Dobrý den pane Strnad.
Hloubkovou penetrací lze docílit částečného zpevnění povrchu zdiva, maltových spár a maltových výplní a obecně slouží jako adhezní můstek pro lepší spojení tenké vrstvy k podkladu. Ve vašem případě omítky. Jsem však přesvědčený, že ať hloubkové čí povrchové penetrace na bázi disperzí a akrylátu nikterak pevnost povrchu zásadně nezmění. Přilnavost omítek k podkladu je zejména ovlivněna na připraveném povrchu zdiva a na kvalitě omítky. Pokud povrchy zdiva budou zbaveny od nepevných částic a jiných nečistot, spáry budou vyškrábané do hloubky 10- 20 mm, bude spolehlivým adhezním můstkem kvalitně provedený špric, např. zhotovený ze 100% plochy. Musíme si také uvědomit, že se pohybuje v oblasti sanace vlhkého zdiva. To znamená, že tyto penetrace, o kterých se Vy zmiňujete, mohou mít určitý zpevňující účinek, ale pro přilnavost kvalitní omítky naprosto bezvýznamný, ale mohou povrch zdiva do určitě míry uzavírat. To znamená, že snižují jeho prodyšnost, což v našem případě není výhodné. Omítka Aquasan Porosity se vyznačuje vysokou odolností a pevností na odtrh. Před omítáním postačí očištěný povrch zdiva zvlhčit vodou, aby nebyl suchý, a pevnost k podkladu omítky AquaSan Porosity bude nadstandardně vysoká a přesto i nadále prodyšná, což většinou u některých stavebních materiálů nejde ruku v ruce (pevnost = nižší prodyšnost a naopak). Sám víte, že kdybyste prodlužoval škrábající kus/ ocelový hrot, např. zednické kramle do spáry, mohl byste tuto spáru dál a dál vydrolovat a to nezávisle, zda by byla zpenetrovaná či ne. Penetrační nátěry jsou vhodné a často používané na různé dokončovací/finální stěrky a některé štuky, které se natahují na nesavé a hladké podklady, jako jsou např. panely, železobetonové monolity, sloupy, apod. Penetrace určitě mají své uplatnění u tenkovrstvých finálních stěrek.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz