Dobrý den.
Omlouvám se, že Vás kontaktuji touto cestou , ale nepodařilo se mi ve Vašem online formuláři vložit obrázek. Ale pokud chcete a máte tu možnost, tak Vám uděluji souhlas s umístěním mého dotazu do Vaší poradny.
Po zhotovení injektáže zdí Vaším produktem, se chystám zhotovit také drenáž domu. Dům se nachází ve středu obce a v jedné z nejnižších bodů obce. Dům je také částečně podsklepen a to pouze pod jednou rohovou místností. Dvě obvodové zdi sklepa jsou tak zároveň venkovními stěnami domu, zbylé dvě strany jsou uprostřed domu. Na základě předchozí konzultace s Vámi tak byla provedena injektáž sklepních stěn pouze těsně pod stropem sklepa a sklep byl ponechán „vlhký,“ neboť se v takovémto stavu nachází již několik desítek let a zdivo je pořád jako nové a zároveň si skep ponechá správné vlastnosti a místnosti nad ním je bezpečné odizolována od vlhkosti. Mám však pár dotazů pro provedení drenáže domu.
Zaprvé, jaký je rozdíl při provedení svislé hydroizolace navařením lepenky (případně 2 vrstev) na odhalené základy a použitím bitumenu a jaký typ a průměr trubky bych měl zvolit (uvažuji pro jistotu dát trubku o průměru 125 mm, pro jistotu)? Vyplatí se černá pevnější a více perforovaná ACO flex trubka?
Zadruhé, je potřeba na každý roh umístit revizní šachtu? Protože v nabídce jsou i spojovací rohy drenážních trubek. Stačí to, když v nejnižším bodě bude i tak umístěna jedna revizní šachta a obvod domu je 16×11 metrů bude umístěna cca 2-3 metry na od severního rohu u východní strany domu a dále dopojena do žumpy, ze které bude vytvořena jímka dešťové a drenážní vody?
Za třetí, je nutné v místech sklepa provést drenáž až úplně u spodní hranice základů sklepa? Nebo bude drenáž fungovat, i když bude umístěna ve stejné hloubce, jako u zbytku domu což je zhruba 20 cm nad hranicí podlahy sklepa? Nevím totiž, jak bych si jinak poradil s vyspadovanim takto hluboko umístěné drenáže, ledaže bych ji musel vyvést dovnitř sklepa do jímky, kde by vodu odčerpávalo čerpadlo. Tato jímka slouží k pravidelnému odčerpání spodní vody, které do sklepa prosakuje podlahou (množství záleží na aktuální výšce hladiny spodní vody). Bude se navíc jednat pouze o svislou hydroizolaci a drenáž 1 celé stěny sklepa a pouze části druhé stěny, neboť je zde umístěno venkovní schodiště do sklepa, které bych rád zachoval, ale v případě potřeby by mohlo být odstraněno a zhotoveno znovu (pokud máte pro zhotovení a především izolaci těchto schodů nějaké rady, byl bych Vám velice vděčný). Mohu také případně zhotovit v místě sklepa nad sebou dvě drenáže, jednu v úrovni spodní hrabice sklepa a druhou v úrovni zbytku domu, abych tak minimalizoval množství vody, která by protékala spodní drenážní trubkou do jímky ve sklepě.
A poslední dotaz. Je nutné pod drenáž vylít beton a udělat tak jakýsi rigol, na kterém pak leží drenáž a jakou tloušťku a šířku by takový podmaz měl mít?
Předem moc děkuji
S pozdravem
Šimon Komárek
- Trumf Sanace stáří dotazu 1 rokem dní
- last edited 1 rokem dní
- You must login to post comments
Dobrý den, pane Komárku.
Předpokládám, že drenážní těleso bude zhotovené ve dvou ramenech/ větvích. První revizní šachta bude na místě nejvyššího bodu a tím i uložení. Poslední revizní šachta bude, jak uvádíte, cca 3 m od domu, do které ale už od domu povede kanalizační potrubí např. typu KGEM DN 125. Do tohoto potrubí budou na rohu domu napojeny dvě ramena perforovaného drenážního potrubí. Jinak s Vaším výběrem drenážního potrubí souhlasím.
Co se týká dotazů, zda je nutné na zbylých dvou rozích osadit také revizní šachty, je mé doporučení ano. Má to své důvody. Jsou to zaprvé lapače drobných nečistot, tedy pokud zakoupíte revizní šachtu s lapačem, to je s nižším dnem, než jsou spojovací otvory pro potrubí, a za druhé jsou to místa, kde se dá bez komplikací udělat pročištění potrubí tlakovou vodou. Pročištění délek dvou drenážních ramen pouze z jedné, horní revizní šachty, by bylo obtížnější. Zachycení drobných nečistot, bez dvou revizních šachet, by toto plnila pouze revizní šachta před septikem a v podstatě již bez významu. Proto bych přeci jen doporučil 4 revizní šachty. Takto budete mít u drenážního tělesa potrubní kritéria splněná. Teď ale k nejdůležitější otázce, a to k místu, kde je suterénní místnost. Popisujete, že abyste udržel spád, bude drenážní potrubí cca 200 mm nad výškou podlahy suterénu. Ve většině podobných situačních případů to vychází daleko nepříznivěji, než je tomu u Vás. Jak ale vyřešit tento úsek, aby v případě tekoucí vody v drenážním tělese nedošlo ke shromažďování vody a tím riziku působení tlakové vody v místě dvou zdí suterénu u podlahy pod potrubím? Navrhoval bych toto řešení:
Po provedeném odkopu obvodových zdi, nejlépe až na základovou spáru, mělo by se ale postupovat v etapách, udělejte výkop až do hloubky pod podlahu, nejlépe až na základovou spáru. Teď se sice může zdát, že je to buď zbytečné, ale zejména spádově nepřijatelné. Avšak mnou doporučená hloubka výkopu v tomto úseku je velmi důležitá. Po provedených výkopových pracích a očištění obnažených zdí se zhotoví svislá hydroizolace od výšky terénu, do dna dostatečně hlubokého výkopu, což bude min. pod podlahu suterénní místnosti. Následně se výkop v tomto úseku vyplní zavlhlým betonem a to do výšky požadovaného spádu pro uložení drenážního potrubí. V zavlhlém betonovém podsypu se vytvarujete žlab o šířce 300 mm. Tento betonový žlab bude ale i v délkách, kde není suterénní místnost. Tam může být betonový podsyp samozřejmě nižší, a to již pouze pro vytvoření žlabového tvaru. Když si představíte, že perforovaná hadice, byť obsypaná kamenivem a zabalená v geotextílii, nebude položena na betonovém žlabu, tak případná zvedající se voda bude natékat do drenážního potrubí, ale i zároveň z něho vytékat, což je samozřejmě dáno perforací, která je ale samozřejmě podstatná. Drenážní potrubí/ těleso, ale uložené v betonovém žlabu, plní funkci snadného spádového průtoku a tím odtoku kumulované vody u základů domu. To je má odpověď na Váš dotaz vybetonování žlabu. Ta varianta druhého drenážního potrubí s napojením do jímky ve sklepě se mi jeví z mnoha důvodů jako nevhodná! Vraťme se ale k nejrizikovějšímu místu vnějších stran zdí suterénu.
Máme již zhotovenou svislou hydroizolaci do dostatečné hloubky, tj. minimálně pod výšku podlahy. Následně jsme provedli betonáž do požadované spádové výšky a vytvarovali jsme žlab. Betonáž je tím už přilehlá ke svislé hydroizolaci. A teď velmi důležitý, ani se mi nechce napsat detail, spíš opravdu důležitý krok. Po určitém technologické pauze, která u tixotropní hydroizolace např. https://www.injektaz-zdiva-svepomoci.cz/produkt/aquastop-bitumen-2k-32kg/, nemusí být dlouhá, jelikož je chemicky slučitelná s vlhkým podkladem, se vytvarovaný žlab zaizoluje v celé své šířce a hydroizolace žlabu se napojí na svislou hydroizolací. Tento „detail“ je velmi důležitý. Vysvětlovat proč je toto napojení důležité, je myslím jasné. Tento postup doporučuji i v celé délce drenážního potrubí. Pokud byste mi ještě potřeboval zaslat doplňující otázku, můžete ji zaslat opět na můj email. Ještě k tomu schodišti. Ano je to určitá překážka a tím komplikace pro vybudování uceleného drenážního systému. Chápu, že je tento návrh dost nepopulární, ale pokud byste schodiště vyboural, byla by to pro následně vybudovaný drenážního systému značná výhoda, zejména proto, že je tato překážka v místě suterénní místnosti a obecně, ve větších hloubkách u základů domu se zvyšuje riziko vzniku tlakové vody.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz
Přípravna stěrka (univerzální malta)
Bitumenová hydroizolace v tl.4- 6 mm
- Trumf Sanace odpovězeno 1 rokem dní
- last edited 1 rokem dní
- You must login to post comments
