Dobrý den,
teď je proces po provedené injektáži Systémem AquaStop Cream teprve, můj terminus technicus, v „inkubační době“. Tak nazývám čas, kdy se injektážní krém teprve vsakuje do zdiva. Doba vsakování injektážního krému do okolí vrtů, a tedy vznik ucelené hydrofobní clony vzniká 2 – 6 týdnů v závislosti na mnoha faktorech. Domnívám se, že ty není nutno popisovat, jelikož jsou obecně známy. Navíc tato doba v řádu několika týdnů je s ohledem na předchozí dlouhodobé zavlhání zdiva nepodstatná. Tento relativně pomalý, avšak naprosto spolehlivý průběh nemá žádná jiná injektážní hmota, pouze injektážní krém. Myslím si, že je toto vše již dávno ověřeno a prokázáno, a pokud to někdo zpochybňuje, je to z důvodu jakýchsi nekalých zájmů, jež se mi nechce šířeji rozebírat, jelikož by to nebylo hezké čtení. Také bych chtěl zdůraznit, že injektážní krém AquaStop Cream není hobby produkt, nýbrž injektážní krém, který je vyráběn v té nejvyšší kvalitě. Každodenně je aplikován nejen koncovými zákazníky, ale taktéž stovkami stavebních a sanačních firem. Před cca 14 lety jsme našli možnost využití této snadné, avšak neuvěřitelně účinné technologie i pro tzv. svépomoc. Navíc tomuto programu stále poskytujeme značnou, někdy až vysilující technickou podporu. Některé realizační firmy nám to nemohly odpustit a zapomenout, jelikož naším systémem se zainjektovalo svépomocí již více než 100 000 objektů, nutno podotknout, že úspěšně. Ale nakonec se drtivá většina firem musela rekrutovat a přizpůsobit se, jelikož to není metoda určená jen pro tzv. svépomoc. Výše zmíněné se netýká již pouze ČR, ale i dalších zemí EU. Byli jsme průkopníky této injektážní metody, neboť jsem si uvědomil, jaké výhody představuje krémová injektáž oproti injektážím kapalným a jiným nevhodně zvoleným injektážním metodám, jež byly v té době masivně používány. S neochvějným přesvědčením jsme začali porovnávat různé injektážní metody a dávali jsme jim správné uplatnění. Např.: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/wp-content/uploads/2025/09/moje_bydleni_9_2025_injektaz1.pdf. Toto vše se jednoznačně potvrzovalo v praxi dosaženými výsledky, ale je třeba také zmínit, že naše úspěšné snažení rovněž potvrdil i plynoucí čas. Omlouvám se, že jsem poněkud „odběhl“ od tématu, ale poněvadž píšete o účinnosti, nemohl jsem si tento komentář odpustit. Systém AquaStop Cream v současné době již není o zkoušce, ale o provedení. Pokud se chci vydat cestou tzv. svépomoci, je třeba si vše důkladně nastudovat, k čemuž poskytujeme obrovské množství informací, které využívají v konečném důsledku i realizační firmy, projekční kanceláře, studenti a pod. Na trhu nikdo takový není, tedy co do poskytování takové osvěty a technické podpory. Má tvrzení nejsou mé ego, ale prokazatelná skutečnost. Vraťme se ale k podstatě Vašeho dotazu. Po úplném vsáknutí injektážního krému do zdiva vzniká ucelená bariéra v celé půdorysní ploše zainjektované zdi, která vzlínající vlhkost už nepropustí. Stále se ale pohybujeme v oblasti dožilosti či absence vodorovné hydroizolace pod zdí a vzlínající vlhkosti. Po uplynutí „inkubační doby“ teprve nastává postupné vysychání zdiva, jelikož ve cloně, ale samozřejmě i nad ní je vlhkost už pouze zbytková, nikoli vlhkost ještě dotovaná. V tomto momentě teprve začíná zdivo vysychat. Na úplné vyschnutí zdí má však vliv mnoho faktorů, a tak Vám nikdo na světě bez dalších informací přesně neřekne, kdy se hodnoty sníží do hodnot suchého zdiva. Průběh vysychání se ale dá odhadovat, třeba právě měřením a to nezávisle na na tom, zda se jedná o domácnost či provozní a komerční prostory. Pro tyto účely je třeba si zapůjčit či zakoupit vlhkoměr pro měření vlhkosti ve zdivu.
Také záleží na primární hodnotě, kolik hmotnostní vlhkosti bylo v momentě provedené injektáže ve zdivu. Vysychání ale probíhá obvykle v řádech měsíců. Můj druhý často používaný a také pravdivý terminus technicus zní, že do roka a do dne musí být zdivo suché. Ale neobávejte se, obvykle to probíhá rychleji. Pokud není zdivo ani po tak dlouhé době suché, je něco špatně, avšak příčina pak spočívá v něčem jiném.
Nejen proto se doporučují po provedené chemické či mechanické podřezávce zdiva zhotovit omítky sanační. Ty sice vysychání zdiva neurychlí a je třeba rovněž zmínit, že bez odstranění vlastní příčiny zavlhání zdiva samy o sobě z dlouhodobého hlediska nic samozřejmě nevyřeší, jak si občas někdo naivně namlouvá. Povrchově však velmi rychle vyschnou a zbytkovou vlhkost ze zdiva bez známek povrchového zavlhání difuzně postupně propustí. Takto sanované místnosti se dají po pár týdnech už vymalovat, a tedy rychleji užívat již bez vlhkých map a plísní. Na druhou stranu, pokud stavebník nikam nepospíchá, no těch je ale opravdu menšina, může se počkat až zdivo zcela vyschne, přesvědčit se o účinnosti, respektive o svém provedení, a pak zahájit omítací práce. Druhý postup je pro omítku výhodnější, ale není u sanačních omítek nutný. To jen na závěr. Samozřejmostí by mělo být častější větrání či jiné nucené vysoušení takovýchto sanovaných prostor.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz