Dobrý den, pane Martine,
Váš sanační záměr je navržen velmi dobře — odkop s drenáží a bitumenovou svislou hydroizolací a odvětrávaná podlaha jsou správné a vzájemně se doplňující kroky. K odvětrávané podlaze jen krátká poznámka: plastové tvarovky iglú systému samy o sobě oddělují zemní vlhkost (zeminu) od dalších vrstev podlahy, a tak se nad nimi již klasická hydroizolace obvykle nedělá — pozbývá smyslu. O to větší pozornost ale věnujte tepelné izolaci ve skladbě, jelikož provětrávanou mezerou bude podlaha ochlazována, a samozřejmě také zajištění proudění vzduchu pod podlahou. U nepodsklepeného domu se toto proudění dá vytvořit velmi spolehlivě a je to skvělé opatření nejen pro snižování zemní vlhkosti v podzákladí domu, ale i pro odvod případného zvýšeného radonu.

A teď k jádru Vašeho dotazu — injektáži. Ano, smysl má, ale je třeba rozumět specifiku tohoto zdiva. Břidlice se obecně považuje za nesavý kámen, byť existují i měkčí, světlejší a zvětralejší břidlice, které mírnou nasákavost vykazují — v tomto případě by nám „hrálo do karet“ spolehlivé pravidlo, že kudy kapilárně vzlíná vlhkost, tam pronikne i aktivní látka injektážního krému AquaStop Cream. U klasické tvrdé břidlice ale vlhkost vzlíná výhradně, a často intenzivně, maltovými výplněmi mezi kameny. Obvrtávání jednotlivých kamenů proto nedává žádný smysl — povrchová spára je „klam“, po pár centimetrech se stáčí dle tvarů uložených kamenů a přímka vrtu se ze spáry stejně vykloní. Krémová konzistence Systému AquaStop Cream má tu zásadní výhodu, že z vrtu nekontrolovatelně neodteče a postupně sytí všechna protnutá savá místa; tekuté injektáže jsou i u tohoto zdiva nepoužitelné. Ale kde vlastně jsou? Na tuto v podstatě řečnickou otázku snad už není třeba odpovídat.

Zmiňujete, že se ve vyšších polohách stěn občas vyskytují cihly. To je velmi cenná informace. U tohoto typu výstavby bývalo častým řešením, že břidlice tvořila spodní část a nad ní pokračovalo cihelné vyzdění — a přechodová spára mezi břidlicí a cihelným zdivem by byla v tomto případě pro injektáž ideálním místem. Vrtá se v ní dobře a hydrofobní clona v ní vzniká naprosto spolehlivě. Pokud tedy takovou přechodovou či jinou průběžnou spáru najdete ve výškově přijatelné poloze, jednoznačně ji využijte. Kde vhodná spára není, proveďte injektáž ve dvouřadém provedení „cik-cak“ — dvě linie vrtů výškově vzdálené cca 50 mm, vrty horní řady osově posunuté mezi vrty řady spodní — tím se výrazně zvyšuje pravděpodobnost protnutí nepravidelných maltových výplní. Počítejte s náročnějším vrtáním a vyšší spotřebou vrtáků.
K výškovému usazení: ideálně injektáž zhotovte ve výšce plastových tvarovek — tvarovka je zde de facto vodorovnou izolací podlahy, a tak platí stejné pravidlo jako u všech vodorovných hydroizolací ve skladbě podlah, tedy injektáž zhotovte co nejblíže této úrovni. Jen si pohlídejte výšku vůči okolnímu terénu, abyste se vybouráním podlahy neocitl pod jeho úrovní — ve Vašem případě to ale řeší plánovaný odkop se svislou hydroizolací. Pokud by výškově vhodná spára byla až výše nad čistou nulou podlahy, není to žádný zásadní problém a řeší se to takto: ještě před položením tvarovek natavte na stěny z vnitřní strany asfaltové pásy, lépe a snadněji, použijte stěrku AquaStop Bitumen 2K, a vytáhněte ji od spodní hrany tvarovek až do výšky injektážní linie s přesahem cca 50 mm nad ní. Vlhkost sice ve zdi do výšky injektáže zůstane, ale nové omítky i skladba podlahy budou touto svislou hydroizolací spolehlivě ochráněny a obě izolace se s injektážní clonou propojí v jeden funkční a doplňující celek.
Váš koncept sanace tedy doplňte o krémovou injektáž a bude kompletní — všechny směry dotace vlhkosti budou ošetřeny. V případě nejasností při realizaci můžete využít naši poradenskou linku 731 565 565 (po–pá 9.00–15.30 hod).

S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz