Dobrý den,
Váš dům z roku 1800 je krásným příkladem historické stavby, kde po zaizolování podlah došlo k logickému fyzikálnímu jevu – vlhkost se začala intenzivněji tlačit do dosud neizolovaného vnitřního zdiva. Je třeba ale podotknout, že při dodatečném zaizolování zdí se většinou vlhkost v podlahách zásadně nezvýší. Je to z důvodu jiných poměrů půdorysných ploch zdí a podlah ve styku s podzákladím. Ale to je u Vás již nepodstatné, jelikož vy máte podlahy již izolované proti zemní vlhkosti, což je samozřejmě ideální. Co je však škoda, že již nemůžete vodorovnou hydroizolaci napojit přes injektážní linie, ale naštěstí zde „bojujeme“ pouze se zemní vlhkostí, nikoliv s tlakovou vodou, a tak i dodatečně zainjektované zdivo s již izolovanými podlahami vytvoří suché a zdravé vnitřní prostředí. Systém AquaStop Cream® je pro tyto případy ideální a je plnohodnotnou náhradou za mechanické metody.
Zde je můj odborný rozbor k Vašim dotazům:
1) Volba metody navrtání (jednořadá 8 cm vs. cik-cak)
U smíšeného a kamenného zdiva jsou obě varianty technologicky správné a tím účinné, liší se však náročností a nákladovostí:
• Varianta zahuštěné jednořadé injektáže (rozteč 8 cm): Tato metoda je vysoce účinná. Oproti standardní rozteči 10 cm zde dochází k navýšení pracnosti a spotřeby materiálu pouze o cca 20 %. U smíšeného zdiva toto zahuštění výrazně zvyšuje jistotu dokonalého propojení hydrofobních clon ve všech hloubkách zdiva a tím půdorysní plochy injektované délky zdi.
• Varianta cik-cak (dvouřadá injektáž): Tato metoda se často objevuje v projektech a opticky působí nejprecizněji. Vytváří totiž vyšší izolační bariéru. Injektážní linie jsou od sebe výškově vzdáleny 50 mm, rozteče vrtů v každé řadě jsou 100 mm a vrty v horní řadě jsou vzájemně posunuty o 50 mm do bočního směru vůči řadě spodní. Tato varianta vyžaduje v podstatě dvojnásobné množství materiálu i práce.
• Doporučení: Obě varianty jsou správné. Záleží na Vašem rozhodnutí, které metodě budete vnitřně více důvěřovat.
2) Rozsah prací a doporučení k celistvosti izolace
Přestože vlhkost nyní tvoří jen ostrůvky, z pohledu dlouhodobé jistoty Vám doporučuji velmi dobře zvážit rozsah prací.
• Zásada „od rohu k rohu“: Nejbezpečnějším řešením je zainjektovat dotčené zdi v jejich celé délce, tedy od rohu k rohu. Pokud má zeď vlhkou mapu, je vysoce pravděpodobné, že zvýšená hloubková vlhkost je v celé její délce, i tam, kde se zatím vizuálně neprojevuje.
• Zkušenost z praxe: Často se setkáváme s příběhy, kdy majitelé ošetřili jen viditelná místa a po čase se museli k sanaci vracet do míst, kde ji neudělali. Dodatečné vrtání a zednické práce v již zabydleném a vymalovaném domě s nábytkem jsou velmi nepříjemné. Myslím si, že náklady na injektážní krém AquaStop Cream a Vaši práci jsou vzhledem k ostatním investicím při rekonstrukci nepoměrně nižší a budoucí klid i jistota za to stojí.
• Fyzikální souvislost: U svislého zdiva se vlhkost po uzavření jednoho úseku do jiného nepřesouvá. Každý neizolovaný metr zdi je dotován vlhkostí zespodu nezávisle na okolí. Ponechání neizolovaných částí tak znamená trvalé riziko budoucích map.
3) Ponechání stávajících omítek se sanitrem
Vrtání přes omítku je výhodou pro přesné navedení přímky vrtáku na nerovném kamenném podkladu. Přesto musím být jako nekompromisní rádce upřímný:
• Odborné hledisko: Pokud jsou v omítce již výkvěty solí, standardní a správný postup vyžaduje jejich úplné odstranění. Soli jsou hygroskopické a mohou na povrchu dál vytvářet mapy i po vyschnutí zdiva.
• Ústupek na Vaše přání (nestandardní postup): Rozumím snaze zachovat omítky, které nejsou staré a stály nemalé prostředky. Pokud se rozhodnete pro jejich záchranu, je nutné strhnout malbu a štuk pilkovým škrabákem na omítky až na jádro. Povrch následně ošetřete přípravkem AquaSalt Stop, který poslouží jako bariéra proti prostupu solí z jádra do nového štuku. Poté znovu přeštukujte.
• Upozornění: Tento postup je kompromisní a nelze jej považovat za technologický standard. Standardem je nahrazení omítky za prodyšnou omítku pro vlhké zdivo (vyrobenou za pomoci přísady AquaSan Porosity).
Shrnutí: Doporučuji provést injektáž v celé délce zdí, kde je již vizuálně patrná vlhkost. Určitě zvažte, zda nedoinjektovat i zdi, které se nyní zdají suché – moje zkušenost (téměř jistota) je, že vlhkost je v nich již zvýšená a v budoucnu by se to mohlo vymstít. Pokud se pokusíte o záchranu omítek, věnujte maximální pozornost jejich hloubkovému oškrábání a ošetření proti solím. Konečné rozhodnutí o rozsahu prací je však samozřejmě na Vás.

S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz jednatel společnosti

Dobrý den pane Schwarzi,

děkuji za detailní rozbor.

Ještě k poslednímu dotazu – sanační omítky. Bylo by možné nahradit pouze sanační omítky do jejich současné výšky a zbytek (nesanační a suché) omítky ponechat?

A poslední dotaz. Jedna zeď má zhruba níže uvedený tvar (půdorys). Ve skutečnosti zeď není zkosená, zkosení ale má konkávní (vypuklý) oblouk. Předpokládám, že vrty by se měly vést stále kolmo na zadní stěnu zdi. Vedení vrtů jsem naznačil šipkami a tečkami. Podesta je asi o 18 cm níže než podlaha, takže vrty jdoucí z podesty kolmo na vrty vedené od podlahy se neprotnou, ale bude mezi nimi výškový rozdíl asi 18 cm.

_______
|…….|< Podesta
|…….|<
|…….|< Podesta
_____________|_______|<
| . . . . . . . . . . |<
| . . . . ._._._._._._|< Podesta
| . . . ./^ ^ ^ ^ ^ ^
| . . . /
| . . ./^ Podlaha
|_._._/
^ ^ ^

Ještě jednou děkuji za odpovědi.

S pozdravem

Ivo

Dobrý den, pane Ivo,
matematické rozdělení odskoku, které navrhuji, je z hlediska propojení dvou výškově rozdílných injektážních linií ideální a běžně se v praxi provádí. Zde je finální technologický rozbor pro ucelené propojení injektážních úrovní a dotažení sanačních omítek:
1. Matematicky rozpočítané svislé propojení (Svislice)
Při výškovém rozdílu 18 cm mezi horizontálními injektážními liniemi vytvoříme vertikální propojení, který obě clony spojí v jeden neprostupný, byť výškově odskočený hydroizolační celek.
• Rozmístění vrtů: Pro propojení výškového rozdílu využijeme krajové vrty vodorovných linií a mezi ně vyvrtáme dva propojovací svislé vrty.
• Geometrie svislice: Tímto rozdělením získáme rovnoměrné a bezpečné rozestupy vertikály po 6 cm.
• Schéma postupu: spodní horizontála (krajový vrt) → 6 cm první svislý vrt → 12 cm druhý svislý vrt → 18 cm horní horizontála (krajový vrt).
• Metoda: Svislé propojení provádějte vždy v jedné svislé linii, i kdybyste u vodorovných částí použil metodu cik-cak. Toto zahuštění u svislice zajistí stoprocentní propojení hydrofobizace v celé tloušťce zdi se dvěma výškově rozdílnými liniemi.
2. Postup u omítek a estetický přechod
U sanačních omítek je důležitý přesah nad hranici poškození, kde může být původní omítka těsně nad viditelným poškozením kontaminována solemi, které nemusí být na povrchu vždy viditelné.
• Doporučený přesah: Původní omítku odsekejte s přesahem 10 až 20 cm nad hranici viditelného poškození. Tento rozsah je ekonomickým kompromisem, který minimalizuje riziko solných výkvětů, ale zejména nežádoucí reakce nové sanační omítky s omítkou původní a to samozřejmě v místě přechodu.
• Vlastnosti materiálu: Ručně namíchaná omítka pro vlhké zdivo AquaSan Porosity je vysoce provzdušněná. Při vyzrávání však nemá tendenci se smršťovat, a proto ani v místech přechodu nevznikají praskliny. Můžete ale samozřejmě použít jakoukoli pytlovanou sanační omítku. To je ta přetřásaná systémovost, nikoli co do značek výrobků, jak já tvrdím, ale co do sanačních postupů.
• Zednický detail „do ztracena“: Aby nebyl přechod mezi novou sanační maltou a původní omítkou po vymalování viditelný, je nutné, aby zedník štukovou vrstvu v místě spoje pečlivě roztočil do ztracena.
• Finální přebroušení: Před samotným malováním doporučuji přechod štuku lehce přebrousit jemným brusným papírem upnutým na hladítku nebo prkýnku. Tím zajistíte, že spoj bude pod nátěrem neznatelný.
Technické parametry pro realizaci Systému AquaStop Cream:
• Průměr vrtů: 14 mm
• Osové vzdálenosti: Dle doporučení pro horizontály s úpravou roztečí pro jednořadou linii v kamenném zdivu, anebo v roztečích a vzdálenosti mezi liniemi dle technologického postupu tzv. metody „cik-cak“.
• Vedení vrtů: U zakřivené zdi vrtejte stále kolmo na zadní stěnu (vnitřní líc oblouku), aby byla hydrofobní bariéra v celém průřezu zdiva konstantní.
• Hloubka vrtů: Tloušťka zdiva minus cca 3 cm.
Pokud byste potřeboval cokoli dalšího, neváhejte se na mě opět obrátit.
S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz
Jednatel společnosti TRUMF sanace s.r.o.

Dobrý den pane Schwarzi,

úplně nerozumím Vašemu popisu provedení vertikály. Chápu to správně tak, že nad krajový vrtem (u rohu) vedeným ze strany podesty, se provedou ještě další dva horizontální vrty (ve vertikále), jeden ve výšce 6 cm nad krajovým a druhý ve výšce 12 cm?

podlaha >|……… vrt od podlahy
———–|* + 12 cm
|* + 6cm
|*__*__*__*__*__ otvory vrtů z podesty (čelní pohled)
podesta

Děkuji za objasnění (a trpělivost)

Ivo

Dobrý den, pane Ivo,
ano je to tak, pakliže jsem zase já správně pochopil situační řez podesty a podlahy. Nicméně je třeba stále brát v úvahu a tak mít na mysli, že vrty na sebe musí osově navazovat tak, aby vznikl ucelený „řetěz“ provedených injektážních linií v rozdílných výškách a úsecích.
JS