Dobrý den, pane Petržílka.
Váš dům je nepodsklepený a v případě, že se pod domem vytváří spodní prameny anebo se zvyšuje spodní voda, do nadzemních částí budov, ale tyto vody nepronikají. Obvykle to takto neprobíhá. A co si budeme povídat, za posledních cca 10 let spíše nám vody ubývají a zejména bohužel ty spodní. Pokud by na vnitřní zeď mezi obývacím pokojem a ložnicí působila tlaková voda, spodní pramen, určitě by se objevila nejprve a vlastně pouze na podlaze louže. Tlak vody, ať pramenu či zvýšené spodní vody, by si našel cestu nejmenšího odporu, jednoduše, ve Vašem případě v podlaze, anebo mezi pracovní spárou zdi a podlahou, anebo úplně někde jinde a tak by se vytékáním vody tlak uvolňoval. Ale toto rozhodně není Váš případ. Ano, přívalové deště mohou na chvilku způsobit tyto scénáře, ale obvykle a zejména ve sklepeních, kde začne působit tlak vody na obvodové zdivo, nejčastěji z boku, ale i na podlahu, a zvyšující se sloupec vody u základů se zvyšujícím se hydrostatickým tlakem si najde cestu první netěsností v nedokonalých hydroizolacích, ve vodorovných a svislých konstrukcích pod úrovní terénu. Ve Vašem případě, tj. v 1 NP, by ale tlak v tomto případě nejprve působil na základy obvodových zdi, ale ty jsou suché. Můj úsudek je ten, že zavlhání Vaší problematické vnitřní zdi toto tlaková voda nezpůsobuje, myšleno primárně. Velmi pravděpodobně je to zapříčiněno tím, že se zvýšila zemní vlhkost v podzákladí domu, což by letošnímu rok napovídalo, jelikož jsou celkové průměrné úhrny srážek zatím v normě, předešlé roky byly nižší, a tím se prověřila kvalita provedené injektáže této zdi. Také se ptáte, do jakého stupně vlhkosti je ještě vytvořená clona ve zdivu schopná odolávat vzlínající vlhkosti. Pokud se bavíme o zemní vlhkosti, která vzlíná vzhůru, tak žádný limit u Systému AquaStop Cream není. Důkazem jsou i např. Vaše obvodové zdi, ale i další desetitisíce staveb, kde byl náš systém úspěšně použitý. V neposlední řadě jako důkaz našich tvrzení, které už ale jen málokdo zpochybňuje, jsou naše zídky, které stojí 10 let a druhá 6 let v nádobě s vodou, což je extrémní vlhkostní zatížení a tím i zkouška, zídky jsou od spodní hrany vzniklé hydrofobizace bez jakýchkoli známek vlhkosti, vizuálně, ale i měřením, ale i bez známek jakékoli započaté degradace této bariéry proti vzlínající vlhkosti. Neberte to prosím jakkoli osobně a tím špatně, ale je třeba tuto zeď, ne zcela funkčně izolovanou, ještě jednou zainjektovat. Postupoval bych tak, že bych původní vrty už vůbec pro injektáž nepoužil, má to své důvody. Provedl bych injektáž přes omítky, které velmi pravděpodobně ještě nebudou znehodnocené a tím se pravděpodobně nebudou muset odbourat a zhotovil bych vrty co nejblíže k podlaze, a to i nezávisle na spáře. Tedy za předpokladu, že jste první injektáž provedl v té nejbližší spáře. Pokud tomu tak nebylo, naopak si lokalizujte nejbližší spáru, do které provedete námi doporučeným technologickým postupem druhou řadu krémové injektáže. V případě, že bude vrtat mimo spáru, doporučuji osové vzdálenosti zkrátit na 80 mm, ať už se k tomu nikdy nebudete muset vracet, injektáž ve spáře po 100 mm. Tímto způsobem se místa, která se pravděpodobně ne zcela, a ne všude z nějakého, pro mě nejasného důvodu nepřekryla, tak se tato místa, můj termínus technicus, „zaklopí“ a tím se vytvoří ucelená hydroizolace ve zdivu v celé své hloubce a délce. Ještě jedna rada. Druhou injektážní linii udělejte ve vzdálenosti oproti té první v max. vzdálenosti cca 40 mm.
Ve Vašem obvodovém zdivu byla provedena jen jedna injektážní linie a zdi jsou suché. Ale v tomto Vašem případě Vám nemůžu nic jiného poradit. Ještě poslední nepravděpodobná myšlenka, ve zdi asi žádné rozvody vody a odpady nevedou, že?

Zídka v pořadu Polopatě 2020 https://www.youtube.com/watch?v=211MoRpcIRg
Zídka v pořadu Polopatě 2023 https://www.youtube.com/watch?v=3q2sQg4hbXM&t=170s
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz