Dobrý den, je možné vrtat taky u tlustých zdí vrty z obou stran zdi do půlky hloubky zdiva? Mám strach u tak hlubokých vrtů s dodržením souososti vrtů po celé délce až do konce. Kratší vrty do kamene se také lépe čistí, je to měkčí pískovec a často se mi vrt ucpává.
- Michal Eliáš stáří dotazu 8 hodin dní
- last edited 6 hodin dní
- You must login to post comments
Dobrý den,
Váš dotaz svědčí o velmi precizním přístupu k práci. V profesionální praxi se u silnějšího zdiva (standardně do cca 100 cm, někdy až do 140 cm) vrtá z jedné strany, jelikož na trhu jsou vrtáky s uchycením SDS plus v pracovní délce až 135 cm. Váš záměr vrtat z obou stran je však naprosto v pořádku a lze takto bez problémů postupovat.
Zde je technické vysvětlení, proč je tento postup u silných zdí výhodnější a na co si dát pozor:
Eliminace odchylek při navedení vrtu: Máte pravdu v tom, že u velmi hlubokých vrtů je náročné udržet ideální souběžnost. Jakmile vrták na začátku nasadíte i pod mírně vychýleným úhlem ke svislé rovině zdiva, tato drobná odchylka se s přibývající hloubkou zvětšuje – vrty se buď „rozbíhají“, nebo „svírají“. Vrtáním z obou stran do poloviny hloubky toto riziko výrazně snižujete, protože pracujete s kratší délkou vrtu a odchylka v polovině zdiva bude minimální.
Dodržení výškové roviny: Při tomto postupu je naprosto klíčové si na obou stranách zdi přesně odměřit identickou výšku (např. od podlahy), aby vrty byly v jedné rovině a vodorovně proti sobě. Jen tak zajistíte, že se hydroizolační clona uprostřed zdiva spolehlivě propojí.
Důležitost středové „zarážky“: I při vrtání z obou stran je jistější dodržet pravidlo pokrácených vrtů. Je to důležité pro případ, kdy by se vrty osově „potkaly“ – výplň se musí mít o co zarazit, aby vznikl potřebný počáteční zpětný tlak.
Příklad 1: U zdi tloušťky 80 cm vrtejte z každé strany do hloubky 39 cm.
Příklad 2: U zdi tloušťky 100 cm vrtejte z každé strany do hloubky 49 cm.
Tím vám uprostřed zdiva zůstane cca 2 cm široká nedovrtaná stěna. Tato zarážka je zásadní pro proces plnění – průtok injektážního krému z trubičkového plnidla se opře o konec vrtu, čímž dojde k okamžitému zpětnému tlaku krému (a tím i tlaku do stran) a vy tak můžete vrt spolehlivě vyplňovat od jeho konce směrem ven, tj. k jeho ústí.
Souběžnost a propojení clony: To, že se vrty z jedné a druhé strany nepotkají v přesné přímce (proti sobě), což nebude ojedinělé, není pro funkčnost hydroizolační clony ale vůbec podstatné. Aktivní látka krému AquaStop Cream® se do zdiva šíří všemi směry (radiálně), tedy i k rubové straně od konce vrtu. Tyto pomyslné hydrofobní „válce“ nasyceného zdiva se v onom středovém, cca dvoucentimetrovém předělu spolehlivě propojí a vytvoří souvislou, nepropustnou bariéru.
Rezerva systému: Náš technologický postup (osová vzdálenost vrtů 10 cm a průměr vrtů 14 mm) je záměrně nastaven s dostatečnou rezervou právě proto, aby pokryl nejen běžné lidské nepřesnosti při navrtávání, ale i případnou nedokonalou výplň vrtů apod.
Práce s pískovcem: U měkčích materiálů se kratší vrty skutečně lépe čistí. Před výplní doporučuji vrty vyfouknout od zbytkového materiálu. Důvodem není obava ze snížení účinnosti, jak se obvykle nepřesně vysvětluje, ale praktické hledisko – nevyfouknuté úlomky odvrtaného materiálu mohou vytvářet mechanické „klínky“, o které se trubičkové plnidlo při zasouvání zbytečně zasekává, což zdržuje práci.
Závěr: Váš postup je technologicky správný. Pokud dodržíte stejnou výškovou rovinu z obou stran a ponecháte uprostřed zdiva zmíněnou nedovrtanou hloubku, bude výsledek i při oboustranném vrtání stoprocentní.
S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz
jednatel společnosti TRUMF sanace s.r.o.
- Trumf Sanace odpovězeno 6 hodin dní
- last edited 3 hodiny dní
- You must login to post comments





