Dobrý den,
injektážní krém AquaStop Cream má dobu expirace min. 1 rok od data výroby. Po tuto dobu garantujeme neměnné vlastnosti. Jedná se v podstatě pouze o konzistenci, která se může změnit. V praxi je však doba neměnné konzistence dva roky a více. Jiné změny nastat nemohou. Pokud se krémová konzistence změní na kapalnou, což je Váš případ, je to způsobeno delší dobou skladování, než je uvedeno na balení. Této skutečnosti jste si vědom. Zkapalnění je bohužel nevratné. Opětovného zahuštění v domácích podmínkách nelze docílit. Tímto jsem se dostal k Vašemu dotazu. Silně hydrofobní látky silan/siloxany však v obsahu zůstávají v plné koncentraci, a kapalina je tedy i nadále silně hydrofobní. Známe ale problematiku účinnosti, výstižněji neúčinnosti, kapalných injektážních přípravků. Problém v takovém případě nepředstavuje chemické složení, ale zejména fyzikální zákonitosti, které nejsou příznivé pro výsledky kapalných injektáží. Nabízí se ale možnost využití této kapalné injektážní směsi. Můžeme ji použít pro předinjektáž vrtů před samotnou krémovou injektáží úplně stejně, jako se aplikuje AquaStop Cream® Inject Activator. V kapalné i krémové konzistenci jsou stejnorodé látky, a tak bych doporučil spotřebovat ji tímto způsobem. Vše samozřejmě za předpokladu, že je před Vámi další etapa krémové injektáže.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den,
dostal jsem doporučení na injektážní prostředek Stach..a 200. (Přípravek na dodatečnou hydroizolaci zdiva s těsnicím a hydrofobizačním účinkem)
Přípravek je velice řídký.
Zajímal by mě rozdíl mezi tímto prostředkem a Vaším hydroizolačním krémem. A Samozřejmě Vaše doporučení.
Předem mockrát děkuji za odpověď

Dobrý den,
nejprve bych chtěl podotknout, že nejsem arbitr kohokoli a jakýchkoli obchodních značek. Také jsem si dovolil ve Vašem dotazu poněkud „zašifrovat“ název Vámi dotazovaného výrobku, jelikož to, co zde budu porovnávat, nebude srovnávání značek výrobků a výrobců, ale soustředím se na chemické složení, zejména jejich rozdílnosti ve viskozitě, respektive jejich následných fyzikálních rozdílech v průběhu injektáže, kde hraje právě viskozita tu nejdůležitější roli. Proto není třeba poukazovat na jeden z mnoha stejných produktů, jež se prodávají pod různými obchodními značkami. Naše firma se zaměřuje na kvalitu svých výrobků a jejich návodů, aby se posloužily k maximálně spolehlivé aplikaci a aby byly používány ke správným účelům. Přípravek, na nějž se dotazujete, je určitě chemicky naprosto správně „nastavený“ pro účely, které jsou deklarovány v technickém listu výrobce. Jedná se o injektážní přípravek v kapalné formě, jenž obsahuje kalium-methylsilantriolát, což je methylsilanolát draselný. Tady se dostáváme k zásadnímu rozdílu mezi Vámi dotazovaným výrobkem a naším injektážním krémem AquaStop Cream. Tyto kapalné přípravky se používaly masivně už na začátku devadesátých let minulého století. Musím konstatovat, že i já, než jsem před čtrnácti lety založil výrobní a distribuční společnost TRUMF sanace s.r.o., jsem jako majitel stavební firmy TRUMF, jako fyzická osoba od roku 1996 do roku 2011 v oblasti rekonstrukčních a sanačních prací také tyto injektáže realizoval. Tehdy totiž existovaly pouze dvě možnosti. Kapalná injektáž na bázi methylsilanolátu draselného, která se prováděla infuzně nebo tlakově. Druhou variantou byla polyuretanová injektáž. Nic jiného prostě nebylo. Tyto dvě masivně používané alternativy nebyly příliš účinné, a to mě opravdu velmi znepokojovalo, byť jsem postupoval přesně dle návodů od výrobců těchto kapalných injektážních metod, respektoval jsem návrhy projektantů a zadání investorů. Cca před 15 lety se objevil injektážní krém na bázi 40% silan siloxanů (tak se začínalo, dnes je standard 80%) a tady jsem okamžitě zpozoroval neuvěřitelný rozdíl mezi těmito třemi alternativami. Injektážní krém je jednoznačně výhodnější ve srovnání s málo účinnými kapalnými injektážemi a naprosto neúčinnými injektážemi polyuretanovými. Podotýkám, že se jedná o oblast injektáže zdiva pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. Polyuretanová injektáž má zcela jiné injektážní využití – viz – https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/polyuretanova-injektaz/. Začal jsem vysvětlovat rozdíly mezi jednotlivými metodami, jejich nesprávné zaměňování pro dané příčiny apod. Stal jsem průkopníkem krémové injektáže zdiva, a to nejen v Česku. Mé neochvějné přesvědčení a mé závěry se postupně potvrzovaly v praxi, ať už se to někomu líbilo či ne. A možná se nelíbí dodnes, a to z důvodů, které nechci rozvádět. Pro naši výrobní společnost by opravdu nebyl problém do svého portfolia zařadit injektážní výrobek v kapalné formě, např. se složením kalium-methylsilantriolátu. Jeho výroba je o mnoho jednodušší než výroba injektážního krému, ale to by se neslučovalo s mým přesvědčením a tvrzeními, byť bychom si pravděpodobně zvýšili a rozšířili možnosti prodeje. To je však pro naši společnost nepřijatelné.
Mým cílem vždy bylo, aby se investovaly finanční prostředky do něčeho, co je skutečně účinné a efektivní. Rozdíly mezi těmito třemi metodami vysvětluji již čtrnáctým rokem ve všech médiích – v TV, na internetových sítích i na několika rozhlasových stanicích. Vystupoval jsem i na půdě Akademie věd v Praze a ČVUT v Dejvicích a v neposlední řadě také na půdě WTA na Novotného lávce, přednášel jsem také na technicky zaměřených školách apod. Dodnes mám uložený e-mail od sekretariátu ČVUT, kde mi byl přiznán statut průkopníka krémové injektáže. Zde byla přijata má tvrzení, a tak došlo také k posunu v této oblasti. Opravdu to nepíši ze samolibosti či pýchy, ale z důvodu, aby veřejnost pochopila, jak těžké je změnit staré zvyky a co vše to obnáší. Musím ale konstatovat, že to nebyl marný boj, jelikož trh realizací a nabídky prodejců, samozřejmě z důvodu poptávky, se opravdu zásadně změnil, snad i díky mé osvětě. Zde Vám vložím jeden odkaz, který představuje pouze zlomek mých pojednání o injektážních metodách. Myslím si, že si máte možnost udělat vlastní názor a s tím vědomím následně zvolit injektážní metodu a přípravek:
https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/wp-content/uploads/2025/09/moje_bydleni_9_2025_injektaz1.pdf
Všiml jsem si, že u kapalného injektážního výrobku, na který se dotazujete, se začíná nabízet i vodorovná aplikace/injektáž. To je sice zajímavá současná změna aplikace, když vezmeme v potaz, že se provádí v šikmém náklonu vrtů od počátku 90. let minulého století. Myslíte pokrok? Ale umíte si představit zcela těsné a homogenní zdivo protnuté vrtem o průměru 12 – 16 mm a to třeba i v cihelném vyzdění? A rozhodně nesmíme zapomenout, jak staré, a tedy netěsné zdi se obvykle dodatečně izolují proti vzlínající vlhkosti. Když již pominu problém vodorovného vrtu, který je vyplňován kapalinou, nejen v jeho ústí, ale i na jeho konci by musel být povrch zdi v místě vrtu a jeho okolí zcela utěsněn. Nejednalo by se jen o povrch zdi, ale muselo by být také spolehlivé zatěsnění zejména trubičky či hadičky s vodorovným otvorem vrtu. Toto samozřejmě není nutné u šikmých vrtů, minimálně na straně, kde je ústí vrtu. Nakloněné vrty však zase způsobují nerovnoměrné a kuželové nasycování kapaliny, pakliže se nějaké množství ve vrtu vůbec průtokem udrží, jelikož první trhlina či nevyplněné místo maltou způsobí nekontrolovatelný únik kapaliny. Když kapalina doteče na dno vrtu, samozřejmě se nasytí zdicí materiál v dolní části nakloněného vrtu více než v jeho horní části. Tam k tomu téměř vůbec nedojde. Pokud se toto vše zajistí, vracím se zpět k problematice vodorovného vrtu, pak stačí malé nevyplněné místo maltou ve vodorovné či svislé spáře, malá trhlina v cihle anebo v maltovém loži, což je naprosto obvyklé, a popis, co se děje s hydrofobní kapalinou při plnění zdiva, už nechám na představě všech čtenářů. A těsnit cementovou maltou před samotnou injektáží vnitřní skladbu zdiva je velice složitý proces, který se neobejde bez šnekového čerpadla, ale ani tak se nejedná o spolehlivé řešení. Tyto komplikace u krémové injektáže odpadají.
U krémové konzistence je průběh vznikající hydrofobizace v okolí vrtů zcela jiný a právě v tom spočívá její zásadní výhoda. Představte si konzistenci vazelíny. Injektážní krém této obdobné konzistence běžnými netěsnostmi, trhlinami a nehomogenností tak jednoduše neproteče. Pokud se někde ztratí, propadne, pak jedině do „kapsy“ nebo velké trhliny ve zdivu, ale ty vlhkost nepřenášejí. Jak častokrát opakuji – kde nic není, ani vlhkost nemůže kapilárně vzlínat. Další výhoda krémové konzistence spočívá v tom, že v místě abnormální netěsnosti v přímce vodorovného vrtu se krém propadne o něco níže, jak jsme si však vysvětlili, tam vlhkost nevzlíná. To by se dalo tvrdit také o kapalné injektáži, přesto však tam vzniká jeden zásadní rozdíl. Kapalina se v nehomogenním prostředí neudrží, a to ani ve vodorovném vrtu, jelikož přirozenost kapaliny je, že při úbytku se její hladina má tendenci srovnávat. Pokud tedy někde začne nekontrolovatelně protékat, což je téměř vždy, pak právě do tohoto místa, spíše míst, nateče většinové množství kapalné injektáže doplňovaného vrtu. U injektážního krému to tak není. Jeho vysoká hustota zabraňuje přelévání z místa na místo, tj. do místa propadu. Záměrně nepíšu do místa průtoku, tedy to, co se děje u kapaliny, jelikož krémová konzistence překlenuje i několikamilimetrové trhliny. A pokud je již netěsnost větší, propadne se, ale pouze v místě této velké trhliny či kaverny. Mám jeden takový zjednodušený výklad, který zde použiji veřejně v písemné formě poprvé. Vždy ale tvrdím, že pokud se dá něco vysvětlit názorně tak, aby si to dokázal představit každý, je to asi ta nejlepší forma pro vysvětlení, byť to může působit úsměvně. Představte si tedy krajíc chleba. Pokud na něj budete lít vodu, většinové množství proteče v místě polévání a jen velmi malé množství se bude šířit do bočního směru. Jestliže ale nanesete na chleba sádlo, v lokálním místě neproteče vůbec nic a pomalu se bude vsakovat do něj, ale i do bočního směru. Doba vsakování je zásadní rozdílový faktor mezi vodou a sádlem, tedy kapalného injektážního výrobku a injektážního krému. Nyní se můžete zasmát mému svéráznému výkladu.
Ještě bych zde rád porovnal stupeň procentuální vlhkosti ve zdivu v momentě aplikace kapalné a krémové konzistence. Pokud je něco pro kapalinu více nasákavé, jedná se zcela jistě o porézní a suchý materiál. Z této prokazatelné fyzikální zákonitosti vyplývá, že zdivo s vyšším hmotnostním obsahem vody/vlhkosti, která je obsažená v kapilární struktuře injektovaného zdiva, je v průběhu plnění kapalnou mokroemulzí méně nasákavé. Jinak vyjádřeno – aplikovaná kapalná mikroemulze s obsaženou vodou ve zdi se v krátkém čase ne zcela spolehlivě promísí, byť je methylsilanolát draselný vodou ředitelný, a tedy slučitelný s vlhkým prostředím. Proto stále uvádím a zdůrazňuji, že se nejedná jen o chemické složení, ale zejména o fyzikální průběh v čase a s ním související vznik hydrofobní clony ve zdivu. Čím je vyšší hmotnostní objem vody ve zdivu, tím vzniká vyšší „překážka“ pro nasycení kapalnou injektáží a suché a vysoce porézní zdi se ale obvykle neinjektují. Opět použiji ne zcela běžný názorný příklad. Představte si houbu na mytí auta. Myje však dnes vůbec někdo auto houbou? Když bude mycí houba suchá a dáte ji pod tekoucí vodu, bude do sebe vodu snadno absorbovat. Když ji ale namočíte a dáte ji opět pod stejný proud tekoucí vody, voda se už tak snadno vsakovat do této houby nebude, respektive houba ji nebude tak snadno absorbovat, ne v tak krátkém a tím stejném čase. Houba, použitá jako modelový příklad, je však mnohonásobně poréznější než nejporéznější stavební materiály používané ve stavebnictví. U stavebních materiálů se tato fyzikální zákonitost ještě více prohlubuje. Injektážní krém však ve vlhkém prostředí opět nikam nezmizí, jen se zrychlí jeho změna z konzistence krémové na kapalnou. Tato pomalá změna probíhá v řádech několika týdnů, což je dostatečně dlouhá doba, aby se kapalnění a kapalnější konzistence vsakovala do pórů a kapilár zdiva. Injektážní krém na vodní bázi je totiž taktéž s vodou mísitelný, tedy slučitelný. Dalo by se také říci, že voda ve zdivu je takový katalyzátor a zároveň nosič silného koncentrátu hydrofobních aktivních látek injektážního krému. Ale ani suché prostředí není pro injektážní krém AquaStop Cream překážkou, jelikož obsahuje cca 20 % vody, což představuje dostatečné množství pro jeho dispergaci i do naprosto suchého materiálu.
Porovnání v rovině nasákavosti zdících materiálů. Lze si vůbec představit, jak dlouho by se musela provádět kapalná injektáž, aby se dostatečně nasytila kapilární struktura nejméně savých stavebních materiálů, jako je např. beton, a méně savých přírodních materiálů, jako je opuka, pískovec, vápenec apod.? To je reálné pouze v laboratorních podmínkách, v praxi však téměř nemožné. Ale ani tyto materiály nejsou pro injektážní krém problém. Injektážní krém nemá tendenci z vodorovných vrtů vytékat, neodpaří se, ale ani ve vrtu nezatuhne, a pokud je struktura zdiva jen trochu porézní, chová se jako vzlínající vlhkost. Pomalu, ale jistě nasycuje okolí vrtu až do úplného vyprázdnění a teprve pak ukončí svůj fyzikální i chemický proces.
Ani vyšší stupeň salinity ve zdivu nevyznívá v neposlední řadě ve prospěch kapalných injektážních prostředků. Rád bych zde zmínil ještě jeden argument. Kdo někdy odbourával staré opukové, smíšené a podobné zdi, viděl, jaká je tam obrovská nehomogennost, rozpraskanost, a tedy netěsnost. Umí si někdo vůbec představit, že se tento druh zdiva dá prosytit kapalnou formou injektáže, a to ať v šikmém, či vodorovném provedení? Tuto odpověď opět nechám na představivosti každého čtenáře. Z výše uvedených důvodů jsou má tvrzení neochvějná, a pokud někdo chce být mým oponentem, ať vznese protiargumenty. Zatím jsem však ani jediný protiargument za dobu své 14leté osvěty neobdržel. Ony totiž nejsou.
Závěr: Neexistuje jediné kritérium, které by vyznívalo ve prospěch kapalných mikroemulzí ve srovnání s injektážním krémem – finanční náklady, životnost i vlastní technické provedení jednoznačně potvrzují efektivitu krémové injektáže. Výše uvedené a vysvětlené argumenty jsou také prověřeny již dlouhodobou praxí.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz