Dobrý den, pane Vonderko,
neomlouvejte se, Váš přístup je profesionální a dotazy jsou jasné.
K otázce č. 1:
Hydroizolační bitumenovou stěrku natáhněte v první vrstvě v tl. okolo 2 mm a ještě do měkkého povrchu lehce zatlačte perlinku. Druhý den můžete natáhnout druhou vrstvu a tím se tyto dvě vrstvy s vloženou perlinkou neoddělitelně spojí. Do druhé vrstvy, ještě „živého povrhu“ můžete přitlačit XPS polystyrén. Tento postup se běžně provádí zejména ve výkopech při zateplování základů.
K otázce č.2:
Tento výškový rozdíl vyřešte bitumenovou stěrkou, která se dá relativně snadno zaházet omítkou. Postupujte stejně, jako jsem to popsal v odpovědi na první otázku, jen s tím rozdílem, že v druhé vrstvě si udělejte hladítkem s malými zuby jemné zvrásnění povrchu, ať ve vlnkách anebo do kříže. Při nahazování se tento nesavý povrch lépe omítá a malta má lepší pevnost k podkladu. V případě ještě lepší přilnavosti malty k hydroizolaci, můžete zvrásnění a ještě měkký povrch prohodit lehce pískem.
K otázce č. 3:
Ano, v místě ohybů je dobré zhotovit bitumenem fabion. Také se ale dá tento detail, v některých případech ale důležitý „detail“ řešit tak, že se do rohu nataví trojhranná bitumenová těsnící páska, kterou máme také v nabídce a přes tuto pásku se natahují vrstvy hydroizolační stěrky. Ale ve Vašem případě si myslím, že je to nadstandartní řešení vnitřních lomů, jelikož ve Vašem případě velmi pravděpodobně nehrozí působení tlakové vody, ale „pouze“ působení zemní vlhkosti.
K otázce č. 4.
Bitumenovou hydroizolaci můžete ochránit tak, že na hydroizolaci ještě položíte XPS polystyrén o tl. 20 mm, který Vám nejen velmi spolehlivě zabrání poškození hydroizolace, ale je to samozřejmě tepelný izolant. Je otázka, zda i toto řešení není nadstandartní, vzhledem k tomu, že se jedná o garáž a také, zda se do skladby podlahy ještě tloušťka polystyrénu vejde. Případně položte před betonáží na vodorovnou hydroizolaci geotextílii o gramáži 1000 g/ m2, případně slabší. Samozřejmě se dá oparně provést betonáž i bez mechanické ochrany. Vše je o přístupu.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

Mohu se ještě zeptat, jak vyřešit detail napojení injektáže a svislé izolace vytvořené bitumenem, pokud je zeď křivá a je třeba ji vyrovnat? Mám na mysli konkrétně zeď A. Celoplošně od základu ji nahodit omítkou nemůžu, protože by dle mého názoru došlo k přemostění vlhkosti právě skrz omítku.
Vyspravuje se zeď jen lokálně v problematických místech? Co když bude problém v oblasti vrtů? Napadá mě jen nějaká vodotěsná malta, která by se použila v oblasti vrtů, zbytek by se vyrovnal lokálně nějakou univerzální a na srovnaný povrch bitumen.

Ano, Vaše úvaha je správná. Pokud byste toto dorovnání podkladu provedl ještě před injektáží, spáry se dají spolehlivě lokalizovat několika způsoby a to i po nanesení / natažení vyrovnávací stěrky, tak by tento problém nenastal, jelikož by vyrovnávací maltová vrstva byla součástí injektáže. Pokud ale už jste injektáž provedl, můžete zhotovit vyrovnání podkladu např. univerzální maltou a tuto vyrovnávací vrstvu ukončíte cca 50 mm pod injektážní linií se šikmým zakončením. Na takto připravený podklad už bez větších problému a zejména bez zvýšené spotřeby hladítkem aplikujete tixotropní hydroizolaci AquaStop Bitumen 2K a to i pře místo injektážní linie s přesahem nad ní cca 50 mm. Stěrková hydroizolace AquaStop Bitumen 2k se snadno nanáší hladítkem i na nerovné a hrubé podklady s velmi dobrou přídržností a tak velmi spolehlivě napojíte hydrofobní povrch v místě injektáže s hydroizolační vanou. Nesrovnaná výška bude pouze cca 100 mm a to si myslím, že to není velká plocha a ani problém pro práci s bitumenem. Samozřejmě i Vaše úvaha s vodotěsnou maltou je možná.
JS

Děkuji Vám za cenné rady. Provedu vyrovnání hladítkem pomocí cementové malty a až následně injektáž. Bude to asi nejjednodušší postup.

Určitě. JS