Dobrý den,
zakoupil jsem dvoupatrovou chalupu ze 70. let, která je částečně zapuštěná ve svahu. Zadní část objektu je betonová a spodní patro je kompletně pod úrovní terénu. Přední část má základy přibližně 1 metr pod zemí a je postavena ze smíšeného zdiva (cihla a kámen).
Zadní část byla dostavována dodatečně – nachází se zde schodiště, jehož vnější část je betonová, zatímco vnitřní konstrukce je pravděpodobně kombinací betonu a původního zdiva (cihla a kámen).
Plánuji postupně celou chalupu obkopat a realizovat drenážní systém. Přední stranu a boky (v hloubce cca 1–1,5 m) bych měl zvládnout ještě letos, zadní část pravděpodobně až později.
Vnitřní Injektáž bych rád provedl po obvodu i v části se schodištěm. I když zde boční konstrukce pravděpodobně nejsou přímo v kontaktu se zeminou, domnívám se, že spodní část nebude izolována, případně bude původní izolace již nefunkční.
Rád bych se proto zeptal, zda má smysl provést vnitřní injektáž již nyní, nebo zda je vhodnější s ní počkat až po dokončení drenáže.
Předem děkuji za Vaše doporučení.
S pozdravem
- Milan Sekereš stáří dotazu 2 týdny dní
- last edited 2 týdny dní
- You must login to post comments
Dobrý den,
Váš dotaz je sice obsáhlejší a fotodokumentace ukazuje, že zdivo je opravdu značně zavlhlé, ale Vaše hlavní otázka je položena zcela jednoznačně: Zda má smysl provést vnitřní krémovou injektáž ještě před realizací vnějších odkopů a svislé hydroizolace.
Odpověď zní: Ano, rozhodně to smysl má a z technologického i praktického hlediska je tento postup bezpečnější a systémově správný.
Zde je podrobné zdůvodnění a technické souvislosti, jak na sebe tyto práce ideálně navazují:
1. Injektážní clona je na odkopu nezávislá
Chemická injektáž Systémem AquaStop Cream vytvoří ve zdivu trvalou, hydrofobní clonu, která má pevnou vazbu v minerálním prostředí. Tato clona spolehlivě a definitivně zastaví vzlínající vlhkost směrem od základů. Skutečnost, zda je zdivo v danou chvíli odkopané, nebo ještě ne, nemá na vznik a funkčnost této clony vliv. Clona se časem nijak neznehodnotí. I kdyby mezi injektáží a dokončením vnějších izolací uplynula pauza několika let, hydrofobní, pevně ukotvená clona v kapilární struktuře bude ve zdivu stále plně funkční a bude „připravená“ na dokončení druhé fáze sanace.
2. Pozor na boční dotování zdiva
Je však nutné si uvědomit, že dokud u obvodových zdí (a u podlah, které jsou pod úrovní terénu) neprovedete vnější odkop a svislou hydroizolaci, přilehlý terén bude nad injektážní linií zdivo stále dotovat vlhkostí z bočního směru (ze svahu). Této výškové zákonitosti se obecně říká přemostění vlhkosti. Do doby, než dokončíte venkovní práce, tedy nemůžete očekávat 100% suché zdivo nad injektáží, protože vlhkost tam bude pronikat bokem. Směr odspodu (vzlínání ze základové spáry) však již bude bezpečně zastaven. Toto samozřejmě platí pouze u obvodových zdí pod úrovní terénu. Zdi dělící dvě místnosti, anebo zdi od úrovně terénu nejsou ovlivněny samozřejmě vlhkostí z bočního směru, ale pouze od spodu.
3. Zásadní technologický argument: Ochrana svislé izolace před prošlehnutím vrtáku
Klíčovým důvodem, proč koordinovat vnitřní injektáž s vnějšími pracemi, je riziko mechanického poškození vnější hydroizolace při vrtání.
Pokud by se nejprve provedla vnější svislá hydroizolace, výkop by se již zasypal a teprve pak by se začalo vrtat zevnitř, hrozí značné riziko. Při hlubokém vrtání (zejména ve smíšeném zdivu, kde vrták mezi kameny snadno „uskočí“ nebo náhle projede skrz měkkou maltu) může vrták novou vnější hydroizolaci pod zemí poškodit. Tím vzniknou skryté vady, které po zásypu nikdo neuvidí, a může vzniknout skrytý problém.
Z hlediska správné návaznosti prací se proto nabízí 3 technologické varianty, které toto riziko zcela eliminují:
• Varianta 1 (Před samotným výkopem): Provést navrtání a injektáž kompletně s předstihem ještě před výkopovými pracemi. Clona se v klidu vytvoří a vy následně s technologickou pauzou, kterou si sám určíte, odkopáváte a izolujete zvenčí. Pokud by vrták někde náhodou proletěl skrz, nová vnější izolace toto místo bezpečně překryje a tím zatěsní.
• Varianta 2 (Těsně před zhotovením svislé hydroizolace): Dům se odkope, zdivo se zvenku očistí a stavebně připraví, ale než se navaří/natáhne svislá hydroizolace, provede se vnitřní navrtání (případně i samotná injektáž). Pokud by vrták projel skrz, vyběhne ven do otevřeného výkopu, kde to ničemu nevadí. Následná hydroizolace toto místo spolehlivě zatěsní.
• Varianta 3 (Před zpětným zásypem): Pokud už je svislá hydroizolace hotová, ale výkop ještě není zasypaný, bude i v tomto případě vše pod kontrolou. Sice hrozí poškození svislé hydroizolace, ale jelikož je výkop stále otevřený, můžete zvenku vizuálně zkontrolovat, zda vrták izolaci nepoškodil. Případné poškození tak lze vcelku snadno a spolehlivě opravit ještě předtím, než se k domu nahrne hlína.
Z praktických důvodů je tedy nejvýhodnější mít zdivo alespoň navrtané minimálně před natažením svislé izolace (Varianta 1 a 2), abyste nemuseli dodatečně opravovat případné průrazy.
Shrnutí: Injektáží obvodových zdí s předstihem nic nezkazíte, naopak technologicky předcházíte případnému poškození budoucí vnější izolace. Jakmile následně doplníte vnější svislou izolaci a drenážní těleso pro odvedení tlakové vody ze svahu, získáte komplexní, bezpečně provedený a plně funkční systém odvlhčení obvodových zdí, ale i těch vnitřních.
S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz
- Trumf Sanace odpovězeno 1 týdnem dní
- last edited 1 týdnem dní
- You must login to post comments









