Dobrý den, pane Dudku,
ano, krémovou injektáž systémem AquaStop Cream lze úspěšně provést i u kamenného zdiva, a to včetně zdiva složeného z různě velkých kamenů a nepravidelných maltových spár. Je však vhodné přizpůsobit technologický postup druhu použitých kamenů a jejich nasákavosti.

Pokud je Vaše zeď vyzděna z nasákavějších kamenů, například opuky, pískovce nebo některých druhů vápence, doporučil bych provést injektáž v jedné vodorovné linii s osovými vzdálenostmi vrtů 80 mm. Vrty se provádějí vodorovně, o průměru 14 mm, a při tloušťce Vaší zdi 600 mm do hloubky přibližně 570 mm.

Pokud je však zdivo složeno převážně z hutnějších a méně nasákavých kamenů, například žuly, ruly nebo podobných hornin, doporučil bych spíše dvouřadou injektáž metodou tzv. „cik cak“. V tomto případě se zhotoví dvě vodorovné injektážní linie nad sebou, obě s osovými vzdálenostmi vrtů 100 mm. Druhá linie se provede přibližně 50 mm nad první a její vrty se vůči spodní linii vodorovně přesadí o 50 mm, tedy vždy na střed vzdálenosti mezi dvěma spodními vrty a samozřejmě i naopak.

Tímto vzájemným přesazením vrtů se dosáhne spolehlivějšího propojení jednotlivých oblastí hydrofobizace v nepravidelném kamenném zdivu, kde na rozdíl od cihelného zdiva nemáme k dispozici průběžnou maltovou spáru. Dvouřadé provedení lze samozřejmě zvolit i u nasákavějšího kamenného zdiva jako důkladnější variantu.

K Vašemu dotazu ohledně drolivé malty: pokud je zdivo jako celek pevné a soudržné a malta se rozpadá především na povrchu, není nutné provádět nějaké celkové zpevňování zdi. Doporučil bych však v místě plánované injektáže, případně i v širším okolí, odstranit nesoudržné části malty, proškrábat uvolněné spáry a následně tato místa vyspravit univerzální maltou.

Maltu bych do spár a nerovností zatlačil hladítkem. Nejedná se o klasické omítání zdiva, ale o lokální vyspravení a zpevnění jeho povrchu, aby se vyplnily hlubší mezery a kaverny mezi kameny. Tím se zároveň vytvoří vhodnější podklad pro navedení vrtáku a sníží se riziko jeho sklouzávání po nepravidelném povrchu kamenů. Po vyspravení bych doporučil ponechat maltu přibližně jeden až dva týdny vyzrát a následně provést injektáž.

Pokud by však byla malta rozpadlá i hluboko uvnitř zdiva nebo by se jednotlivé kameny uvolňovaly, bylo by nutné nejprve posoudit celkovou soudržnost konstrukce. Samotná krémová injektáž totiž neslouží ke statickému zpevňování zdiva.

Velkou výhodou ve Vašem případě je, že máte zatím zhotovený pouze podkladní beton a další vrstvy podlahy budete teprve provádět. Právě v této fázi rekonstrukce máte ideální možnost zvolit správnou výšku injektážní linie a následně na ni napojit novou hydroizolaci podlahy.

Injektážní linie by měla být výškově nad úrovní hydroizolace zhotovené na podkladním betonu. U obvodového zdiva je současně nutné zohlednit výšku venkovního terénu, aby nedocházelo k přemostění injektážní clony vlhkostí z přilehlé svisle neizolované zeminy, která by byla výše, než injektáž.

Pro napojení hydroizolace podlahy na injektované zdivo se mi velmi osvědčila kombinace asfaltových hydroizolačních pásů na podkladním betonu a bitumenové hydroizolační stěrky AquaStop Bitumen 2K. Asfaltové pásy se ukončí u zdiva a bitumenová stěrka se následně natáhne jak na jejich krajní část, tak na přilehlé zdivo, a to přibližně 50 mm nad injektážní linii. Tím vznikne souvislé a těsné napojení vodorovné hydroizolace podlahy na dodatečně vytvořenou hydrofobní clonu ve zdivu.

Tento postup, včetně fotografií skutečného provedení, najdete v mé poradně zde: https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/poradna-sanace-vlhkeho-zdiva/dotaz/sanacni-postupy-a-skladba-u-rd

Další obdobné odpovědi naleznete pod štítkem „Napojení injektáže a izolace podlahy“.

Právě nyní, kdy provádíte rekonstrukci podlahy, máte jedinečnou příležitost vytvořit dodatečnou vodorovnou hydroizolaci kamenného zdiva a novou hydroizolaci podlahy jako jeden vzájemně propojený hydroizolační celek. Obě hydroizolace se tak budou účinně doplňovat a při správném provedení vytvoří předpoklad dlouhodobé ochrany stavby proti zemní vlhkosti po mnoho dalších desetiletí.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Dobrý den, děkuji za odpověď. Opravím tedy spáry mezi kameny zdící maltou a tím bude spára soudržná a mohu tam dát také zátku po aplikaci injektáže, sám jsem řešil jak v nesoudržné spáře řešit záslepku, aby injektáž nevytekla, takto by tam snad mohla zátka pasovat… Zvolím tedy metodu cikcak podle toho jak jsou tam kameny a spáry mezi nimi.
Ještě bych se zeptal, po injektáži mám zvolit sanační maltu a sanační štuk webersan, aby zeď dýchala a mohla vysychat? Předpokládám, že není dobré zeď vyspravovat natažením lepidla a perlinkou? V nějaké poradně jste to myslím také nedoporučoval.
Ještě bych měl dotaz k vrtáku do zdiva a kamene. V nabídce máte 2 vrtáky 14mm, 60cm délky(vrták a profi vrták). Jaký bych měl objednat na kamennou zeď, poznám jaký je mezi nimi rozdíl?

Děkuji a přeji příjemný den.
S pozdravem
Ondřej Dudek

Dobrý den, pane Dudku,

Vaše rozhodnutí provést injektáž ve dvou vzájemně přesazených vodorovných liniích, tedy metodou „cik cak“, považuji u Vámi popisovaného nepravidelného kamenného zdiva za vhodné.

Nejprve bych však rád upřesnil účel našich polystyrenových zátek. Tyto zátky neslouží k zamezení vytékání injektážního krému, ale jako tepelný izolant v místech provedených vrtů. AquaStop Cream má specifickou krémovou konzistenci, díky které z vodorovně provedených vrtů nevytéká. Při samotné aplikaci může nanejvýš nepatrné množství krému odkápnout z ústí vrtu, což je přirozený jev a nemá to vliv na účinnost injektáže. Zátky proto doporučuji především u obvodového zdiva nad úrovní venkovního terénu, kde omezují vznik drobných tepelných mostů, zejména v zimních měsících. U vnitřního zdiva jejich použití není potřebné.

Co se týče Vámi zvoleného sanačního omítkového systému WeberSAN, jeho použití po provedení krémové injektáže AquaStop Cream je z technologického hlediska možné. Není totiž nutné dodržovat systémovost obchodních značek, ale především systémovost jednotlivých technologických postupů a jejich vzájemnou návaznost. Toto mé tvrzení samozřejmě platí pro tento konkrétní technologický postup. Jinými slovy, nejprve je potřeba odstranit příčinu zavlhání zdiva a následně vytvořit podmínky pro jeho postupné vysychání. Právě v tom spočívá smysl kombinace dodatečné hydroizolace a dostatečně paropropustného sanačního omítkového systému.

Pro lepší pochopení bych ještě vysvětlil rozdíl mezi dotovanou a zbytkovou vlhkostí. Dokud ve zdivu chybí funkční hydroizolace a dochází ke kapilárnímu vzlínání, je vlhkost průběžně doplňována z podloží. Hovoříme tedy o dotované vlhkosti. Po provedení injektáže se aktivní látky krému postupně šíří do okolní kapilární struktury zdiva a vytvářejí souvislou hydrofobní clonu. Tento proces probíhá přibližně 2 až 6 týdnů, přičemž u méně nasákavého kamenného zdiva může trvat i k horní hranici uvedeného časového rozmezí.

Jakmile se hydrofobní clona vytvoří a přeruší další kapilární vzlínání vlhkosti, zůstává ve zdivu již pouze vlhkost nahromaděná před provedením injektáže. Té říkáme zbytková vlhkost. A právě tuto vlhkost potřebujeme, aby se ze zdiva postupně odpařila. Proto je důležité použít omítku s nízkým difuzním odporem, tedy dostatečně paropropustnou.

Vedle Vámi zvoleného systému WeberSAN existují samozřejmě i další vhodné sanační omítky. Z naší nabídky mohu zmínit například AquaSan Porosity, což je přísada umožňující namíchání vysoce paropropustné sanační omítky svépomocí, a to za velmi příznivých finančních nákladů. Dále nabízíme sanační omítku Izonil nebo klimatickou omítku na bázi perlitu, která vedle vysoké paropropustnosti vykazuje také tepelněizolační vlastnosti a dokáže „pracovat“ i se zvýšenou vzdušnou vlhkostí, například v koupelnách, vývařovnách, wellness centrech apod. Všechny tyto varianty vycházejí ze stejného principu: po zamezení dalšího přísunu zemní vlhkosti umožnit zdivu postupně vysychat.

Celoplošné natažení běžného stavebního lepidla s perlinkou bych Vám naopak nedoporučoval. Taková vrstva může omezit odpařování zbytkové vlhkosti a současně není určena ke statickému zpevňování samotného zdiva. U starších staveb bývá navíc zdivo často již dlouhodobě stabilizované a usazené v podloží. Pokud je konstrukce soudržná, správně připravená a nejsou na ní aktivní trhliny, není důvod předpokládat, že by kvalitně provedená sanační omítka potřebovala celoplošné vyztužení perlinkou a lepidlem. A pokud by naopak docházelo ke skutečným konstrukčním pohybům zdiva, stavební lepidlo s perlinkou by takovou příčinu stejně neodstranilo.

Nyní k Vašemu poslednímu dotazu ohledně vrtáků. V naší nabídce máme vrtáky o průměru 14 mm od výrobců Heller a Festa. Oba považuji za kvalitní, ale vrtáky německého výrobce Heller řadím na základě svých dlouholetých praktických zkušeností mezi absolutní špičku. Proto je také v naší nabídce označujeme jako PROFI. Vrtáky Festa jsou cenově dostupnější, rozhodně se však nejedná o nějaké podřadné hobby vrtáky. Jejich kvalitu nám potvrzuje dlouhodobá pozitivní zpětná vazba od našich odběratelů, zejména profesionálních realizačních firem, které tyto vrtáky používají pravidelně a ve větším množství.

Pro Vaše kamenné zdivo o tloušťce 600 mm jsme doporučili hloubku vrtů přibližně 570 mm. Vrták Heller o celkové délce 600 mm má pracovní délku 550 mm, takže se dostáváme na samotnou hranici jeho možností. Doporučil bych Vám proto kombinaci dvou vrtáků. Převážnou část každého vrtu, přibližně do hloubky 540 mm, bych provedl vrtákem Heller PROFI o průměru 14 mm a celkové délce 600 mm. Zbývajících přibližně 30 mm bych následně dovrtal cenově dostupnějším vrtákem Festa o průměru 14 mm a délce 1000 mm.

Výhodou tohoto postupu je, že kratší vrták je při vrtání stabilnější a lépe se s ním pracuje. Dlouhé vrtáky totiž mohou při zahájení vrtání více vibrovat, zejména při vrtání do tvrdšího kamenného zdiva. Při dovrtávání posledních několika centimetrů je však dlouhý vrták již veden předem vytvořeným otvorem, takže je práce podstatně snadnější. Zároveň tím ušetříte náklady, protože není potřeba pořizovat dražší metrový vrták Heller. Vrták Festa bude v tomto případě sloužit pouze k dovrtávání posledních několika centimetrů, takže jeho opotřebení bude při tomto způsobu použití minimální. Tuto kombinaci bych Vám proto doporučil jako technicky vhodné a současně ekonomické řešení.

S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz