Dobrý den,
na přiložené fotografii je krásně vidět, jak specifické zdivo řešíte. Jedná se o podélně děrované (voštinové) cihly, které jsou zde navíc položeny na bok, takže jejich komůrky probíhají vodorovně skrz tloušťku cihly.
Abych odpověděl na vaši hlavní otázku: přímo do těchto cihel rozhodně nedoporučuji vrtat. U děrovaných cihel a voštin obecně platí, že se pro vytvoření hydroizolační clony musí vždy využít průběžná ložná spára. Mimochodem, toto pravidlo platí i pro mechanické metody sanace – pokud by někdo toto zdivo podřezával řetězovou pilou nebo do něj zarážel nerezové plechy, také by nikdy nešel středem těchto dutých cihel, ale vždy by se držel vodorovné maltové spáry. Do homogenní (plné) cihly samozřejmě vrtat můžeme, ale u děrovaných cihel je ložná spára pro injektáž absolutní nutností, abychom dosáhli rovnoměrného šíření krémové clony.
Pokud by se vrtalo přímo do těla děrované cihly, komůrky by se otevřely a krém by se v nich rozléval nekontrolovaně. Sice zde (na rozdíl od Porothermu či Heluzu se svislými dutinami) nehrozí gravitační stékání krému dolů, takže u tohoto typu uložení na bok nemusíme provádět to složité dvoufázové převrtávání s vyplněním montážní pěnou, ale rovnoměrného překrytí hydrofobní clony v děrované cihle bez využití spáry prostě nedosáhneme.
Postup pro voštinové zdivo položené na bok (s vodorovnými komůrkami): Jelikož je nejbližší průběžná ložná spára pod úrovní podlahy, musíte jít bohužel k té další dostupné spáře ve výšce cca 20 cm. Bez vybourání podlah se do té spodní spáry (která je schovaná ve skladbě podlahy) zkrátka nedostanete, takže tato výška ve spáře je nutným a logickým kompromisem.
Postup pro navazující opukovou zeď: U opukového zdiva naopak na spáry ohled brát nemusíte a opuka se obecně injektuje skvěle. Zde se rozhodně nebudeme zvedat do výšky 20 cm, ale naopak se vrátíme dolů k podlaze, kde provedeme sanaci v té nejnižší možné úrovni (cca 4–5 cm nad podlahou). Pro smíšené a kamenné zdivo, jako je opuka, máte dvě plnohodnotné a plně funkční varianty vrtání, aby se hydrofobní clony spolehlivě překryly:
1. Jednořadá linie se zahuštěnou roztečí: Vrty provedete v jedné přímé linii se zahuštěnými roztečemi po 8 cm.
2. Dvouřadá linie (metoda cik-cak): První linii vyvrtáte v roztečích po 10 cm. Druhou linii provedete o 5 cm výše, přičemž vrty vůči spodní řadě osově posunete o 5 cm do boku (vrty horní řady budou přesně nad středy osových vzdáleností spodní řady a naopak).
Propojení obou clon v rohu (vějířové navrtání a vertikální odskok): Jelikož na opukové zdi začínáte dole u podlahy a na cihlové zdi musíte vyskočit do spáry ve výšce 20 cm, musíme tyto dvě různé výšky v místě jejich navázání správně propojit. Pravděpodobně bude cihlová voština přizděná k té masivní opuce, což znamená, že musíme nejprve bezpečně ošetřit celou půdorysnou plochu samotného rohu.
V tom nejnižším bodě u podlahy (v úrovni linie opuky) proto nejprve proveďte takzvané vějířové navrtání rohu, pokud injektáž provádíte z vnitřní strany místnosti. Vyvrtáte z koutu několik vrtů rozbíhavě do vějíře tak, aby se proinjektovala celá půdorysná plocha zdiva v rohu a vlhkost nemohla stoupat půdorysní plochou rohu nahoru. Přesný nákres tohoto vějířového schématu pro vnitřní rohy s popisem najdete zde: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#injektaz-zdiva-v-linii. Ve výšce takto proinjektovaného rohu pak vyvrtáte svislou linii vrtů (tzv. svislici), která plynule dopojí spodní linii opuky s tou vyšší linií ve spáře voštinového zdiva. Tímto kombinovaným postupem (vějíř + svislice) zajistíte, že clony na sebe budou perfektně navazovat a v rohu nevznikne žádné neizolované místo.
Doizolování spodního pásu pod cihlou (0–20 cm) a omítky: Protože vodorovnou clonu na voštinovém zdivu založíte 20 cm nad podlahou, vznikne pod ní pás cihlové zdi, který bude stále dotován vlhkostí od základů. Tento výškový rozdíl se musí z vnitřní strany mechanicky odizolovat, aby tento vlhký podklad následně nezamokřoval nové omítky a nevznikl vám nad podlahou zavlhlý pás. Po provedení injektáže zdivo od úrovně vrtů směrem dolů očistěte a aplikujte hydroizolační stěrku AquaStop Bitumen 2K. Stěrku stáhněte až k nule (k čisté podlaze). Pokud nemáte podlahy v celkové rekonstrukci, logicky se zevnitř nemáte na jakou původní hydroizolaci podlahy napojit, ale to vůbec nevadí, protože bojujeme s vlhkostí ve stěně a tento postup spolehlivě funguje.
Co se týče následného omítání: na bitumenovou stěrku sice sanační omítka z logiky věci (kvůli neprodyšnosti bitumenu) nemá funkční význam, ale z čistě praktických důvodů je nejlepší provést omítnutí celistvě v jednom materiálu. Nemá smysl spodních 20 cm nahazovat obyčejnou maltou a zbytek sanační. Proto rovnou od podlahy celou plochu (samozřejmě s dostatečným výškovým přesahem nad původní poškozená místa) dohoďte sanační omítkou.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz