Dobrý den,
je to tím, že obvodové zdi se vrtají většinou z venkovní strany, a tak se reálné fotografie pořizují z exteriéru. V této poradně byste však také našel značné množství fotografií od jednotlivých tazatelů, na nichž je zdokumentována injektáž obvodových zdí realizovaná z vnitřní strany. A co vnitřní zdi? Jaká je levá a pravá strana vnitřní zdi? Obě strany jsou samozřejmě vnitřní. Pojmenování pravá a levá strana vnitřní zdi je jen úhel pohledu. Z toho je jasné, že vůbec není podstatné, z jaké strany je injektáž provedena. Vrty jsou vedeny na celou tl. zdiva s malým pokrácením, a proto je jasné, že není podstatné, z které strany je injektáž provedena. I na tomto videu najdete odpověď: https://www.youtube.com/watch?v=Pfh2rDzg9Ng&t=8s . Nic jste tedy nepokazil.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

jde mi hlavne o to aby nevznikaly tepelny mosty takze kdyz dam zatku z vnistrni strany mistnosti tak to je spravne ?

Ano, při vložení zátky do ústí vrtů z vnitřní strany obvodové zdi nevznikají telené mosty. Toto tvrzení je prověřené termokamerovými zkouškami.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den, měl bych dotaz. Vlhké zdivo v rohu baráku, od podlahy ke stropu, jsou viditelné rosicí se kapky. Fasáda nezateplena a vypadá ze to jde i dál do stěn. Uz se tvoří bohužel i plíseň. Kdysi se venku dělala izolace okolo baráku, ta však nebyla dělaná odborně. Navíc jsem si všiml, že venkovní terén je vis nez vnitřní. Mohu poprosit o radu? Stačí udělat krémovou injektáž? Nebo je lepší srovnat výšku terénu a udělat znovu izolaci okolo baráku. Děkuji David.

Dobrý den,
mé rady vycházejí z předpokladu, že se jedná o dům, jenž není buď celý podsklepený, nebo alespoň jeho strana, která je předmětem sanace. Terén není třeba vůči výšce podlaze 1NP snižovat za předpokladu, že bude proveden výkop a zdivo od výšky terénu až k základové spáře bude opatřeno svislou hydroizolací. Nelze použít jen nopovou folii, ale je třeba vytvořit kvalitnější hydroizolaci – ať už bitumenovou stěrkovou – viz – https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/aquastop-bitumen-2k-flex-32-kg-tixotropni-tekuta-hydroizolace/ , či pomocí natavených asfaltových pásů. Asfaltové pásy se ale hůře natavují na svislé plochy a také na zavlhlé podklady. Tím je výhodnější zmiňovaná hydroizolační stěrka, která je tzv. bezešvá, vlhký podklad je výhodou, a ten je ve výkopu téměř vždy, a snadno se nanáší hladítkem na svislé konstrukce.
Tak se výška terénu nemusí snižovat vůči podlaze. Druhá možnost je, jak se také dotazujete. Pokud snížíte terén pod spodní hranu podlahy, což platí u nepodsklepeného půdorysu domu, pak není nutný výkop atd… Pokud bude postupovat dle prvního či druhého návrhu odkopem či snížením terénu a pakliže se ve výšce podlahy zhotoví dodatečná hydroizolace pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti zdiva buď Systémem AquaStop Cream, či mechanickou podřezávkou, v obou výše popsaných postupech začnou zdi v místnostech vysychat. Zdivo od místa injektáže, tj. od podlahy obytných místností již nebude dotováno zemní vlhkostí odspodu, tedy od svého základu, ale ani z bočního směru, tj. z neodizolované zeminy, která by byla nad výškou podlahy, jak popisujete. Další možný problém může spočívat pravděpodobně v kondenzaci. Ta může být způsobena nedostatečným tepelným odporem stávajících obvodových zdí v kombinaci s vyšší vzdušnou vlhkostí obytných místností. Zvýšená vzdušná vlhkost bude pravděpodobně způsobena tím, že zdi jsou vlhké. Proto se vlhkost také odpařuje do vnitřních prostor. Možné je i zvyšování vzdušné vlhkosti v místnostech lidskou činností či pobýváním většího množství osob na m³, také nedostatečným větráním atd. Nicméně je třeba začít odvlhčením obvodových, ale také vnitřních zdí, případně podlahy. V jakém stavu jsou, se totiž nezmiňujete. To je dle mého názoru nejvyšší priorita. Pokud se ale kondenzace v místech, která popisujete, neztratí, bude nutné zateplit fasádu, nebo v oblasti vzniku kondenzace odstranit omítky a tato místa např. s metrovým přesahem zaomítat klimatickou či termoizolační omítkou. Zde Vám vkládám odkaz na klimatickou omítku, která splňuje čtyři důležitá kritéria. Je vysoce paropropustná, má vysoký tepelný odpor, „pracuje“ s vnitřním klimatem díky značnému obsahu perlitu ve směsi a na jejím povrchu se nemohou uchytit spory plísní, jelikož obsahuje svým složením vysoké pH, které nesvědčí tvorbě a bujení plísní. Klimatická omítka – viz – https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/klimaticka-omitka/
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz