Dobrý den, pane Schwarz.

Předně Vám děkuji za Vaši poradnu, je to vynikající zdroj inspirace a informací. Pročetl jsem toho mnoho a získal jsem poměrně dobrou představu, jak se vypořádat s naším problémem, přesto bych velmi ocenil Vaše rady pro náš konkrétní případ. Zkusím stručně popsat, jaké práce už na domě proběhly a co je v plánu nyní. Jedná se o hospodářskou usedlost někdy z přelomu 19. a 20. století. Dům není podsklepený, základy jsou kamenné, na nich sokl, též kamenný, v obytných částech z vnitřní strany dorovnaný cihlami. Hydroizolace nulová. Úroveň vnitřních podlah je téměř všude nad terénem, takže otázka vlhkosti je poměrně dobře řešitelná, s výjimkou jedné stěny, kde je ulička mezi naším a sousedním domem a tam se terén postupně zvedá, částečně i kvůli historickým opravám střechy, kdy se evidentně házel nepotřebný materiál do mezery mezi domy. Provádíme poněkud rozsáhlejší rekonstrukci a nechci nic ponechat náhodě. V první části jsme zatím postupovali tak, že se vykopaly vnitřní podlahy, vylil se armovaný podkladní beton, zhotovily se dvě linie injektáže z vnitřní strany, cca 5 cm nad sebou, střídavě, tak jak doporučujete pro smíšené zdivo. Zátky, které jsou vidět na fotkách jsou ještě pojištěný roh vrtáním z vnější strany. Následně se na podkladní beton navařily plošně asfaltové pásy a ty se poté Vaší bitumenovou stěrkou přetáhly nad úroveň injektážních linií. Následně tepelná izolace a vrstva anhydritu s podlahovým topením. Vše, zdá se, funguje výborně.

Nyní přišla řada na další část domu, kde už se vnitřní podlahy noří pod úroveň terénu a už je tedy nevyhnutelné řešit současně i svislou hydroizolaci zvenčí. Pravděpodobně si to necháme zhotovit firmou, pokud najdeme nějakou spolehlivou poblíž, ale rád bych znal Váš názor, pro kontrolu…

Délka té stěny v uličce je cca 40 metrů. Terén se postupně zvedá a kousek za polovinou domu zase klesá. Vzhledem k tomu, že v zadní části není vodu kam odvádět, předělal bych to celé tak, aby byl spád až odzadu k té přední části domu, kde nějakých 10 metrů před domem je poměrně velká prohlubeň, bývalý rybníček, kam je možné vodu pustit. Na základě Vaší poradny a některých dalších zdrojů bych postupoval následovně:

1) Odkopat terén do spádu odzadu až dopředu. Při spádu 1% by to vycházelo výškově poměrně bez problémů, ale přesto bude část zdi v zadní části stále pod terénem.
2) Podél základů kopat až do hloubky základové spáry, zeď v rámci možností očistit od hlíny a nepořádku.
3) Srovnat zeď i základy. Buď to „pobere“ univerzální malta, případně s úlomky cihel apod., ale spíš se bojím toho, že tam bude tolik nepravidelných a vyčnívajících kamenů, že se bude muset udělat šalování a vylít to řídkým betonem.
4) Zhotovit hydroizolaci, alespoň cca 30cm nad úroveň terénu, ať už pásy nebo bitumen, to se asi rozhodne v průběhu prací…
5) Přiložit tepelnou izolaci XPS k základům, asi i na soklovou část, minimálně kousek nad úroveň terénu
6) Nopovou fólii, nopy od stěny, pouze jako ochranu a výkop zasypat jílovitou zeminou
7) Doprostřed mezi domy uložit betonové žlaby a mezi žlabem a zdmi vybetonovat se spádem od domu do žlabů.

Samozřejmě synchronizovat práce tak, aby při zhotovování injektáže z vnitřní části nedošlo k poškození svislé izolace na vnější straně…

A teď body, u kterých si nejsem jistý:

1) Je nutné kopat až do hloubky základové spáry? Nebylo by dostatečné se výkopem dostat například 20-30 cm pod úroveň podkladního betonu, a tedy i pod úroveň vodorovné hydroizolační clony? A ještě jedna podotázka: Je z hlediska statiky bezpečné takto odhalit základy až k základové spáře po nějakých větších částech?
2) Má smysl použít XPS jako tepelnou izolaci, když celý dům není zateplený? Pokud se dům vůbec bude zateplovat, určitě to nebude v nejbližších letech, ale zatím celkově nejsem přesvědčen o výhodách obložení starého domu polystyrenem. Zateplením soklové části by tak vznikl poněkud nevzhledný detail, zakončený nějakou plechovou okapničkou, ale pokud to bude mít nějaký přínos, dalo by se to akceptovat.
3) Zhotovit u paty základů drenáž? Já se přikláním spíš k variantě bez drenáže. Mám obavu, vzhledem k vyšší spodní vodě, absenci okapů na sousedním domě apod., abychom drenáží vodu k základům naopak nepřivedli. Myslím, že kdyby se k zasypání výkopu použila původní jílovitá zemina, ta by sama o sobě moc vody k domu nepustila, v kombinaci s vybetonováním spádu by to mohlo být dostatečné.
4) Zasypat do výkopu KG potrubí k odvádění vody z okapů a nebo pustit vodu z okapů žlaby po povrchu?

Předem mnohokrát děkuji za Váš čas. Chápu, že se nedá jednoznačně poradit „od stolu“, bez přesné znalosti konkrétních podmínek, ale i tak při Vašich zkušenostech určitě poradíte.

S pozdravem
J.Vrba

Obrázek

drenážní systém Odkopání základů

Jiří Vrba stáří dotazu 7 dny dní
last edited 6 dny dní

You must login to post comments

Odpovědi (1)

Dobrý den, pane Vrbo,
nejprve bych vás chtěl opravdu velmi pochválit. Popis Vaší první etapy sanace je sepsaný precizně, a zejména je vidět, že nad celým postupem uvažujete v souvislostech a hlavně zodpovědně.
Předtím, než odpovím na Vaše konkrétní body, se krátce zastavím u Vašeho bodu č. 6, kde popisujete svou představu zateplení a skladby a zmiňujete otočení nopů směrem od stěny. Tady to technicky závisí na tom, zda nakonec XPS polystyren použijete, nebo ne:
• Varianta s XPS polystyrenem: Zde jednoznačně doporučuji nopy otočit směrem ke stěně (k polystyrenu). Extrudovaný polystyren je dostatečně tuhý, takže se do něj nopy pod tlakem zeminy nijak zásadně nezatlačí a nepoškodí ho. Tím, že hladká strana nopové fólie bude směřovat ven do výkopu k zásypu, vytvoříte ideální kluznou plochu. Pokud začne zásypová zemina časem sedat (což se děje téměř vždy), bude zemina hladce sjíždět po fólii dolů a nebude mít tendenci fólii stahovat dolů.
• Varianta bez XPS polystyrenu (pouze na stěrku AquaStop Bitumen 2K): Naše bitumenová stěrka AquaStop Bitumen 2K sice vyzraje do vysoké pevnosti a nopy (které jsou v podstatě jen z vytlačeného plastu) by ji samy o sobě neprotlačily, ale obecně se u samotných stěrek v praxi doporučuje otočit nopy směrem od zdi. V takovém případě ale musíte počítat s určitým rizikem, že se sedající zemina zakousne mezi nopy a bude mít tendenci nopovou fólii stahovat o pár centimetrů dolů, což může nadělat neplechu v horní ukončovací části. Pokud tedy polystyren vynecháte a otočíte nopy ven, musíte zásypovou zeminu ve výkopu hutnit důkladně a po malých vrstvách, aby si terén už sedal minimálně.
Nyní k Vašim konkrétním dotazům a upřesněním:
1. Hloubka výkopu a statika při délce 40 metrů
Obecně se sice doporučuje kopat až na základovou spáru, ale v tomto případě to není bezpodmínečně nutné. Myslím si, že stačí jít do hloubky 20–30 cm pod úroveň podkladního betonu, což znamená, že se dostanete pod úroveň nově provedené vodorovné injektážní hydrofobní clony (AquaStop Cream). Tímto krokem dům spolehlivě uzavřete před působením zemní vlhkosti: zespodu to zajistí injektáž, z vnější svislé strany pak svislá hydroizolace.
Mám navíc z praxe vyzkoušeno, že základy u těchto starých nepodsklepených domů nebývají tak hluboké – často končí v hloubce kolem 50 až 70 cm. Doporučuji tedy udělat na jednom místě malou sondu. Pokud zjistíte, že od Vaší plánované hloubky (30 cm pod podkladní beton) zbývá k samotné základové spáře už jen kousek, dokopejte to až na ni a udělejte svislou izolaci k základové spáre.
Co se týče statiky a délky 40 metrů: Rozhodně neodkopávejte celou délku naráz! I když základy nepodkopáváte, odhalení takto dlouhé trasy u starého domu je určité statické riziko. Rozdělte si práci minimálně na dvě, ideálně na tři etapy. Odkopejte první část, proveďte izolační a další práce, pak zasypejte výkopkem, řádně zhutněte a až pak pokračujte na další úsek s napojením na ten úsek předchozí. Tím si vždy ponechte malý kus výkopu nezasypaného s obnaženou hydroizolací. Takto to bude naprosto bezpečné a spolehlivé.
Příprava povrchu zdiva (čištění a šalování)
Píšete o bednění a vyrovnávání zdiva. Zde velmi záleží na tom, jakou svislou hydroizolaci zvolíte:
• Pokud byste chtěl natavovat klasické asfaltové pásy (lepenku): Pak je povrch opravdu nutné přišalovat a betonáží srovnat do roviny, protože na křivé zdivo lepenku kvalitně nenatavíte. Tím tam ale vznikne zesílené zdivo, což není samozřejmě na škodu, ale je nutné brát v úvahu, že tento beton nebude odspodu izolovaný proti vlhkosti a může ovlivňovat vlhkostí tu zeď, která byla zainjektovaná před betonáží.
• Pokud použijete hydroizolační stěrku AquaStop Bitumen 2K: Pak Vás žádná nerovnost a zvlnění zdiva nemusí „trápit“. Tato bitumenová stěrka je tixotropní (kašovitá) hmota, nanáší se opět hladítkem, a to ve dvou vrstvách, a bez problému můžete hladítkem kopírovat vlnící se zeď.
Postup pro stěrku je rychlý: Jakmile zdivo obnažíte, povrch na vzduchu velmi rychle oschne. Vezměte tvrdý režný kartáč a zdivo důkladně mechanicky očistěte od hlíny, jílu a nesoudržných částí. Můžete použít i „wapku“ (jen rychle přeběhnout) – vysoký tlak vody vyčistí spáry a povrch zdi spolehlivě. Následně vezměte univerzální maltu, kterou můžete natahovat hladítkem: zdivo lokálně „přepárujte“, případné hluboké kaverny a vydrolené spáry vyplentujte úlomky cihel či střešních tašek. Jde jen o to, aby se povrch scelil, nikoliv vyrovnal do absolutní roviny. Jakmile malta zatuhne, což je otázka max. dvou dnů, natáhnete hladítkem AquaStop Bitumen 2K a máte hotovo. Bitumenové stěrce ani nevadí, že univerzální malta bude ještě vlhká, a ani ostatní plochy a malta s vyšším obsahem cementu i pod neprodyšnou stěrkou vyzrajou do vysoké pevnosti na odtrh.
2. Má smysl zateplení základů (XPS) u nezatepleného domu?
Dle Vašeho popisu v podlaze již máte ve vrstvení hydroizolaci proti vodě, tepelnou izolaci a anhydrit. Tím pádem bude celá podlahová plocha od spodní stavby spolehlivě odizolovaná jak hydroizolačně, tak tepelně. Za této situace nedává zateplení samotného základu pod zemí zásadní technologický ani ekonomický smysl, ale o tomto mém názoru lze polemizovat.
Aby to mělo nějaký přínos, muselo by zateplení základu plynule pokračovat alespoň do nadzemní soklové části a následně a ideálně by mělo být napojené na klasický fasádní polystyren EPS. Pokud ale dům se zateplovat nebude a v nejbližších letech to neplánujete, tepelná izolace zakopaná v zemi by izolovala pouze chladný betonový či kamenný základ, ale dům v nadzemní části jako takový by nijak neochránila. Přiteplení základu by zkrátka tepelný odpor prvního nadzemního podlaží nijak zásadně neovlivnilo. Naopak by vám vznikl jen odskok na soklu, který byste musel složitě překrývat např. plechovou okapničkou a pod. Každopádně je rozhodnutí na Vás, ale mně to nepřipadá nutné.
3. Drenáž u paty základů – mýty a rizika
Vaše intuice je naprosto správná a plně se přikláním k Vaší variantě BEZ drenáže. U těchto nepodsklepených domů nadělají drenáže obvykle více škody než užitku. Hodně lidí žije v domnění, že drenáž automaticky znamená suchý dům. Jenže aby drenáž fungovala, musel by podél domu vznikat permanentní sloupec vody, což se u Vás (zvlášť když povrchovou vodu odvedete žlabem) nikdy dít velmi pravděpodobně nebude. Pod úrovní terénu v hloubce 60–70 cm žádný sloupec vody obvykle nevzniká.
Pokud drenážní těleso nebude mít spolehlivý odvod vody, stane se přesně to, čeho se bojíte – vytvoříte si podél domu ideální sběrné místo (jímku), kam se může stahovat voda z okolí (i ta od souseda) a základy budou trvale ve zvýšeném vlhku.
Ve Vašem případě je mnohem lepší a bezpečnější řešení výkop zasypat původní jílovitou zeminou (bez velkých kamenů), kterou budete po vrstvách velmi důkladně hutnit pěchem, aby si zásyp nesedal. Takto zasypaný výkop u základů vytvoří přirozené prostředí, jako je v okolí domu, a tak se případné povrchové vody kolem domu roznášejí rovnoměrně.
4. Svedení okapů – jednoznačně do plastového potrubí
Zde jsem jednoznačně pro plastové dešťové potrubí (KG trubky) vložené do výkopu, než to řešit povrchovým žlabem. Když už budete mít výkop hotový, byla by obrovská škoda toho nevyužít.
Plastové potrubí má skvělou těsnost, jednoduchou montáž a značnou životnost, a tím je odvod vody maximálně spolehlivý. Vzhledem k tomu, že máte v plánu vodu ze střechy (což bude z takhle dlouhé strany obrovská plocha a spousta vody) zaústit dál od domu do Vámi zmiňované tůně či jezírka, bude to pro dům obrovské odlehčení. Dostanete tím veškerou dešťovou vodu okamžitě pryč od domu, což je ten nejlepší krok pro celkovou sanaci spodní stavby. Zmíněný povrchový žlab se šikmým napojením na zeď pro odvod povrchové vody je také určitým přínosem.