Dobrý den,
při ne zcela velkém rozlišení fotografie spíše tipuji, že se nejedná o sanytr, byť ho nevylučuji, ale jednoznačně již započatou degradaci povrchu omítek, tj. nejen barvy, ale už i štuku. Nicméně je evidentní, že příčka na fotografii je dlouhodoběji odspodu dotována vzlínající vlhkostí. Možnosti odvlhčení těchto příček, tedy zhotovení nových hydroizolací u podlahy, máte v podstatě dvě. Kontinuálním řezem příčku po etapách s vkládáním např. lepenkové hydroizolace a klínováním odizolujete proti působení vzlínající vlhkosti. Tato metoda je trochu náročnější, ale při správném provedení spolehlivá. Má však jeden nedostatek, že řez neuděláte zcela u podlahy z důvodu omezení práce s pilou, a tak vložená hydroizolace bude o něco výše, než bychom potřebovali. V případě krémové injektáže Systémem AquaStop Cream není téměř žádné omezení co do tloušťky, druhu zdiva i jeho tvaru. Nejčastěji se provádějí horizontální linie, což je Váš případ, ale také vertikální linie i kaskádovité provedení, např. u schodiště, do oblouků, např. pod klenbami atd. Krémová injektáž zdiva nemá ale ani omezení co do tl. zdiva. V případě zdi/příčky o tl. 100 mm se vrty zhotoví na hloubku cca 80 mm a výsledek bude naprosto stejný, jako když budu vrtat zeď o tl. 1000 mm a hloubka vrtů bude 960 mm. Myslím si, že již není důvod se dál rozepisovat a že je jasné, že máte obě dvě plnohodnotné alternativy, které můžete realizovat. U krémové injektáže Systémem AquaStop Cream je přece jen další výhoda, když pominu nenáročnost provedení oproti mechanické podřezávce. Pokud totiž bude ve Vašem případě horizontální linie vrtů do výšky cca 80 mm nad podlahou, jste ale schopni vrtat už od cca 40 mm nad podlahou ve vodorovném provedení, hydrofobizace tak doběhne k nule. A při výšce injektáže 40 mm nad podlahou i pod nulu čisté podlahy. Tak nemůže vzniknout zavlhlý pruh mezi výškou dodatečně vytvořené hydroizolace ve zdi a podlahou.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz