSalt Stop bude výsledek dlouhodobý. U natažení či natavení hydroizolace na vnitřní straně zdi bude vlhkost ve zdi oddělena od nové omítky také, ale už opravdu neprodyšně, kdy v tomto případě pak není nutná sanační omítka ani ochranný nátěr AquaSalt Stop. U druhé varianty je o to důležitější, aby zejména v úrovni terénu byla provedena chemická či mechanická podřezávka zdiva na celou tl. zdiva, aby se vlhkost ve zdivu nemohla posunout do vyšších poloh. Věřím, že tady není důvod se již dál rozepisovat. Když to tedy shrnu, obě varianty jsou plně funkční, ale za jedné podmínky, že totiž nebude z vnější strany, tj. z negativní strany působit tlaková voda, jak jsem se již na začátku této odpovědi zmínil. Pokud toto máte historicky u dané stavby prověřeno, pak můžete zvolit variantu, ke které máte větší důvěru. Při občasném působení tlakové vody pod úrovní terénu na konstrukci spodní stavby nebude ani jedna z variant spolehlivá a je nutné konstrukci pod úrovní terénu izolovat z vnější strany. Proto se obecně doporučuje, a zcela správně, u svislých konstrukcí pod úrovní terénu budovat hydroizolace z vnější strany, kdy případný tlak vody na hydroizolaci ji k podkladu přitlačuje a nikoli odtrhává. Existuje jedna injektážní metoda, která řeší přístupové omezení bezvýkopově, a to gelová rubová injektáž. Více najdete zde: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/gelova-injektaz/

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz