Dobrý den,
Váš problém s vlhkostí v řadové garáži je poměrně klasickým příkladem, který se u těchto typů starších staveb objevuje. Pojďme se podívat na jednotlivé aspekty Vašeho dotazu, od analýzy příčiny až po technologické řešení.
1. Kde se bere vlhkost, případně voda? Stav zdiva a podlahy
Na přiložených fotografiích není vidět přímé zatékání vody nebo stojící louže na podlaze, ale spíše masivní zavlhčení spodní části stěn a podlahy. Pokud se jedná o klasickou řadovou garáž, která má společné boční stěny se sousedy, jejichž podlahy jsou ve stejné výšce s Vaší garáží, a objekt není zanořený pod úroveň okolního terénu, je fyzikálně nemožné, aby přes tyto boční společné stěny nebo zadní stěnu dovnitř natékala samotná voda. Stejně tak nepředpokládám problém u vjezdu (vrat), jelikož plocha před garážemi bývá standardně vyspádována směrem od vrat pryč, a pokud by tomu bylo jinak, určitě byste se o tom zmínil.
• Zatmavění podlahy: Na fotografiích je zřetelně vidět, že betonová podlaha pojezdové plochy má tmavé fleky způsobené pravděpodobně silnou vlhkostí. U těchto starých řadových garáží bývalo pravidlem, že v podlaze nebyla zhotovena vodorovná hydroizolace. Při větším dešti se vlhkost v podzákladí značně zvýší, neizolovaný beton ji okamžitě nasaje a ta se samozřejmě začne intenzivně objevovat i na jeho povrchu. Je velmi pravděpodobné, že právě toto ztmavnutí a možná i „zapocení“ podlahy ve Vás vyvolává dojem vnikající vody. Samozřejmě nelze stoprocentně vyloučit, že při velkém úhrnu srážek v krátkém čase se přes nějakou trhlinu v betonu na chvíli neprotlačí i malé množství tlakové vody, která se pak ztratí, ale primárním problémem je zde zvýšená zemní vlhkost v neizolované podlaze a zdech, které jsou teď předmětem odvlhčení. Pokud byste chtěl v budoucnu řešit i podlahu, znamenalo by to její vybourání, zhotovení nové skladby s funkční hydroizolací a ideálně její vytažení a napojení na hydroizolační clonu ve zdech vytvořenou injektáží. To by ale pak v budoucnu obnášelo opětovné osekání omítek minimálně do výšky injektážní linie.
• Struktura zdiva a vzlínání: Při pohledu na Vaši fotografii po oklepání omítky (fotka č. 3) je vidět, jak je zdivo založené. Stěna zační první šárou, možná dvěma řadami klasických plných cihel. Nad nimi jsou pak vyzděné tmavé tvárnice – pravděpodobně se jedná o starý typ plnosilikátového popílkového porobetonu. Oba tyto materiály jsou vysoce nasákavé a kvůli chybějící či nefunkční vodorovné hydroizolaci jsou silně zavlhlé vzlínající vlhkostí.
2. Komentář k fotografii realizační firmy (Fotka č. 1)
Když se podívám na fotografii práce realizační firmy, kterou jste přiložil, provedení vykazuje mnou často používaný výraz: dobrou „štábní kulturu“. K provedení mám však důležité technologické poznámky:
• Absence zátek a tepelné mosty: Pokud se jedná o obvodové zdivo (což z fotografie zřejmě není), ve vrtech jednoznačně chybí polystyrenové zátky. Ty jsou u obvodových zdí nad úrovní terénu nutné z důvodu zamezení vzniku tepelných mostů. Vrty v zimě při větším poklesu teploty mohou způsobovat lokální kondenzaci na vnitřním povrchu omítek v místech vrtů. Ty se ale samozřejmě mohly doplnit až po kompletním vstřebání krému.
• Dvouřadá injektáž: Firma zde zvolila dvouřadou injektáž v uspořádání „cik-cak“. U cihelného zdiva, kde lze využít průběžnou vodorovnou spáru, je však dvouřadá injektáž technologicky nadbytečná. Správně provedená jednořadá linie ve spáře s osovou roztečí 10 cm a průměrem vrtů 14 mm vytvoří 100% spolehlivou a celistvou hydrofobní clonu ve zdivu na celé generace. Je ale pravda, že toto pravidlo platí u našeho injektážního krému, který jako jediný na trhu nemá záhustku. Ta u obdobných (konkurenčních) injektážních krémů vytváří určité omezení penetrace do kapilární struktury injektovaných materiálů. Tělíska, která méně kvalitní krémy obsahují, aby se docílilo husté konzistence, způsobují částečné ucpání těch nejjemnějších kapilár, které však stále přenášejí vlhkost, a tak přece jen je vzdálenost „doběhu“ o něco nižší.
Náklady na injektáž: Pro investora znamená dvouřadá injektáž od firmy fakturaci okolo 3 500 až 4 500 Kč za m² půdorysné plochy zdiva (tloušťka zdiva × délka), plus vedlejší režijní náklady, dopravné apod. Firmy tyto dvě řady často volí i z toho důvodu, že pracují s méně účinnými injektážními krémy a potřebují mít jistotu kvůli zárukám. U našeho injektážního krému AquaStop Cream® (který je jako jediný na českém trhu bez záhustky) je z hlediska účinnosti druhá řada u zdiva s průběžnými spárami naprosto zbytečná. Musím ale podotknout, že z fotografie není stoprocentně zřejmé, z čeho přesně je zeď vyzděná, a tak nelze dvouřadé provedení bezvýhradně kritizovat – pokud by se jednalo o zdivo bez průběžné spáry, pak je naopak dvouřadé provedení naprosto v pořádku a firma dvouřadou linii zvolila správně. To jen pro upřesnění.
Spotřeba při dodržení našeho technologického postupu, který dodržují všechny naše odběratelské firmy, ale i koncoví zhotovitelé svépomocí, se pohybuje zhruba mezi 1,3 až 1,5 litru na 1 m² půdorysné plochy zdiva. Při ceně okolo 500 Kč za litr injektážního krému AquaStop Cream vyjde materiál na jeden čtvereční metr půdorysné plochy na nějakých 650 až 700 Kč (dle zvoleného balení). K tomu je potřeba připočítat drobné náklady na vrták/y, aplikační pumpu či pistoli, polystyrenové zátky a jiné drobné příslušenství. Vlastní prací tak ušetříte obrovské množství prostředků a dostanete se zhruba na pětinu až jednu sedminu ceny, kterou byste zaplatil realizační firmě. Ve Vašem případě bude jednořadá linie v jedné horizontále, vedená v průběžné spáře, plně dostačující – což se dle poskytnuté fotografie přímo nabízí.
Tento můj komentář bych v odpovědi vůbec nezmiňoval, kdybyste se ve Vašem dotaze o krémové injektáži provedené firmou nezmiňoval Vy. Jinak bych chtěl podotknout a zdůraznit, že realizační firmy nejsou naším nepřítelem ani konkurentem. Myslím si, že realizační firmy mají práce dost a jak říkám už 15 let, stále existují dvě skupiny lidí. Jedna obětuje svůj čas a energii a zhotoví injektáž tzv. svépomocí, a druhá si dá kávu a zadá veškerou práci firmě. A to je naprosto v pořádku.
3. Jak vyřešit rohy garáže a kde přesně vrtat?
Rohy objektů jsou z hlediska sanace nejkritičtější. Stýkají se zde dvě stěny, vlhkost se tu kumuluje z obou směrů a je zde nižší cirkulace vzduchu. Odvlhčení zdiva včetně rohů Systémem AquaStop Cream zde samozřejmě pomůže, ale musí se provést technologicky správně, což je ostatně podstata snad všeho na světě.
Jelikož se jedná o řadovou garáž, veškeré práce na bočních stěnách budete provádět z vnitřní strany (zvenku se k nim nedostanete). Možná se dostanete k té zadní, ale předpokládám, že vše budete provádět z vnitřních prostor.
Výška vrtání a vedení linie: Na Vaší fotografii je vidět, že první šára cihel je celá nad Vaší podlahou. To je ideální situace.
• Vodorovná linie: Vrtejte do ložné (vodorovné) spáry nad touto první řadou cihel. Pokud by tato spára byla z nějakého důvodu hůře přístupná, tyto staré porobetonové tvárnice nejsou děrované (jsou plné), takže lineární řadu vrtů můžete vést i přímo skrz ně, co nejblíže k podlaze. Na fotce jsou však vidět snad i dvě šáry/řady cihel nad podlahou, což Vám dává skvělou možnost výběru spáry.
• Výška podlah sousedů: Pokud jsou podlahy garáží v jedné rovině, držíte se logicky své podlahy. Kdyby byly garáže stavěné v mírném svahu a podlaha souseda by byla výše, musel byste linii injektáže na dané stěně přizpůsobit a vést ji nad úrovní té vyšší (sousedovy) podlahy, aby Vám vlhkost jeho podlahu nepřemostila.
Postup injektáže v rozích: Aby půdorysná plocha v rohu byla dostatečně zainjektovaná a nevzniklo hluché místo, je potřeba vrty v rohu vějířovitě rozevřít.
• Vrtá se z vnitřního rohu směrem do rubu obou stěn.
• Vrty se navádějí šikmo do boků, nikoli dolů, aby injektážní krém dostatečně prosytil celou půdorysnou plochu provázání obou zdí, které roh vytvářejí.
Pro správné provedení přikládám odkaz, který Vás nasměruje na nákresy, jak správně navrtat rohy, aby byla hydrofobní clona plně funkční: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#injektaz-zdiva-v-linii
Doporučený postup pro Vaši garáž:
1. Oklepat omítky: Na fotce č. 3 vidím, že jste již začal. Omítky oklepejte do výšky cca 50 cm nad viditelnou mapu zavlhčení.
2. Injektáž: Proveďte jednořadou injektáž ve spáře s osovou roztečí 10 cm. Využijte ideálně průběžnou vodorovnou spáru nad první šárou cihel. V rozích aplikujte vějířové navrtání podle schémat v uvedeném odkazu. Nezapomeňte po vyplnění krémem vrty utěsnit polystyrenovými zátkami (pokud jde o ochlazované stěny), abyste zamezil vzniku tepelných mostů, což by mohla být zadní zeď a přední části zdí s osazenými vjezdovými vraty.
3. Sanační omítka: Po dokončení injektáže ponechte, pokud Vás netlačí čas, technologickou pauzu alespoň 14 dní a poté můžete začít s omítacími pracemi za použití sanační malty.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den, pane Schwarz,

Velice děkuji za obsáhlou odpověď. Popíšu více v detailech danou situaci v novém dotazu a přiložím více foto. Situace je trochu komplikovanější jelikož se jedná o řadovou garáž ve svahu.

S pozdravem,
Konečný

Dobrý den, pane Konečný,
další doplňující otázky můžete bez problému a bez nějakého složitého přihlášení přiřadit k této naší komunikaci. Po otevření této komunikace můžete pokračovat přes tlačítko „Váš další dotaz“.
JS