Dobrý den pane Šulci.
Nejprve odpověď k Vaší otázce na odstraňování omítek. Pokud omítky vykazují vlhkost, ale i přesto jsou ještě pevné k podkladu, jsou soudržné a zejména nejsou zasolené, není nutné omítky odstraňovat. Dlouhodobým působením vzlínající vlhkosti ale omítky postupně degradují a tak je třeba co nejdříve zhotovit nápravu, tj. zdivo trvale odvlhčit. Pokud vlhkost do zdiva proniká vzlínáním od základů, je třeba ve zdivu zhotovit chemickou či mechanickou podřezávku, většinou u podlahy PNP. Tím zdivo vyschne a omítky se zachrání. Dle přiložených fotografií se mi zdá, že u fotografií č.3 a č.4 by bylo možné na většinové ploše tyto omítky ponechat. Pouze bych doporučil zhotovit lokální opravy omítek. U fotografie č. 1 a zejména u fotografie č. 2 jsou omítky evidentně poškozené a tak bych tyto omítky s dostatečným přesahem odstranil. Ještě bych raději zdůraznil, že vodorovná dodatečně zhotovená hydroizolace u podlahy zabrání vzlínání vlhkosti od základů, ale pokud by některé obvodové zdi byly pod úrovní terénu, je nutné zhotovit i nové svislé vnější hydroizolace, jelikož u obvodového zdiva pod terénem při dožilosti hydroizolací je zdivo dotované zemní vlhkosti nejen odspodu, tj. od základů, ale i z bočního směru, tj. z přilehlé neodizolované zeminy. Z poskytnutých fotografií u jednotlivých zdí toto nelze určit a tak na tuto zásadu raději upozorňuji. K Vaší další otázce. Větší pokracování vrtů než o doporučených 40 mm než je daná tl. zdiva není přípustné. Čím více budou vrty pokrácené k dané tl. zdiva, bude se jednat o pochybení, jelikož hydrofobizace, která se šíří všemi směry, nemusí při větším pokrácení „doběhnout“ na druhou stranu zdiva a tím může vzniknout určitá svislá tloušťka zdiva, kde vznikne svislý přenosový můstek pro kapilárně vzlínající vlhkost. U mechanických metod je pokracovaní vkládané či narážené vodorovné hydroizolace, nerezového plechu, naprosto nepřípustné. Tím, že není možné si odměřit tl. zdiva, mám dojem, že se jedná u nějakých zdí, tipoval bych to na tu zeď z fotografie č. 2, o místnost pod úrovní terénu. Ale jen odhaduji dle zamokření omítek a jejich degradace. Nicméně, pokud neznáte tl. zdiva, zhotovím si jeden vrt skrz zdivo a pak už není složité si tloušťku zdiva odměřit. Samozřejmě toto nemůžu udělat do obvodové zdi v suterénní místnosti, kde nejenže bych vrtem otevřel místnost oproti terénu, ale v případě, že není v plánu odkopání a zhotovení nové svislé hydroizolace a stávající svislá hydroizolace je funkční, došlo by k jejímu poškození, což by mohlo být fatální. U zdiva, kde je podlaha částečně pod úrovní terénu, ale zdivo má stejnou tloušťku, mohu zkušební, kontrolní vrt zhotovit z venkovní strany. Tím mám jistotu, že vrtám nad úrovní terénu do místnosti a tak zjistím tl. zdiva, tedy pokud nad terénem není sklepní okénko, ale to byste neřešil problematiku odměření tl. zdiva. Tato problematika se týká samozřejmě pouze obvodových zdí pod úrovní terénu. Jistě mi rozumíte. K té třetí otázce. Injektážní krém AquaStop Cream se vsakuje do stavebních materiálů, které jsou více či méně porézní. Do kamene, který porézní není, např. žula, se injektážní krém samozřejmě nevsákne, ale tím se do tohoto neporézního materiálu vlhkost také nevsakuje. Pískovec je z přírodních stavebních materiálů považován za velmi nasákavý pro vodu, vlhkost, a tak se do tohoto druhu kamene injektážní emulze snadno vsakuje. Při injektáži vrtejte ve vodorovné linii vrtů a bez náklonu. To, že je zdivo smíšené, ve Vašem případě pískovec s cihlou, není problémem pro krémovou injektáž. Jen bych doporučil zkrátit osové vzdálenosti mezi vrty na 80 mm u jednořadé injektážní linie, případně zhotovit u této skladby zdiva injektážní linie dvě, při osových vzdálenostech 100 mm, a to s druhou injektážní linii o 50 mm výše, avšak s vrty na středových vzdálenostech vrtů, které jsou ve spodní linii. Toto dvouřadé navrtání se nazývá „cik cak“. U savého smíšeného zdiva se dvouřadou injektážní linií docílí spolehlivého uzavření zdiva v místě zhotovených linií pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. Ale i ta varianta jednořadé injektážní linie při zkrácených osových vzdálenostech je spolehlivá. U zdiva s průběžnou spárou není třeba provádět dvouřadou linii a při jednořadé linii v průběžné spáře zkracovat osové vzdálenosti, to jen pro vysvětlení. Pokud by Vám nebylo cokoli jasné, můžete mi ještě zaslat doplňující dotaz.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz