Dobrý den, pane Maryško,

ve Vašem případě doporučuji přizpůsobit výšku injektážních linií rozdílným konstrukcím podlah a především tomu, zda je příslušná část domu podsklepená, nebo nepodsklepená. Není tedy nutné provádět injektáž v jedné společné výšce po celé délce obvodového zdiva.

Velkou výhodou je, že budete injektáž provádět z venkovní strany domu. Podle Vámi přiložené fotografie je navíc patrné, že vstupní schodiště vede z venkovní zpevněné plochy do výše položeného přízemí.

1. Nepodsklepená místnost s dřevěnou roštovou podlahou

U této místnosti doporučuji provést injektážní linii ve výšce dřevěného roštu, konkrétně v úrovni mezery mezi podkladovým zásypem a spodní stranou dřevěného záklopu podlahy.

Předpokládám, že se jedná o běžnou roštovou podlahu, kde jsou na podkladovém zásypu uloženy dřevěné latě, na nichž je proveden záklop z prken, následně OSB desky a finální plovoucí podlaha. Vzduchová mezera je tedy dána především výškou těchto latí, nikoliv nějakým vysokým odvětrávaným prostorem.

Injektážní linie by měla být provedena těsně nad úrovní podkladového zásypu, tedy ještě pod dřevěným záklopem podlahy. Tím zamezíte kapilárnímu vzlínání vlhkosti ve zdivu již pod úrovní dřevěných a dalších případně nasákavých materiálů, které mohou být v kontaktu s obvodovou zdí.

Pokud byste injektáž provedl až nad úrovní hotové podlahy, zdivo pod injektážní linií by mohlo zůstávat vlhké. Vlhkost by se pak mohla přenášet do přilehlých částí podlahového dřevěného záklopu a OSB desek, včetně podlahových lišt.

Samozřejmě je potřeba rozlišovat vlhkost vzlínající zdivem a případnou vlhkost samotného podkladového zásypu. Krémová injektáž zabrání kapilárnímu vzlínání vlhkosti ve zdivu, ale nenahrazuje hydroizolaci podlahy ani případnou izolaci dřevěného roštu od vlhkého podkladu.

2. Podsklepená místnost s dlažbou na betonové podlaze

Zde je situace odlišná. Pod betonovou podlahou s dlažbou se totiž nachází sklepní prostor, nikoliv zemina nebo podkladový zásyp.

Pokud je sklepní prostor v úrovni nad venkovním terénem oddělen od zeminy a obvodové zdivo je z vnitřní strany volné, doporučuji provést injektážní linii již v první vhodné vodorovné spáře těsně nad úrovní venkovního terénu, respektive přilehlé zpevněné plochy.

V tomto případě není důvod provádět injektáž až nad úrovní dlažby přízemní místnosti. Kapilárně vzlínající vlhkost můžeme zastavit podstatně níže, protože zde nehrozí její přemostění z vnitřní strany vlhkým zásypem, jako by tomu mohlo být u nepodsklepené části domu.

Toto doporučení platí za předpokladu, že předmětem sanace je nadzemní část obvodového zdiva. Případné zavlhání sklepních stěn pod úrovní venkovního terénu je samostatnou problematikou, kterou takto provedená injektáž nevyřeší.

3. Je nutné obě injektážní linie propojit?

Z Vámi přiložené fotografie je patrné, že se mezi jednotlivými úseky čelní fasády nachází vstup do domu se schodištěm.

Pokud tedy správně předpokládám, že za tímto vstupem je předsíň nebo chodba, která obě místnosti odděluje, a Vy budete injektovat pouze příslušné úseky čelního obvodového zdiva, není potřeba tyto dvě samostatné injektážní linie vzájemně propojovat injektážní svislicí.

V nepodsklepené části provedete injektáž v úrovni roštu podlahy a v podsklepené části těsně nad úrovní venkovního terénu. Každý úsek tedy bude mít vlastní výšku injektážní linie.

Pokud byste však chtěl následně injektovat také navazující vnitřní nebo boční zdi, bylo by potřeba posoudit jejich vzájemné napojení tak, aby nevznikla možnost obejití hydroizolačních clon.

4. Ilustrační obrázek doporučeného řešení

Pro lepší názornost přikládám schéma, na kterém jsou vyznačeny obě doporučené výšky injektáže.

Modrá injektážní linie znázorňuje umístění vrtů v nepodsklepené části domu, tedy v úrovni dřevěného roštu nad podkladovým zásypem.

Červená injektážní linie znázorňuje umístění vrtů v podsklepené části domu, tedy těsně nad úrovní venkovní zpevněné plochy.

Obrázek je pouze ilustrační. Přesné výšky injektážních linií je potřeba odměřit podle skutečné skladby podlah, výšky zásypu a úrovně venkovního terénu.

Závěrem: Nenechte se tedy přesvědčit, že výška injektážní linie je nepodstatná. Naopak, správně zvolená výška je jedním ze základních předpokladů úspěšné dodatečné hydroizolace zdiva. Ve Vašem případě bych proto oba úseky čelní fasády řešil samostatně, každý v odpovídající výšce podle jeho stavebního uspořádání.

S přátelským pozdravem

Jiří Schwarz

Názorný řez pro správné zvolení výšek injektážních linií.

Dobrý den moc děkuji za rychlou odpověď.Ty přechody téch podlah jsou:vstupní dveře na obrázku,chodba podsklepená a za ní rošt s osb nepodsklepený obývák.Místnosti jsou za sebou.A ted k tomu vchodu.Za dveřmi je právě podsklepena chodba a mě zajímá jak tento vchod objet těma vyvrtanýma dírama protože když pojedu od obýváku směr vstupní dveře tak přijedu tou lini z boku(pravý sokl skleněná vaza.A ted potřebuju vrtat dáĺ az k (levém soklu fialovà vaza).Tou linii co jedu z obÿvàku se dostanu viz červená šipka kde na této stěně končím.Při pohledu z čela dveří to výškově vychází nad rohožkou 2hého schodu Díky Maryška