Dobrý den. K Vašemu dotazu se vyjádřím v několika rovinách, od stavu samotného zdiva až po správnou systémovost povrchových vrstev.
1. Stav zdiva (kamenná stěna bez hydroizolace)
To, že se kamenné zdivo v nevytápěném objektu aktuálně jeví jako suché a bez výkvětů, je dobrá zpráva, ale je potřeba k tomu přistupovat s mírnou obezřetností. Kamenné zdivo bez omítek nebo po jejich osekání totiž dokáže na povrchu velmi rychle odsychat a vizuálně klamat. Pokud byly původní omítky dlouhodobě suché, pak je zdivo skutečně bez výraznější vlhkosti.
Nicméně, jelikož se jedná o objekt bez hydroizolace, zvážil bych – ještě před dokončením povrchů – zhotovení dodatečné izolace proti vzlínající vlhkosti. V kamenném zdivu lze pomocí našeho systému AquaStop Cream vytvořit spolehlivou hydroizolační clonu pro zamezení vzlínající vlhkosti, (viz: https://www.youtube.com/watch?v=MN9C8Ucpsfk). Vzhledem k tomu, že máte stěny teprve v nahozeném stavu, rozsah prací ani finanční náklady by nebyly nijak zásadní, ale získal byste stoprocentní jistotu, že nové omítky nezačnou v budoucnu trpět.
2. Volba štuku a systémovost (paropropustnost)
Zvolil jste skutečně vysoce paropropustnou omítku, která se velmi dobře aplikuje právě na kamenné zdivo. Omítka s přísadou AquaSan Porosity vytváří vysoce prodyšnou, paropropustnou strukturu. Tato malta se míchá bez vápna (písek, cement, voda a přísada AquaSan Porosity v přesném poměru dle technického listu), ale dá se také míchat i z pytlovaných betonových směsí k tomu vytipovaných.
To, že směs neobsahuje vápno, je dáno unikátním chemickým složením přísady, která maltu odlehčuje a provzdušňuje, takže perfektně drží a funguje i bez něj.
Co se týče navazujícího štuku, klíčovým pravidlem je zachování systémovosti, což v tomto případě znamená jediné: všechny vrstvy musí zůstat vysoce prodyšné.
Máte dvě možnosti:
• Vlastní výroba štuku: Můžete si namíchat vlastní štukovou směs opět jako omítku s přísadou AquaSan Porosity podle receptury v technického listu. Postup je podobný jako u jádrové omítky, pouze se použije jemný písek o zrnitosti 0 až 2 mm, aby byl povrch esteticky hladký a dobře se zatíral.
• Kupovaný pytlovaný štuk: Můžete bez obav použít i pytlovaný štuk od jakéhokoli výrobce (např. Vámi zmiňovaný Cemix), ale musí jít o sanační štuk. Běžné vnitřní štuky by mohly prodyšnost jádra zbytečně snižovat. Mezi jednotlivými značkami omítek a naším jádrem nedochází k žádným nežádoucím chemickým reakcím. Největší finanční úsporu Vám již přineslo namíchání vlastního jádra jako omítky s přísadou AquaSan Porosity (kde je spotřeba materiálu nejvyšší). U štuku, který se natahuje pouze v milimetrových vrstvách, už nákup hotové sanační směsi Vaše celkové náklady tolik nezvýší.
Praktický tip pro aplikaci a dokončení povrchu: Pokud budete štukovat na již vyschlé jádro, podklad pouze lehce navlhčete čistou vodou – nepoužívejte žádnou hloubkovou penetraci typu Sokrat a podobně, zbytečně byste si tím opět snižoval prodyšnost podkladu. K točení sanačního štuku se obecně nedoporučuje používat molitanové hladítko a štuk by se neměl ani příliš utahovat filcovým hladítkem.
Výrobci sanačních materiálů, včetně nás, sice obecně doporučují polystyrenové hladítko (protože je tvrdé a povrch neutáhne), ale řemeslníci se mu na stavbách často vyhýbají, protože se s ním hůře dociluje pěkného, hladkého vzhledu. Na rovinu je potřeba říct, že při točení polystyrenovým hladítkem nemusí být vzhled povrchu hned úplně ideální, protože se zrnka písku více vytlačují na povrch a struktura zůstane hrubší. Zde ale skvěle pomůže osvědčené malířské pravidlo: jakmile štuk zcela vyschne, vezměte jemný smirek (ideálně upevněný na brusném hladítku nebo prkénku) a krouživým/ obloukovými pohyby povrch lehce přebruste. Tímto způsobem strhnete vystouplá zrníčka a povrch bude připravený pro čistou výmalbu. Takto by to měl správně dělat každý malíř u nových omítek.
3. Finální nátěr (Vápno versus interiérová barva)
Vápno je přírodní, vysoce paropropustný materiál, takže z hlediska chemické snášenlivosti s omítkou AquaSan Porosity je v pořádku, nedochází zde k žádné nežádoucí reakci. Pozor však na samotné provedení – vápenná kaše se pro výmalbu musí dostatečně zředit na řidší nátěr, aby se dobře vpila do struktury štuku a částečně i jádra. Pokud by zůstala příliš hustá, mohla by se v budoucnu nepříjemně odrolovat.
Zároveň zvažte, pro jaké prostory je stěna určená. Vápenný nátěr má totiž vysokou náchylnost k otěru (špiní při doteku). Pokud se jedná o sklepní prostory, tam to obvykle ničemu nevadí. Jestliže jde ale o jakoukoliv pobytovou či obytnou místnost, doporučil bych spíše moderní alternativu.
V našem portfoliu nabízíme pro tyto účely barvu Jupol Classic. Je to interiérová barva přímo určená pro sanační omítky a štuky, je vysoce paropropustná (stěna pod ní bez problému dýchá), ale na rozdíl od vápna poskytuje výbornou odolnost proti otěru. Konečné rozhodnutí je na Vás podle typu užívání daného prostoru.

S přátelským pozdravem,
Jiří Schwarz