Dobrý den,
pokud je výška injektáže stejná jako u předchozího tazatele, můžete postupovat dle odpovědi na onen dotaz. Zde Vám tedy vkládám link s předchozí otázkou a svou odpověď – https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/postup-po-injektazi.
Soklovou část po vyrovnání povrchu můžete také svisle izolovat od terénu do výšky chemické podřezávky, ale doporučuji použít hydroizolační stěrku, která se dá následně zaomítat nikoli sanační omítkou, ale VC omítkou. Hydroizolační stěrka je výhodnější, jelikož se na zeď za pomoci hladítka snadněji nanáší – https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/aquastop-bitumen-2k-flex-32-kg-tixotropni-tekuta-hydroizolace/.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Svislá hydroizolace na zdi ve dvou vrstvách.

Dobrý den
Čím by podle Vás bylo nejlepší dorovnat soklovou část?Starý beton se v některých místech hodně drolí a opadává tak přemýšlím jak to vyřešit aby se to časem neodlepilo.
Děkuji

Dobrý den,
pokud Váš dotaz navazuje na dotaz předchozí s fotografiemi soklové části fasády, je nejprve nutné nejlépe „hrubou lidskou silou“ za pomoci kladiva či sekerky odsekat veškeré nepevné povrchy zdiva či betonu. Proč kladivem a fyzickou silou? Mohl bych rovnou napsat, abyste použil bourací kladivo s plochým oškrtem a vše osekal. Ale při opravě fasády se nemusí jednat o ideální postup. Může se odrazit i více, než je nutné. Vše totiž záleží na stavu omítky a zdiva. Možná to dopadne i tak, že nakonec zjistíte, že je třeba ne ta lidská „fyzická síla“, ale už prostě síla mechanického zařízení. Ať tak či onak, výsledek musí být ten, že se nepevné povrchy soklové části odstraní a případné spáry se proškrábají do hl. cca 10 – 20 mm. Pak zůstává otázkou, jak dorovnat odbouranou omítku či beton. Na fotografii je vidět, že už ta spodní soklová část, tj. asi beton s kameny, je odskočená vůči cihelné zdi. Předpokládám, že to dorovnat chcete. V tomto případě se pak nabízí použít univerzální maltu. Ta je pevnější než běžně používaná jádrová omítka vápenocementová. Je také možné při větším vnitřním odskoku vůči fasádě soklový základ přišalovat a do roviny přibetonovat. To vše, pokud máte potřebu nadzemní základový sokl zpevnit. Osobně si myslím, že toto potřeba není, jelikož kameny byly pokládané pravděpodobně do betonu. Povrch zdi se může jevit jako nepevný, což je možné, ale zdivo jako takové se domnívám, že bude mít značnou pevnost. Pokud tedy řešíme dorovnání, doporučoval bych pak spíše klasicky dorovnat to do svislé roviny za pomoci již zmiňované univerzální malty, ale v oblasti sanace zdiva, maltou sanační. Omítka pro vlhké zdivo, která je po vyzrání extrémně pevná, a přesto značně prodyšná, je omítka AguaSan Porosity – viz https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/aquasan-porosity/. Dobře se s ní pracuje a splní vše, co asi potřebujete – pevnost, prodyšnost i větší tloušťku. Dobré by bylo pod jakoukoli omítku ještě pro jistotu aplikovat protisolný nátěr AquaSalt Stop, tzv. rozdělovač vody. Tuto spodní část soklu dle mého předpokladu totiž nelze izolovat proti vzlínající vlhkosti. Proto musíme pracovat i s možností dostatečné difuze. Zajímavé ošetření či ukončení soklové části nabízejí také odvětrávací fasádní obklady, či její úplné svislé zaizolování a zaomítání – viz https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/postup-po-injektazi.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz