Dobrý den,
oba postupy, které navrhujete, tj. izolování odvodové stěny sklepení od zemní vlhkosti, jsou v pořádku.
První varianta, což je uložení svislé hydroizolace pod úrovní terénu, kterou zajišťuje nopová folie s vyššími nopy, představuje spolehlivé řešení. Pokud ale chcete zvýšit proudění vzduchu mezi folií a zdí, je dobré vytvořit komínový efekt. Fyzikální jev pro nenucené proudění vzduchu obvykle nevytvoříte přísunem vzduchu na jedné straně vyvedeným potrubím nad terén a druhým koncem potrubí ve stejné výšce. Neznám Vaše technické provedení pro účinné odvětrávání, ale je to pouze námět pro funkční technické řešení, kterým by měl být výškový rozdíl mezi nádechem – přísunem vzduchu – a výdechem. Takto vznikne kýžený fyzikální jev pro samovolné prodění vzduchu.
I Váš druhý návrh pro odvlhčení obvodové zdi sklepení bude také plně funkční.

V obou případech je nutné nad podlahou sklepení dodatečně vodorovně izolovat zeď proti vzlínající vlhkosti od základů, o čemž se ale ve svém dotaze zmiňujete. Také doporučuji udělat injektážní svislice, a to na levé i pravé straně zdi od vodorovné chemické podřezávky do výšky terénu, aby takto svisle, ale i vodorovně izolovaná obvodová zeď nemohla být dotována vlhkostí z vnitřních zdí, které by mohly přenášet vlhkost do obvodové zdi, jelikož jsou stavebně provázané a v současné době jsou viditelně taktéž vlhké. Svislice krémovou injektáží sanované zdi byste udělali souběžně a co nejblíže k vnitřním zdím. Injektáž je třeba udělat ve stejném provedení, a to v obou případech.
Úplně na závěr bych přece jen porovnal oba dva Vaše návrhy. Obě varianty budou pro odvlhčení obvodové zdi spolehlivé.

U varianty č.1 je však třeba mít na zřeteli, že v případě proudění vzduchu může být zeď v zimní období přece jen ochlazována. Tomuto ochlazování konstrukce v zimním období je však také možné zabránit, a to uzavřením přívodního potrubí uzavírací klapkou. Také argument, že v případě první varianty se zeď neuzavře a bude odvětrávána, je sice pravdivý, ale když pomineme tepelné riziko v zimním období, je tady přece jen jeden protiargument. Pokud zeď nebude dotována vlhkostí z bočního směru, tj. z přilehlé zeminy, ani od základu a ani z provázaných příčných zdí, jakou vlhkost budeme tedy vlastně odvětrávat? Vlhkost ve zdi se postupně při správném provedení sanačních prací odpaří a zeď zůstane trvale suchá. Další možné riziko vzniká v případě, že vzduch mezi folií a zdí nebude dostatečně proudit. Teplejší vzduch s vyšší relativní vlhkostí může kondenzovat na chladnějších plochách na povrchu vnější zdi. U druhé varianty nám odpadá možné riziko promrzání či ochlazování zdi, a jak jsem se již zmínil, po odpaření zbytkové vlhkosti už není co odvětrávat. Nicméně obě varianty zeď ochrání před působením zemní vlhkosti. Určitě Vás nechci odrazovat od varianty č.1, jen jsem Vás chtěl upozornit na některá úskalí tohoto technického provedení. Určitě je třeba se také zaměřit na zvýšené větrání sklepa a případně i izolovat podlahu, což by se v tomto případě nabízelo. Ale neznám všechny souvislosti, možnosti a potřeby.
Poslední doporučení. Navrtání zdiva udělejte v momentě otevřeného výkopu, případně těsně před ním, anebo před zpětným zasypáním. Toto doporučení má svůj důvod. Kdybyste totiž provedli navrtání zdiva pro injektáž až po zhotovení svislé hydroizolace a zejména až po zasypání výkopu, neměli byste již možnost odkontrolovat, zda jste se nějakým vrtem neprovrtali skrz zeď, tedy i přes svislou hydroizolaci, a tak už byste nemohli udělat nápravu.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz