Dobrý den,

Váš záměr provést injektáž z vnější strany je rozumný a má jednu značnou výhodu. Při vrtání zvenčí dokážete mnohem lépe a spolehlivěji ošetřit a dostatečně zainjektovat rohy obvodových zdí domu, což je z vnitřní strany vždy o něco složitější.

Pojďme si Váš dům rozebrat podle jednotlivých fotografií, jak správně postupovat:

1. První fotografie (nepodsklepená část zdiva – levá strana domu)
Zde je vnitřní podlaha téměř v úrovni venkovního terénu (mírně nad ním). Výška injektážní linie se pro Vás v tomto případě řídí nulou vnitřní podlahy.

Výška vrtání: Doporučuji vrtat těsně nad nulou vnitřní podlahy – ideálně okolo 1 až 2 cm, maximálně však do 5 cm nad její úrovní. Pokud je zde cihelné zdivo, využijte nejbližší vodorovnou ložnou spáru nad nulou podlahy. Pokud je zdivo smíšené, držte se této výškové hranice (do 5 cm) bez ohledu na spáry.

2. Druhá fotografie (sklepní část ve svažitém terénu)
Zde se terén svažuje and obvodové zdivo přechází do podsklepené části domu. V tomto šikmém úseku domu můžete injektáží v podstatě kopírovat sklon terénu. Tato šikmá linie spolehlivě vytvoří bariéru a definitivně zastaví vzlínající vlhkost pro nadzemní část domu, takže ta už bude bez dotace vlhkosti, a tím bude suchá. Je ale potřeba vyřešit samotné zdivo této stěny pod úrovní terénu, které bude pod neustálou dotací vlhkosti z boku z přilehlé neodizolované zeminy a také odspodu, tj. od základů.

Řešení bez odkopu: Tuto konkrétní obvodovou zeď pod úrovní terénu musíte odizolovat tak, že ji tzv. injektážně „orámujete“. To znamená, že kromě té vnější šikmé linie zhotovíte zevnitř sklepa druhou vodorovnou linii u podlahy (tím zastavíte vlhkost odspodu) a na obou koncích této stěny tyto dvě horizontály, respektive tu horní nakloněnou linii, propojíte vertikálními injektážními liniemi (svislicemi). Tím tento úsek zdiva sanujete samostatně, jelikož jej oddělíte od případného přenosu vlhkosti z navazujících zavlhlých stěn. Vnitřní plochu zdiva uvnitř tohoto „rámu“ pak ošetříte buď plošnou rastrovou/síťovou  injektáží Systémem AquaStop Cream, viz: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/navod-k-injektazni-aplikaci/#plosna-injektaz-zdiva (v tomto případě pak povrch omítnete sanační omítkou), nebo natažením hydroizolační stěrky (např. AquaStop Bitumen 2K). Pokud zvolíte neprodyšnou stěrku, sanační omítka už zde pozbývá smysl a můžete použít klasickou omítku.

Ukázky postupu zhotovení svislé bitumenové hydroizolace z vnitřní strany s injektážním orámováním:

Řešení s odkopem: Pokud byste dům zvenčí odkopal a udělal svislou venkovní hydroizolaci do hloubky až na základovou spáru (min. pod úroveň podlahy) a v součinnosti zhotovil horizontální krémovou injektáž v úrovni podlahy sklepa, není odnikud, odkud by tato zeď pod úrovní terénu byla zamokřována zemní vlhkostí. Tato varianta je stavebně nejvhodnější. Nicméně i zde doporučuji na koncích této stěny vytvořit vnitřní svislice směrem nahoru, abyste tento sanovaný úsek spolehlivě oddělil, pokud by byly ostatní navazující stěny sklepa také zavlhlé. V tomto případě již není třeba dělat tu horní nakloněnou injektážní linie.

3. Přechod ze sklepa na pravé straně domu (klíčová svislice)
Na pravé straně u sklepního okýnka přechází dům dle fotografie opět do nepodsklepené části. Vnitřní podlaha je zde dostatečně vysoko nad terénem.

Kde přesně svislici udělat: Jakmile s vnější šikmou linií dorazíte do místa, kde uvnitř končí sklep a navazuje vnitřní dělicí (nosná) stěna sklepa, musíte se zastavit. Přesně v tomto místě, před touto vnitřní zdí, musíte vyjet se svislicí (vertikální clonou) nahoru.

Pozor na zásadní chybu: Bylo by obrovskou chybou pokračovat s injektáží podél šikmého terénu dál pod tu nepodsklepenou místnost. Vrtal byste totiž hluboko pod úroveň její podlahy, kde je zemina a zásyp, který je vždy vlhký. Vlhkost by pak injektážní clonu snadno přemostila z vnitřní strany nad plně funkční hydroizolační clonu, avšak bez očekávaného výsledku.

Jak na svislé propojení (odskok): V místě dělicí stěny tedy navrtáte otvory svisle nad sebou v roztečích po 5 cm, dokud nevystoupáte až k úrovni podlahy horní nepodsklepené místnosti. U svislic je bezpečnější držet tuto hustější osovou vzdálenost 5 cm bez ohledu na spáry či materiál (cihla/smíšené zdivo), abyste měl jistotu, že se clona ve vertikále stoprocentně propojí. Toto zahuštění či zkrácení osových vzdáleností u svislic doporučujeme proto, že u cihelného zdiva se vrty obvykle provádějí do spár. Ty sice ve vodorovném směru šíří hydrofobizaci skvěle (což je ideální u vodorovné chemické podřezávce), ale u svislice toto boční šíření krému ve spáře pro svislé spojení clon tak výhodné není.

Horní horizontála: Jakmile svislicí vystoupáte na úroveň podlahy horní místnosti, pokračujete opět v naprosto vodorovné linii (horizontále) těsně nad úrovní této vnitřní podlahy (podle skladby zdiva po 8 cm u smíšeného zdiva, nebo po 10 cm ve spáře u cihelného zdiva). V této výšce pojedete vodorovně dál až k zadnímu rohu domu. Jelikož i na samotném konci této zdi je podlaha stále bezpečně nad terénem – alespoň se mi to tak dle fotografie jeví – stačí zde linii jednoduše ukončit, případně pokračovat přes roh na další stěnu, pokud budete izolovat i ji.

Závěr:
Hlavní zásadou u takto členitého domu je, že vodorovné horizontály a šikmé injektážní linie na sebe musí vždy bez přerušení osovými vzdálenostmi mezi vrty navazovat. V případě jakýchkoliv výškových rozdílů je proto nutné tyto linie vždy spolehlivě propojit svislicí (vertikální clonou). Pouze tak zajistíte, že v přechodech nevznikne žádná proluka, linie na sebe dokonale navážou a vytvoří se jeden celistvý, nepřerušený hydroizolační úsek ve zdivu, který zabrání kapilárně vzlínající vlhkosti v přesmyknutí se mezi výškově jinak umístěnými liniemi.

S přátelským pozdravem,

Jiří Schwarz