Dobrý den. Nejprve k té první otázce. Dle Vašeho popisu je zřejmé, že se jedná o cihelné zdivo, Byla by značná škoda nevyužít tu nejbližší vodorovnou průběžnou spáru u podlahy do které se již dostanete vrtákem ve vodorovném vrtání. Bývá to spára, která se nachází už od 35 mm od podlahy, dle použité vrtačky, jelikož byste ztratil obrovskou výhodu rovnoměrného a tím naprosto spolehlivého šíření aktivních látek injektážního krému AquaStop Cream. Chápu Váš postup a i to, že nebudete odstraňovat omítky. Ve Vašem případě to opravdu není nutné. Dle fotky se nejedná o nenávratně poškozenou omítku, „“pouze zavlhlou““. Injektáž se ale můžete i přesto zhotovit do spáry mezi řadami cihel, aniž byste musel omítky odstranit. Úzkým majzlíkem si zhotovíte na obou koncích injektážní úsečky zdiva svislou úzkou drážku v omítce do výšky cca 120 mm od podlahy. Takto si snadno zlokalizujete vodorovné spáry. Tu nevhodnější spáru si propojíte stavební brnkačkou, provázkem a na omítce si tím postupem zhotovíte rysku. Pak budete vrtat v místě rysky a vrták se spolehlivě zanoří do spáry, aniž ji uvidíte, ale rozhodně to poznáte. A to i s tolerancí několika milimetrů vychýlení vrtáku. Jen vrták navádějte vodorovně. Pokud byste vrtal bez lokalizace spáry přes cihly, injektážní emulze se bude dispergovat i v cihle také spolehlivě a to i bez aktivátoru, jelikož pálená i nepálená cihla je vysoce nasákavá pro vodu a tím i pro aktivní látky injektážního krému, ale pokud je cihelné zdivo již vázané, protínáte vrtem nejprve cihlu a následně zadní styčnou spáru. Tím protínáte dva různorodé materiály i když výhodné, ale dispergace vznikajících clon je přeci jen malinko „“rozhozená““. Tím, že máme řešení, myslím, že není důvod spáru nevyužít. Co se týče nedovrtaných vrtů je odpověď jednoznačná. Tím, že místě injektáže vede odpad, není jiné řešení, než vrty v místě odpadu dostatečné pokrátit a to tak, abyste odpad neprovrtal. To znamená, že vrt pokrátíte o 30-40 mm nikoliv dle tl. zdiva, ale průměru zasekaného odpadu. V místě zasekaného odpadu vlhkost nevzlíná, je tam plastová trubky, takže žádné riziko pro přenos vlhkosti nehrozí. Toto platí i o komínovém průduchu. Toto vše platí za předpokladu, že se nejedná o havárii odpadu. Tato myšlenka mě napadla v momentě Vašeho popisu umístění odpadu a zároveň se mi zdá, dle fotografie, že vlhká mapa odpovídá místu odpadu. Je to zároveň lokální a dosti zavlhající místo. Pokud je v místech viditelné vlhké mapy opravdu odpad, doporučuji nejprve provést zkoušku těsnosti odpadu!
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den ,pokud bude první spára u cihlové stěny cca 2-3 cm nad dlažbou mám vrtat do ní , nebo do druhé nad ní???
A 2 dotaz zda když zbyde ten gel v pumpě dá se to něčím vypláchnout ??? nebo na jak dlouho uschovat na příště
S pozdravem Gardáš Josef

Dobrý den, pane Gardáši,

k Vaší první otázce. Spára ve výšce 2–3 cm nad dlažbou by byla výškově tou nejideálnější, ale je otázkou, zda se do ní vůbec dostanete vodorovným vrtáním. Z vnitřní strany bez vybourání podlahy to možné není – jsme vždy limitovaní tloušťkou vrtačky s upnutým vrtákem, a z praxe víme, že s běžnou vrtačkou se dostaneme nejníže do spár ve výšce cca 3,5–4 cm nad podlahou. Pokud se jedná o obvodovou zeď a máte možnost vrtat z venkovní strany, kde omezení podlahou odpadá, pak by tato spára po správném výškovém odměření byla tou nejlepší variantou.

Pokud vrtání z venkovní strany možné není, nabízejí se dvě cesty:

Druhá varianta – vrtat přímo do cihly, tedy mimo spáru, ve výšce cca 5 cm nad podlahou. Zde máme stoprocentní jistotu, že hydrofobizace „doběhne“ až k nule podlahy. Jelikož ale nevyužíváme průběžnou spáru, zkraťte pro jistotu osové vzdálenosti vrtů z doporučených 10 cm na 8–9 cm. Vrt vedený přes cihly totiž protíná svislé styčné maltové spáry, které injektážní krém odebírají o něco rychleji, a zkrácením roztečí zajistíme, že se jednotlivé hydrofobní clony spolehlivě propojí v jeden celek.

Třetí varianta – jít o spáru výše. Sečteme-li výšku cihelné řady, dostáváme se na cca 9–10 cm nad podlahu, což je ještě v rámci maximálně přípustné výšky do 100 mm. Musíte ale počítat s tím, že hydrofobizace sice prosytí cihelnou šáru pod spárou, ale jakmile disperze doběhne k té spodní spáře 2–3 cm nad dlažbou, tato spára zbytkový průběh krému do sebe odebere a k nule podlahy se prosycení pravděpodobně již nedostane. Může tak vzniknout nezaizolovaný proužek cca 1–2 cm nad podlahou. Nejedná se o nijak zásadní vlhkost a dá se to následně vyřešit např. odvětrávací lištou, anebo nalepením keramického soklíku – ten se obvykle dělá ve výšce 5–7,5 cm, takže případný zavlhlý proužek skryje a od cca dvou třetin jeho výšky už bude zdivo suché.

Já osobně bych volil vrtání z venkovní strany do té nejnižší spáry, a pokud to není možné, pak vrtání do cihly ve výšce cca 5 cm se zkrácenými roztečemi.

Ke druhé otázce. Injektážní krém AquaStop Cream v pumpě nezatuhne, neodpaří se ani nezatvrdne. Pokud máte další injektáž naplánovanou v řádu týdnů, klidně krém v pumpě ponechte – uzavřete kohouty, pumpu uložte do regálu a před pokračováním jen doplníte a pracujete dál. Je to stejné, jako by byl krém v kbelíku. Pokud ale práce ukončujete dlouhodobě, doporučuji pumpu vyčistit. V pumpě jsou různá gumová těsnění, a byť krém není agresivní, není dobré jej v ní nechávat trvale. Vyčištění je snadné – stačí teplá voda, případně s trochou saponátu, natlakovat a vypustit i přes plnící hadici a trubičkové plnidlo. Toto možná dvakrát zopakovat. Pak pumpu nechte otevřenou vyschnout a bude připravená na další a další injektážní práce.

S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz