Dobrý den,
pokud by tyto černé částice byly smíseny i v jiných spárách, nejednalo by se zcela jistě o zbytky původní hydroizolace, ale pravděpodobně o odpadový materiál z průmyslově hutních či spalovacích procesů, který se recykloval a recykluje zejména při výrobě zdicích materiálů. Používá se také jako posypový či zásypový materiál a ve Vašem případě možná jako materiál přídavný. Může se tedy jednat o sypký struskový či škvárový materiál, který se přimíchával do malty. Je možné, že to také opravdu může být asfaltová lepenka či litý asfalt, který se používal při izolaci spodní stavby. Zda se tedy jedná o rozpadlou původní hydroizolaci či sypký recyklovaný materiál, by Vám zcela jistě ukázalo složení odvrtaného materiálu z výškově jiné spáry. Sypký přimísený materiál do písku a dalších složek se ve vlhkém stavu skutečně může při míchání zdicí malty jevit přesně tak, jak popisujete. Nicméně nemusíte mít obavu z tohoto neurčitého složení ani z toho, že by se skutečně jednalo o původní rozpadlou asfaltovou hydroizolaci. Na výsledek krémové injektáže Systémem AquaStop Cream to rozhodně neblahý vliv mít nebude. Penetrační účinky injektážního krému jsou nezadržitelné a vše nasákavé dříve či později prosytí. Je třeba si také představit, že Vámi popisované zbytkové částice v maltě jsou součástí její nasákavé struktury, která zcela jistě propouští vlhkost. A tak i ve Vašem případě stále platí naprosto pravdivá zákonitost, již neustále připomínám – kudy vzlíná vlhkost, tam se aktivní látky injektážního krému AquaStop Cream zcela spolehlivě vsáknou. Vše už jen záleží na vlastním provedení, nikoli na chemickém procesu, který je naprosto spolehlivý. Ve Vašem případě tedy postupujte dle našich doporučení pro aplikaci Systému AquaStop Cream. Injektážní emulze se spolehlivě vsákne nejen do struktury maltové spáry, ale i cca 40 mm nad zainjetovanou spáru a také cca 60 mm pod ni. Kýžený výsledek je tak zajištěn. Vaší obavě rozumím, ale je opravdu neopodstatněná, a tudíž zbytečná.
Samozřejmě ta mnou zmíněná penetrační intenzita směrem dolů od spáry záleží na stavu soudržnosti původní hydroizolace, tedy za předpokladu, že se opravdu jedná o původní rozpadlou hydroizolaci. Pokud by ale směr dispergace byl zastaven směrem dolů, to by ale původní hydroizolace musela být bez rozpadu, což je nejméně pravděpodobné, zvýší se do boků a zejména směrem nahoru, celková výška hydrofobizace tak bude v podstatě nezměněna. Případné posunutí injektážní linie o jednu spáru výše by nic pozitivnějšího nepřineslo. Spíše doporučuji si vybrat spáru, která bude výškově ta nejvýhodnější. To jen na závěr.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz