Dobrý den, pane Reindle,
nejprve se omlouvám za prodlevu s odpovědí na Váš e-mail, dotazů chodí opravdu značné množství. Ale k věci.

Nejdříve zásadní upřesnění ke kalkulačce a hloubce vrtů. Pokud je přizdívka součástí celkové tloušťky zdi 70 cm, nedoporučuji injektovat pouze 60 cm a na tuto tloušťku dělat i výpočet spotřeby. Hydroizolační clona musí vzniknout v celé tloušťce obvodové zdi, jinak by mohla neošetřená část zdiva přemosťovat vlhkost. Hloubka vrtů se provádí na tloušťku zdiva s pokrácením maximálně o cca 30–40 mm, nikoli o 10 cm. S tím pokrácením kalkulačka počítá. Zadejte tedy do kalkulačky 70 cm a spotřebu si na tuto tloušťku přepočítejte.
Ještě k samotnému rozměru, protože z něj plyne i způsob provedení. Přizdívka na čtvrtku cihly, tedy na štorc, má 65 mm. Šedesát centimetrů plus 6,5 cm dá 66,5 cm a zbývající zhruba tři centimetry velmi pravděpodobně připadají na vnitřní a vnější omítku, pokud jste tloušťku měřil včetně nich. Tím se rozměr uzavírá a na vzduchovou mezeru nezbývá místo. Ostatně provětrávaná mezera se provádí záměrně a v tloušťce nejméně 50 mm a více, a přizdívka je vždy limitovaná rovinností původní zdi, která u cihelného zdiva nikdy dokonale rovná není — případný drobný rozdíl proto pravděpodobně dorovnává spojovací malta, nikoli dutina.

Teď k jedné věci, která mě na Vašem popisu napadá. Píšete, že se solné výkvěty a odlupování projevují pouze na fasádě. Kdyby vodorovná hydroizolace pod celou zdí chyběla či byla dožilá, s vysokou pravděpodobností by se vlhkostní mapy objevovaly i na vnitřní straně, tj. i na přizdívce. To, že se na vnitřní straně problém neprojevuje, mi napovídá, že přizdívka mohla být přizděna účelově, právě pro zakrytí problému vlhnoucí zdi. Může být založena na hydroizolaci — tedy pod první řadou cihel přizdívky by mohl být hydroizolační pás, a proto do ní vlhkost od základů nevzlíná. To by celkem logicky vysvětlovalo, proč je vnitřní strana bez map a výkvětů, zatímco původní nosná zeď, která funkční hydroizolaci nemá, „vytahuje“ vlhkost se solemi na vnější fasádu.
I kdyby tam ale hydroizolační pás skutečně byl a byl v pořádku, do injektáže bych přizdívku přesto zahrnul tak jako tak. Takový pás totiž chrání přizdívku pouze proti vzlínání odspodu, nijak ale neřeší svislý styk s původní neizolovanou obvodovou zdí, který do nějaké míry nemůžeme vyloučit. A protože mezi oběma konstrukcemi velmi pravděpodobně není mezera, ale plošný kontakt — ať už přes spojovací maltu, nebo přizděním na doraz — musí injektážní clona být zhotovena celou tloušťkou 70 cm, tj. včetně přizdívky.
Doporučený postup
Zeď injektujte z vnější strany. Fasáda je poškozená a omítky se stejně budou dělat nové, takže vrtání zvenku ničemu nevadí. Naopak z vnitřní strany přizdívka schovává výšky vodorovných spár původní zdi. Využijte průběžnou maltovou spáru co nejblíže k úrovni vnitřní podlahy — výšku nuly podlahy si přeneste na vnější stranu zdi. Injektáž do průběžné spáry je u cihelného zdiva vždy výhodou.
Vrtejte rovnou v celé tloušťce, s pokrácením 30–40 mm od vnitřního líce, a celý profil zainjektujte najednou. Jediné, na co při vrtání dávejte pozor: kdybyste přibližně v hloubce 60 cm ucítil výrazný „skok“ do dutiny, což je ale velmi nepravděpodobné, znamenalo by to, že přizdívka od zdi přece jen odsazená je. V takovém případě mi napište a postup bychom upravili.

Volba aplikačního zařízení
U této tloušťky zdiva jednoznačně injektážní pumpa s plnidlem 950 mm. Injektážní pistole s trubičkou 600 mm by Vám na vrty hluboké přes 65 cm nestačila, bylo by to na hranici požadované hloubky — plnidlo se musí zasunout až do zadní části vrtu a vrt se plní při jeho plynulém vytahování. Námi dodávaná injektážní pumpa je navíc při této spotřebě výrazně komfortnější, plnění je plynulé a tlaková nádoba má dostatečný obsah. Připomínám, že u krémové injektáže nejde o tlak, ale o cit v plynulosti plnění vrtů.

Oprava fasády po injektáži
Zasolený štuk a poškozené vrstvy odstraňte s dostatečným přesahem nad horní okraj viditelného poškození. Na očištěné zdivo aplikujte protisolný nátěr AquaSalt Stop, který ochrání novou omítku před kontaminací solemi putujícími se zbytkovou vlhkostí — při jeho použití nemusí být technologická pauza mezi injektáží a omítáním nijak dlouhá. Následně použijte omítku sanační, tedy prodyšnou, a fasádu ukončete barvou silikátovou či silikonovou, nikoli běžnou fasádní barvou s vyšším difuzním odporem.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz