Dobrý den,
Připravuji na injektáž a rozmeřuji vrty a chtěla bych se ujistit o správnosti postupu.
Vrty budou z interiéru,rozestup vrtů jsem vyměřila tužkou 10 cm od sebe,ale jelikož vrt na průměr 14mm, zkrátí se mezery mezi vrty na 8,6 což předpokládám, že je žádoucí abych nemusela vrtat metodou ,,cik cak“.
Výšku od podlahy jsem měřila 8cm.
Tloušťka zdi je 90cm , hloubka bude tedy 86cm , průměr 14mm.
Jedná se o zeď velmi starého domu, zděná cihlami a zvenku částečně Základy domu jsou z opuky.
Tato zeď byla kdysi- cca 20 let (popisují zhruba protože přesně si to nepamatuji)z malé části cca 10-15 vrtů v okolí rohu do hloubky cca20-30cm (vrty šikmo vedeny z výšky cca 20cm)ošetřena jestli se tomu tak dá říct tekutým přípravkem Lukofob.
Chci se zeptat jestli je proto důvod neprovádět injektáž a zda je rozměření správné. Nechci ustoupit úplně od injektáže i kdyby neměla být stoprocentní, říkám si lepší něco než nic, podřezávání domů nepřipadá v úvahu.
Moc děkuji za odpověď.
- Marie stáří dotazu 6 dny dní
- last edited 6 dny dní
- You must login to post comments
Dobrý den,
předně Vás mohu ujistit, že původní injektáž přípravkem Lukofob není důvodem, proč byste nemohla provést novou krémovou injektáž zdiva Systémem AquaStop Cream. Podle Vašeho popisu se navíc jednalo o poměrně malý rozsah původního sanačního ošetření, které zasahovalo pouze do části zdiva v okolí rohu.
Nejprve ale k Vašemu rozměření vrtů. Máte je navržené správně. Rozestupy vrtů se totiž vždy měří v osových vzdálenostech, tedy od středu jednoho vrtu ke středu vrtu vedlejšího. Pokud jste si vyznačila středy vrtů po 10 cm a použijete vrták o průměru 14 mm, bude vzdálenost mezi jejich okraji skutečně 8,6 cm. Nejedná se však o žádné zkrácení doporučených rozestupů, ale o standardní rozměření podle našeho jednoliniového technologického postupu.
Jestliže je Vaše zdivo převážně cihelné a v úrovni plánované injektáže má průběžnou vodorovnou maltovou spáru, doporučuji vrtat právě do této spáry. V takovém případě Vám postačí právě ta jedna vodorovná injektážní linie s osovými vzdálenostmi vrtů 10 cm. Dvouřadá injektáž, takzvaná metoda cik-cak, zde není potřebná.
Správně jste navrhla také hloubku vrtů. Při skutečné tloušťce zdiva 90 cm budete vrtat do hloubky 86 cm, tedy s pokrácením o 4 cm. Vrty musí být vedeny vodorovně, tj. kolmo na svislou rovinu zdiva, ať se jedná o zdivo s průběžnými spárami, či zdivo bez nich. Toto je jeden ze zásadních rozdílů mezi kapalnou a krémovou injektáží.
Výšku injektáže doporučuji zvolit podle nejbližší vhodné průběžné maltové spáry nad podlahou, do které se dostanete vodorovným vrtáním. Při vrtání z interiéru jsme obvykle omezeni rozměry vrtačky. S běžnou vrtačkou lze vodorovně vrtat přibližně od výšky 4 cm nad podlahou. Pokud je tedy Vámi zvolená spára ve výšce 8 cm první spárou, je tato výška ještě přijatelná.
Pokud tedy budete provádět navrtání zdiva zevnitř, podívejte se na možnosti, jak správně, a tím účinně navrtat zejména rohy obvodových zdí, ale i místa jejich provázání s vnitřními zdmi. Zde je odkaz na příslušné nákresy:
Návod k injektážní aplikaci – https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#injektaz-zdiva-v-linii
Nicméně vzhledem k tloušťce Vašeho zdiva bych doporučil alespoň v rozích a v místech provázání vnitřních zdí s obvodovou zdí zvolit kombinované vrtání. To znamená, že rovné úseky zdí můžete navrtat z interiéru, ale v místech rohů a provázání zdí přejdete na vrtání z exteriéru.
Předpokládám přitom, že se jedná o nepodsklepenou část domu, kde je venkovní terén níže než vnitřní podlaha. V takovém případě je výškové umístění injektáže do nejbližší dostupné spáry nad podlahou správné. Pokud by ovšem byl venkovní terén výše než podlaha, musela by se výška injektáže posoudit odlišně.
Nyní se vrátím k původní injektáži.
Z Vašeho popisu je zřejmé, že injektáž přípravkem Lukofob byla přibližně před 20 lety provedena do šikmých vrtů. Problém těchto starších postupů nespočíval nutně v chemickém složení přípravků, ale především ve způsobu jejich aplikace a zejména v chování kapaliny uvnitř zdiva.
Kapalný přípravek má ve šikmých vrtech tendenci působením gravitace stékat do jejich spodních částí, případně pronikat do méně soudržných míst, spár či dutin. V horní části vrtů tak z pochopitelných důvodů nemohl zdivo dostatečně nasytit. Z tohoto důvodu nemohlo dojít k rovnoměrnému prosycení celé půdorysné plochy zdiva a ke vzniku souvislé vodorovné hydroizolační clony proti vzlínající vlhkosti. To však neznamená, že v okolí původních vrtů nemohla vzniknout lokální hydrofobizace.
Ve Vašem případě navíc původní ošetření zasahovalo pouze do hloubky přibližně 20 až 30 cm z celkové tloušťky zdi 90 cm. I z tohoto důvodu jej nelze považovat za souvislou hydroizolační clonu v celé tloušťce zdiva.
Krémová injektáž zdiva tedy není s původním ošetřením v žádném zásadním rozporu. Je třeba vrtat vodorovně ve zvolené maltové spáře a vytvářet novou hydroizolační clonu v přesně určené výškové úrovni. Původní šikmé vrty pro novou aplikaci nejsou využitelné.
Zásadní výhodou injektážního krému AquaStop Cream je jeho stabilní krémovitá konzistence. Z vodorovných vrtů samovolně nevytéká a aktivní látky tak mají potřebný čas postupně pronikat do kapilární struktury zdiva v celé délce vrtů a zejména do jejich okolí. Díky vodorovnému provedení vrtů se vytvářejí podmínky pro rovnoměrné šíření aktivních látek od ústí vrtu až po jeho konec. Právě tato rovnoměrnost je pro vznik souvislé hydroizolační clony v celé půdorysné ploše zdiva zásadní.
Ještě se zmíním o opuce, kterou uvádíte ve svém dotazu. Pokud jsou z opuky pouze základy pod cihelným zdivem, není důvod měnit doporučený postup vrtání do průběžné maltové spáry. Pokud by však byla opuka součástí samotné zdi v úrovni plánované injektáže a zdivo nemělo průběžnou maltovou spáru, bylo by vhodnější zvolit postup pro smíšené zdivo. V takovém případě doporučuji buď jednu injektážní linii se zkrácenými osovými rozestupy na 8 cm, nebo dvě vzájemně přesazené injektážní linie s rozestupy vrtů 10 cm, tj. metodu cik-cak.
Ani opukového zdiva se ovšem nemusíte obávat. Právě schopnost postupného a rovnoměrného pronikání aktivních látek do kapilární struktury kamene představuje významnou přednost krémové injektáže. Krém se totiž po aplikaci udržuje ve vodorovných vrtech a postupně snižuje svou viskozitu, až přechází do kapalné formy. Tento pozvolný proces umožňuje aktivním látkám pronikat i do velmi jemných kapilár méně porézních materiálů. Nižší nasákavost může tento proces zpomalit, ale pokud materiálem kapilárně vzlíná vlhkost, má strukturu, do které mohou postupně pronikat i aktivní látky injektážního krému. Krém má právě díky postupné změně své konzistence dostatek času, aby okolní materiál nasycoval až do svého vyprázdnění z vrtů.
Tato vlastnost je zásadním rozdílem oproti kapalným injektážím, u kterých může přípravek nekontrolovaně unikat netěsnostmi zdiva dříve, než stačí dostatečně proniknout do jeho kapilární struktury.
Na následujících videích můžete vidět praktické ukázky vytvoření hydrofobní clony v opukovém zdivu.
Zde klikněte na videa:
Ukázka injektáže opukového zdiva – video 1. https://www.youtube.com/watch?v=MN9C8Ucpsfk&t=7s nebo video 2.https://www.youtube.com/watch?v=L2hE4MFtF8k&t=207s
Na závěr bych Vás chtěl ještě ujistit, že Vámi plánovanou injektáž nepovažuji za pouhé kompromisní opatření ve smyslu „lepší něco než nic“. Jestliže je příčinou zavlhání kapilárně vzlínající vlhkost, pak je správně provedená krémová injektáž Systémem AquaStop Cream spolehlivým řešením. Není tedy důvod předem předpokládat pouze částečný výsledek.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 6 dny dní
- last edited 5 dny dní
- You must login to post comments






