Dobrý den,
začnu Vaší poslední otázkou. AquaSalt Stop lze aplikovat nejen pod špric, ale i na zavadlý špric, v každém případě však vždy pod jádrovou vrstvu/omítku. Pokaždé je třeba tímto kapalným prostředkem udělat dva nátěry či postřiky. Mezi prvním a druhým nátěrem či postřikem ponechte technologickou pauzu 24 hodin. Je třeba dodržet jedno důležité pravidlo. Na ještě nezaschlý druhý nátěr/postřik, tedy co nejdříve od aplikace, se nahodí špric, anebo první vrstva jádrové omítky – tzv. vlhký do vlhkého. Tím se omítka i s protisolnou bariérou spolehlivě spojí s podkladem, tj. s povrchem zdi. Omítka AquaSan Porosity je nejen vysoce paropropustná, ale i velmi pevná. Při vysychání se nemá tendenci smršťovat, nevznikají téměř žádné, tedy ani vlásečnicové trhliny. Po uplynutí 14 dní od nahození je omítka obvykle už naprosto pevná. Následné štukování už jen dodá omítce estetický rozměr. Podle mého názoru, který mám podložen praxí, běžná perlinka nepatří do omítky ani do štukové vrstvy. Mohla by totiž způsobit více škody než užitku. Perlinka s malými oky v omítce vytvoří mezi vrstvením při nahazování v podstatě separační vrstvu a ani ve štuku nic pozitivního také nepřináší. Pokud se „hne podklad“, ať vlivem pohybu konstrukce – tedy nejčastěji mezi konstrukcemi z důvodu rozdílného namáhaní, anebo smrštěním či jinou změnou podkladu, perlinka tento problém nevyřeší a naopak je pak povrchová destrukce viditelnější. Jiné je to samozřejmě při vkládání perlinky do stavebních lepidel, zejména při zateplovacích pracích, kdy je fasáda vystavena zvýšenému namáhání teplotou a vlhkostí. Lepidlo s perlinkou vytvoří opravdu jeden celek, lepidlo je však pevnější než štuk, a tak vytvoří zpevňující vrstvu, bandáž, na „měkkém podkladě“, což je obvykle polystyrén a minerální vata. Ty mají zcela jistě jiné fyzikálně mechanické vlastnosti než pevná omítka. U těchto „měkčích“ materiálů je nutné použití perlinky, ale to není Váš případ.
Od perlinky do štuku Vás zcela neodrazuji, ale já bych ji při štukování sanačním či vápenným štukem ve vnitřních prostorách nepoužil.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Děkuji za odpověď,
takže by jste ji nedal na celé stěny a ani na přechody mezi původní ponechanou omítkou a sanační?

Opravdu nedal, a to ani na přechod mezi omítkami. Rozumím však, proč se na tento přechod mezi omítkami ptáte. Spíše doporučuji sehnat zručného zedníka. Sanační omítku, respektive štuk, je třeba zručně „zatočit“ tak, aby tento přechod nebyl viditelný. Jinak se jej obávat nemusíte. Nikdy jsem neviděl, že by se v přechodu mezi omítkou sanační a původní vytvořila prasklina. Spíš jsem občas zaregistroval, jak nešikovný zedník nedokázal štukem zahladit do ztracena přechod mezi omítkami. A pokud by se vložil pás perlinky do tohoto přechodového místa ve štukové vrstvě, nejenže opět tento přechod mezi omítkami nezpevní, ale ještě navíc v tomto přechodovém místě zkomplikuje štukování. Je třeba přijmout fakt, že perlinka ve štukové vrstvě není, obrazně řečeno, ocelová výztuž a pod. Ale nemusíte mít obavy. Nic takového se obvykle s pevnou a již suchou omítkou na stabilizovaných zdech neděje, a zase se vracím argumentem zpět, pakliže by se něco takového vyskytlo, perlinka se štukem to nevyřeší.
Jedno pravidlo je ale důležité. Je třeba provádět oštukování až po vyzrání jádrové omítky, aby případné mikrovlásečnice, které mohou vzniknou při rychlém vysychání nové omítky, se zakryly štukem. Na tuto pauzu ale většinou není čas. Tak se štukování nové omítky může provádět už v momentě dostatečné pevnosti jádrové omítky, což může být u omítky AquaSan Porosity obvykle druhý den po dokončení omítacích prací. Dokonce je to výhodnější z důvodu, že na mírně zavlhlou omítku se nový štuk lépe nanáší, ale zejména se spolehlivěji spojí, než na přeschlém podkladě. Přeschlý podklad se dá před štukováním zase jednoduše zvlhčit vodou, to u sanační omítky, a na původní omítky lze použít penetraci. Možná Vás už trochu znejišťuji, jak tedy postupovat. Pokud Vás netlačí čas, nechte jádrovou omítku cca 14 vysychat a pak můžete povrch už suché omítky před zahájení štukování povrch lehce zvlhčit a vše bude v pořádku, jelikož nová omítka se nebude smršťovat, byť je tento jev u omítky AquaSan Porosity velmi malý. Také záleží na podkladu zdi, teplotě při vysychání, na tloušťce nahozené omítky atd. Pokud ale ponecháte technologickou pauzu cca 14 dní před zahájením štukování, podklad už bude pevný a stabilní a tím se snižuje riziko vzniku vlásečnicových trhlin. Pokud ale na tuto pauzu není čas, postupujte dle výše uvedeného doporučení, ale je třeba přijmout skutečnost, že se před malováním může nějaká ta vlásečnicová trhlinka vytvořit, ale s tím si malíř lehce poradí, jelikož tato místa filcovým hladítkem a řidším štukem zahladí. Tyto opravy vyschnout velmi rychle a tak už může zahájit malířské práce. Pak už by se nic takového dít nemělo.
JS