Dobrý den,
určitě Váš dotaz směřuje k provedení injektáže v obvodovém zdivu nad úrovní terénu. Při aplikaci se u tohoto zdiva teplotní podmínky v zimním období nemění, a to ani v případě, že se navrtání provede z vnitřní strany. Píši právě toto, poněvadž jsem zaregistroval, že někteří zhotovitelé se domnívají, že v případě navrtání obvodového zdiva z vnitřní strany se zimní teplotní riziko snižuje nebo není tak vysoké, anebo dokonce vůbec není. Toto samozřejmě neplatí. Případné promrzání zdiva probíhá nezávisle na tom, zda bylo navrtáno obvodové zdivo nad úrovní terénu z venkovní či vnitřní strany.
Krémová injektáž v obvodovém zdivu se zateplenou fasádou má jistě jiné teplotní hranice pro aplikaci atd. Také jste se asi nedotazoval na injektáž u zdiva pod úrovní terénu/ve sklepeních. Zde se teplota zdiva v průběhu ročních období mění s relativně malými rozdíly. V nezámrzné hloubce nedochází k promrzání zdiva, stejně je tomu například u vnitřních příček v 1 NP, kde se mohou prostory v zimním období temperovat. V těchto případech asi nejsou obavy namístě a není třeba dále nic vysvětlovat.
Možná nejen pro Vás, ale i pro ostatní čtenáře bude má odpověď poněkud překvapivá.
Teploty pod bodem mrazu mohou způsobit promrzání zdiva, a tak do určité míry znehodnotit výsledek injektáže. Injektážní krém AquaStop Cream však není tak náchylný na znehodnocení mrazem, jak se obecně předpokládá. V momentě, kdy klesne venkovní teplota pod 0 °C, tedy pod bod mrazu, se voda začíná měnit ze skupenství kapalného na skupenství tuhé, a začne proto měnit své mechanické vlastnosti. Toto ale platí pro H2O. U injektážní emulze na bázi silanů a siloxanů, tj. u krému AquaStop Cream, začíná bod mrazu čili bod tuhnutí nejdříve od – 17 °C, což je samozřejmě značný rozdíl. V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že se teplota, jež má vliv na výsledek injektáže, neřídí teplotou venkovního vzduchu, ale teplotou ve zdivu, což může mít značnou diferenci. Ale přesto bychom se měli v praxi řídit teplotou venkovního vzduchu, neboť ta dříve či později ovlivní i teplotu ve zdivu. Problém však je jinde. I kdyby se injektážní krém ocitl ve zdivu o teplotě pod bodem tuhnutí H2O, ke znehodnocení emulze nedojde. Toto tvrzení mám podložené a prokázané vlastním tříletým experimentem, jenž jsem před mnoha lety provedl. Po třech letech, během nichž byl injektážní krém vystaven nejen velmi nízkým, ale i vysokým teplotám, jsem provedl zkoušku ve zdivu a rovněž zkoušku laboratorní. Zjištění bylo zajímavé, možná až překvapivé. Na vlastnostech injektážního krému AquaStop Cream se vůbec nic nezměnilo a svoji účinnost si tento zkušební vzorek zachoval. Jako statutární zástupce výrobní společnosti bych Vás měl s Vaším dotazem odkázat na technický list pro náš výrobek, kde je vše uvedeno v souladu s platnými normami, předpisy a vyhláškami pro udělení certifikace výrobku. Nicméně mnou provozovaná poradna slouží zejména pro praktické rady, a proto Vám odpovím skutečně v praktické rovině, která však není v rozporu s dokumentací, byť jsou některé formulace zdánlivě jiné. V případě vyšší procentuální vlhkosti ve zdivu se zvyšuje jeho tepelná vodivost, čímž jsou vyšší i tepelné ztráty, což při poklesu vnější teploty způsobuje zrychlené snižování teploty ve zdivu, ale i naopak. To je obecně známo. Při vyšším a dlouhodobém poklesu venkovní teploty začne obvodové zdivo nad úrovní terénu postupně promrzat. Voda/vlhkost ve zdivu se začne (zejména od vnější strany zdiva) měnit ve skupenství pevné. Vlhkost obsažená ve zdivu, tj. vlhkost obsažená v pórech a kapilárách, se začne měnit v krystalky ledu. Tím skupenství pevné vytvoří bariéru pro dispergaci aktivních látek již provedených výplní injektážním krémem ve vrtech. K promrznutí zdiva dochází postupně a je to ovlivněno vícero faktory, ale myslím, že rozepisovat se jakými a proč není nutné. Vytvořme si tedy modelový příklad pro vysvětlení. Injektáž zhotovíme v obvodovém zdivu, a to nezávisle na tom, zda vrty byly provedeny z venkovní či vnitřní strany obvodového nadzemního zdiva. Toto proběhlo v době, kdy k promrzání zdiva ještě nedocházelo. Ale hydrofobizace ve zdivu, která spolehlivě zamezí kapilárně vzlínající vlhkosti, vzniká relativně pomalu, a to v řádech několika týdnů. Avšak tento spolehlivý průběh je v zimním období zrádný. Nemělo by se vycházet z teplot v době provedené injektáže, ale musíme počítat s teplotami, které se mohou v zimním období razantně změnit právě v době vznikající clony proti vlhkosti, která, jak jsem se zmínil v předchozích větách, vzniká v řádech týdnů. Pokud dispergace aktivních látek nebude ještě dokončena a zdivo v této fázi začne promrzat, může se dispergace aktivních látek zastavit v hloubce už promrzlého zdiva, samozřejmě opět v závislosti na momentální procentuální vlhkosti ve zdivu, poklesu teploty pod bod mrazu, časové délce tohoto poklesu, druhu zdiva apod. Šíření injektážního krému ve vrtu se však nezastaví. Injektážní emulze se bude šířit v místech nepromrzlé hloubky zdiva až do ukončení svého procesu. Zdivo totiž velmi pravděpodobně nepromrzne okamžitě a navíc v celé své tloušťce. Jaký je tedy důsledek postupného promrzání zdiva? Clony v hloubce nepromrzlé tl. zdiva budou o to intenzivnější, ale v hloubce promrzlého zdiva clona samozřejmě nevznikne. Krystalky ledu obsažené v pórech a kapilárách zdiva vytvoří překážku pro dispergaci. Jednoho dne však roztají a zdivo bude propustné pro kapilárně vzlínající vlhkost, a tedy i pro šíření aktivních látek obsažených v injektážním krému AquaStop Cream. Vrty však mohou být již prázdné, jelikož, jak jsem výše popisoval, injektážní krém se mezitím vsakoval do ještě nepromrzlé a teplotně vyšší tloušťky zdiva. Výše uvedený výklad jsem poskytl, aby se tato problematika vysvětlila ve všech souvislostech. Pokud budete mít ve Vašem případě jistotu či spíše budete věřit, že zdivo nezačne promrzat, řekněme cca do 3 týdnů od dokončené injektáže, vše dopadne dobře. Můžeme však věřit v zimních měsících takto dlouhodobé předpovědi počasí? Domnívám se, že jsem poskytl veškeré informace k Vašemu rozhodnutí, zda se pustit v zimních měsících do injektáže v obvodovém zdivu. Teď je ale konec října a pro území do nadmořské výšky min. 600 m nad mořem ještě není zdaleka období rizikové. Totéž prakticky platí i pro měsíc listopad. Kde je však hranice rizika poklesu teplot, si musí zhotovitel rozhodnout sám. To není můj alibismus, ale fakta, která se např. do technických listů nedají vkládat. V těchto dokumentech jsou striktně dané teploty i jiné podmínky pro aplikace, ale také doporučené teploty pro skladování, aby zákazník měl jasné informace a mantinely, kterými se řídit.
Jsou však v praxi tyto uvedené hodnoty vždy tak absolutní? Kde začíná hranice skutečného rizika? Ale myslím si, že tato odpověď může napomoci se v některých případech “uklidnit”, nebo naopak k této záležitosti přistupovat s větší obezřetností. Na závěr ještě dvě obecná pravidla:
1. Krátkodobý pokles teploty pod bod mrazu většinou nezpůsobí promrzání zdiva. Příklad: V noci klesne teplota na – 3 °C (bývá to na několik hodin) a přes den teplota vystoupá na plus 8 °C. Tento výkyv nezpůsobí promrzání zdiva.
2. Čím více se však budeme ocitat v zimních měsících, tím se uvedená rizika zvyšují.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti
TRUMF sanace s.r.o.