Dobrý den,
není nutné, abyste injektážní linie ve všech obvodových zdech a vnitřních příčkách prováděl v jedné a téže výšce. Výšku jednotlivých injektážních linií můžete přizpůsobit druhu a skladbě zdiva. Zásadní ale je, aby na sebe jednotlivé injektážní linie správně navazovaly a vznikla tak souvislá hydroizolační clona, kterou nebude moci kapilárně vzlínající vlhkost obejít z důvodu právě různých výšek injektážních linií.
Ve Vašem případě vycházíme ze skutečnosti, že stávající podlahy zatím zůstanou zachovány a jejich rekonstrukce proběhne až v budoucnu. To ale provedení injektáže nijak nebrání. Injektáž bude plnit svou funkci nezávisle na tom, zda budou podlahy rekonstruovány za rok, nebo třeba až za několik let.
V současné době jste tedy při volbě výšky injektážních linií limitován především stávající podlahou, technickou možností vodorovného vrtání a skladbou jednotlivých zdí.
Pokud Vám například u jedné příčky vychází vhodná maltová spára přímo v úrovni stávající podlahy, nebude možné do této spáry bez vybourání podlahy vodorovně vrtat. Injektážní linii proto provedete o něco výše. U další zdi může být vhodná výška jiná a u smíšeného zdiva, kde zpravidla nemáme průběžnou maltovou spáru, si můžeme výšku injektáže zvolit co neblíže k nule stávající podlahy, ale opět ve vodorovném navrtání.
U smíšeného zdiva lze také zhotovit dvouřadou injektáž, tzv. metodu cik-cak, která pomáhá vytvořit souvislou hydroizolační clonu v tomto různorodě nasákavém nepravidelném zdivu.
Pokud se jedná o duté komůrkové cihly, například Porotherm, Heluz nebo obdobné typy děrovaných cihel, je potřeba respektovat jejich konstrukci a zvolit odpovídající postup navrtání. Ten podrobně vysvětlujeme zde: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#vrtani-vostinove-cihly
Velmi důležitou zásadou je vzájemné propojení injektážních linií, pokud se jejich výšky mění. Pokud by například jedna injektážní linie byla provedena 5 cm nad podlahou a navazující linie 10 cm nad podlahou, neměly by být pouze ukončeny vedle sebe v rozdílných výškách. V místě jejich napojení by totiž mohla vlhkost najít cestu mezi oběma hydroizolačními clonami a pokračovat do zdiva nad nimi.
V přímém úseku zdiva lze tento výškový rozdíl překlenout krátkou injektážní svislicí, tedy několika vrty nad sebou, které propojí nižší a vyšší vodorovnou injektážní linii.
Pokud se zdi setkávají v rohu nebo se vnitřní příčka napojuje na obvodovou zeď, lze vzájemné propojení zajistit vhodně provedeným vějířovým navrtáním. Při rozdílných výškách injektážních linií může být potřeba provést vějířové navrtání ve více výškových úrovních, aby se vznikající hydrofobní clony vzájemně propojily.
A nyní ještě jedna důležitá věc, která se týká Vaší budoucí rekonstrukce podlah.
Předpokládám, že finální výška nových podlah zůstane přibližně na současné úrovni a změní se především jejich skladba. Při rekonstrukci pak bude potřeba novou vodorovnou hydroizolaci podlah napojit na již vytvořenou injektážní clonu ve zdivu. Tím vznikne souvislá hydroizolační vana, která zabrání pronikání zemní vlhkosti nejen podlahou, ale také do spodních částí stěn mezi hydroizolací podlahy a injektážní linií.
Velmi vhodným řešením je kombinace asfaltových hydroizolačních pásů na podkladovém betonu a hydroizolační stěrky AquaStop Bitumen 2K, kterou vytáhnete po zdivu přibližně 5 cm nad jednotlivé injektážní linie. Stěrka se současně napojí na vodorovně položené asfaltové pásy. Výhodou je, že výšku tohoto hydroizolačního límce můžete přizpůsobit i rozdílným výškám injektážních linií.
Podrobnější vysvětlení tohoto postupu najdete včetně názorného popisu zde:
https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/navazani-hydroizolacni-vany-na-uroven-vrtu
Z Vašich fotografií je patrné, že zdivo již máte zbavené původních omítek. Pokud by rekonstrukce podlah měla následovat v krátké době, bylo by ideální ponechat spodní část zdiva obnaženou, alespoň do výšky přibližně 5 cm nad provedenými injektážními liniemi, abyste mohl později hydroizolaci podlahy přímo napojit na očištěné zdivo.
Pokud ale budete podlahy rekonstruovat až za několik let, samozřejmě není nutné nechávat po celou tuto dobu spodní části zdí bez omítek. Můžete je nyní zaomítat, pouze je potřeba počítat s tím, že při budoucí rekonstrukci podlah budete muset omítky ve spodní části opět odstranit, aby bylo možné hydroizolační stěrku nanést přímo na zdivo a vytáhnout ji nad injektážní linie.
Toto napojení nepodceňujte. Pokud by hydroizolace nové podlahy skončila pouze u zdi bez propojení s injektážní clonou, mohl by mezi těmito dvěma izolacemi vzniknout zavlhlý pás zdiva, který by následně mohl způsobovat zavlhání nových omítek.
U obvodových zdí je navíc potřeba zkontrolovat výšku venkovního terénu. Předpokládám, že u Vašeho nepodsklepeného domu je venkovní terén níže než podlahy přízemí. Pokud tomu tak je, nebude Vás jeho výška při volbě injektážní linie omezovat. Pokud by však byl terén výše, musela by se výška injektáže přizpůsobit i této skutečnosti, aby nedocházelo k bočnímu pronikání vlhkosti nad vytvořenou hydroizolační clonu.
Závěrem tedy platí, že jednotlivé injektážní linie nemusíte provádět v jedné společné výšce. Jejich výšku přizpůsobte druhu zdiva a současným možnostem vrtání. Důležité je jejich vzájemné propojení a následně při rekonstrukci podlah, také správné napojení nové podlahové hydroizolace na již provedenou injektáž.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz