Dobrý den, pane Zíma,
k Vašemu dotazu na sanaci vlhkého zdiva v suterénu z děrovaných cihel (voštinové zdivo typu Porotherm, Heluz apod.) jsem pro Vás zhotovil tento rozbor.
Analýza příčiny: Proč zdivo vlhne? Vzhledem k popisu stavby z 90. let (lepenka, radonová fólie, přizdívka) je svislá hydroizolace proti boční dotaci vlhkosti pravděpodobně stále funkční. Pokud se vlhké mapy objevují v závislosti na srážkách, jedná se o pronikání vlhkosti do vnitřních prostor pravděpodobně z důvodu nekvalitně provedené původní hydroizolace. Otázkou zůstává, z jakého směru dotace vlhkosti probíhá. Tento můj předpoklad si můžete sám vyhodnotit:
• Vzlínání od základu: Pokud vlhká mapa začíná vždy těsně u podlahy a odtud se šíří směrem nahoru, je téměř jisté, že vlhkost proniká přes první ložnou spáru v místě, kde je zeď položená na desce. Zde dochází k nasákávání vlhkosti do první ložné spáry a následnému vzlínání nahoru.
• Boční vlhkost: Pokud by se mapy objevovaly lokálně v různých výškách stěny, znamenalo by to poruchu svislé izolace. V takovém případě by u homogenního zdiva (např. plná cihla) pomohla plošná injektáž, která nahrazuje svislou izolaci z vnitřní strany, ale u děrovaných cihel tento postup není možný.
Limity plošné injektáže u děrovaných cihel Důležité upozornění: U děrovaných (voštinových) cihel nelze plošnou injektáž provádět.
• Technologický důvod: Kvůli vnitřním svislým komůrkám by injektážní krém při plnění v šachovnicovém rastru vždy „sjel“ dolů k nejbližší ložné spáře pod linií plnění.
• Neúčinnost: I kdyby se teoreticky podařilo zaizolovat každou ložnou spáru nad sebou, což by bylo i prakticky možné, vlhkost by v případě bočního směru zamokřovala skelet (zadní plochu voštinové cihly), následně stěny komůrek a omítky.
Doporučený postup: Varianta č. 1 Protože jsme téměř přesvědčeni, že vlhkost jde pravděpodobně odspodu, je cílem vytvořit bariéru v patě zdi, tj. u podlahy suterénních prostor. Jelikož nevím, kde přesně se nacházejí spáry, předpokládám, že ve Vašem případě bude nejvhodnější varianta č. 1 z našeho technologického postupu: viz odkaz níže.
• Místo vrtání: Vrtejte těsně nad podlahou, aby injektážní krém protnutými komůrkami „sjel“ na spáru pod linií vrtů. Krém po aplikaci sjede po vnitřních stěnách komůrek k ložné spáře, na které se zastaví a začne se do ní shora spolehlivě vsakovat. Tím dojde k hydrofobizaci maltové spáry v místě dotace vlhkosti.
• Hloubka a opatrnost: Vrtá se na tloušťku zdi s pokrácením o 2–4 cm. Postupujte velmi obezřetně, abyste neprovrtal zdivo skrz a nepoškodil funkční svislou hydroizolaci.
• Kontrola spotřeby: U děrovaných cihel je nutné „uhlídat“ množství krému. Toto se týká varianty č. 1. U provedení varianty č. 2. je plnění a tím spotřeba bezproblémová. Doporučuji si tedy vypočítat spotřebu na naší on-line kalkulačce (přepněte na typ „děrované cihly“) a kontrolovat ji průběžně po každém 1 až 2 běžném metru. Zde je link na kalkulačku: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/spocitejte-si-sami-spotrebu-injektazniho-kremu/.
Proč nepoužívat prolévání „za lepenku“? Nalití zředěného krému do mezer za hydroizolací je nereálné. Lepenka bývá k podkladu pevně natavená a mezera pro prolití neexistuje. Navíc vyšší naředění injektážního krému AquaStop Cream® by vedlo k jeho znehodnocení.
Podrobný návod pro vrtání a injektáž voštinových cihel najdete v našem technickém návodu zde: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#vrtani-vostinove-cihly

S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz – jednatel společnosti

Varianta č. 1. – obdobné provedení