Dobrý den. K té první otázce. Nevyplněná místa ve vrtu opravdu obsahují vzduch, avšak druhou fází krémové injektáže se docílí, že se přetlačí vzduch emulzním krémem do porézního zdiva (spáry, samotný materiál)a tím obsah vrtu vyplníte ze 100% . To není opravdu žádný problém. K té druhé otázce. Většiny druhů injektáží zdiva proti vzlínající vlhkosti jsou založeny na stejném technologickém postupu, i když jiném druhu injektážní hmoty a to , že se přes otvory vrtů napouští, natlakovává, nalívá zdivo různou injektážní hmotou a tím vznikne hydrofobní, hydroizolační clona proti zamezení vzlínající vlhkosti vlhkosti. U většiny těchto injektáží je technologický postup stejný a to , že se zhotovují vrty pouze 14 mm v osových vzdálenostech 100 mm až 120 mm od sebe a následně se používá tlaková nebo beztlaková injektáž zdiva. Například injektážní hmota na vodní bázi s obsahem methylsilanolátu draselného, polyuretanové hmoty, samozřejmě emulzní krémové hmoty a jiné. U všech těchto injektáží (správně by se ve stavebnictví měl používat výraz mikroinjektáží) většinou otvor vrtu zůstane v konečném výsledku prázdný nebo vyplněný polyuretanem, který však z hlediska pevnosti u polyuretanové výplně nemá žádnou významnou hodnotu. Takže když to shrnu, vzhledem k právě těmto malým průměrům vrtů nepodléhá tato technologie pro zhotovení dodatečné hydroizolační clony proti zamezení vzlínající vlhkosti ve zdivu stavebnímu povolení a dokonce ani ohlášce. Je to právě šetrností ke stavbě. Cementové výplně se zhotovují u jiných druhů injektáží , kde se zhotovují daleko větší průměry vrtů. Ročně injektujeme okolo stovky objektů už od roku 1998 a nezaznamenali jsme jediný problém zhoršení statiky domu po zhotovené injektáže zdiva. Informaci o tom, že se po injektáži nemusí zhotovovat cementová výplň vrtů zdiva při stejném technologickém postupu najdete v technických listech i ostatních výrobců. S pozdravem Jiří Schwarz – jednatel