KRÉMOVÁ INJEKTÁŽ ZDIVA
SVÉPOMOCÍ

0
0

Dobrý den
Bydlíme v domě v mírném svahu (převýšení cca 1:5) 30 metrů pod vrcholem kopce a 80 metrů nad nejnižším bodem. Okolní půda je spíše jílovitá. Před domem je cca 20 metrů směrem do kopce les, za domem i vedle domu vesnice. Stáří domu je cca 30 (základy 40) let.
Jelikož jsme si jako zdroj tepla letos nechali instalovat tepelné čerpadlo (dříve jsme topili kotlem na tuhá paliva), tak se nám uvolnila místnost (bývalá uhelna) ve sklepě. Místnost je 2,5 metru pod úrovní země. Rozhodli jsme se proto z bývalé uhelny udělat wellness místnost (sauna, vířivka). V uhelně ani ve vedlejší kotelně nikdy nebyla viditelná vlhkost, ani nikdy nevlhly zdi. Ostatně tam není ani dnes. Máme tam odvětrávání ventilátorem, který mý čidlo vlhkosti a spíná se při překročení vlhkosti v místnosti 60%, což se děje pouze, je-li vířivky odkrytá déle než 30 min. Dále pak máme v místnosti nainstalovaný odvlhčovač vzduchu, který se zapíná při překročení vlhkosti nad 40%. Po většinu času je vlhkost pod touto úrovní, tudíž se nezapíná. Původní obvodové zdi byly zaizolované Ipou a natřené nějakou hydroizolací (dělal to předchozí majitel). Okolo celého domu, především pak na přední stěně ve svahu byla udělaná drenáž (opět dělal předchozí majitel). Zjistili jsme, že drenáž není vedena pod úrovní podlahy sklepa, nýbrž cca 20 cm nad. Kam vede nemáme zdání, ale je jisté, že někam za dům (narazili jsme na tuto trubku za domem pod svahem v zemi).
Znovu podotýkám, že nikdy v domě ani ve sklepě nebyl problém s vlhnoucími zdmi.
Momentálně nás prakticky od začátku léta, tedy od předělání místnosti trápí spodní voda. Může to být změnou zdroje tepla, může to být např porušenou hydroizolací domu, narušenou drenáží, může to být i tím, že letos je abnormálně nasycená půda a stále prší, k tomu nad domem ve svahu vykáceli půlku lesa, který rovněž spoustu vody zachycoval, nicméně hledáme řešení.
Vlhkost se objevuje pod terasou (tam nás to netrápí z hlediska vlhkosti ani plísní, spíše z hlediska statiky, nicméně ta zeď prakticky krom terasy samotné nic dalšího nenese.
Horší je, že se vlhkost objevuje i na zdi v kotelně a v kotelně na podlaze je flek. Je to vzlínající vlhkost od základů.
Jelikož se nám nechce odkopávat celou přední stěnu a boční stěny domu, kvůli nové hydroizolaci a drenáži (musel by se rozebrat kamenný gril, který je slepený, musela by se rozebrat pergola, která má základy v zemi, musel by se „nějak“ vyřešit i vchod do domu z bývalého shozu uhlí, kde jsou nyní nové dveře. Stejně tak by byl problém se schody do domu a v neposlední řadě i se všemi sítěmi, ať už elektrickými, nebo vodou nebo telekomunikačními. Prakticky celá přední stěna by znamenala na každém metru nějakou obtížnou překážku. Nehledě na to, že by zmíněný výkop musel být hluboko minimálně 3 metry pod povrch přední stěny.
Hledáme tedy řešení.
Vlhký flek na zemi a zdi uvnitř. Jsou to dveře mezi Wellness a kotelnou.
Napadlo nás to řešit komplexně.
1. Vlhkou zeď v kotelně dle postupů nainjektovat a správně zaizolovat a oddělit od základů. Pochopitelně i sanační omítka. Pokud bude třeba, udělat ještě hydroizolaci podlahy.
2. Pod terasu postavit ještě jednu zeď před tu stávající, ta bude od té původní, která je vlhká a začíná se drolit oddělena hydroizolací (i od země) a ponese tíhu terasy. Sice tím zmenšíme prostor pod terasou, ale to nám nijak nevadí.
3. To je nejobtížnější… vyřešit vzlínající vlhkost. Napadlo nás, vytvořit vrt (studnu), jejíž hloubka bude cca 1m pod základy. Tam bude automatické čerpadlo, které bude odčerpávat vodu vždy, když stoupne spodní hladina nad určitou hodnotu. Tím by se mělo alespoň dle mého názoru zamezit stoupání hladiny spodní vody k základům a tím pádem i vzlínání.
Umístění vrtu bych rád viz obr.
1. Do kotelny – Nemuselo by se řešit co s vrtem přes zimu, hloubka vrtu by byla jen cca 2 metry
2. Pod terasu – Musel by se vrt zateplit, hloubka vrtu by byla jen cca 2 metry
3. Venku před dům – Musel by se vrt zateplit, hloubka vrty by musela být min. 5 metrů
Chtěl bych se zeptat na Váš názor, zda to takto jde vyřešit a zda je to možné považovat za trvalejší řešení?
Budu rád za jakýkoliv názor případně radu.
Děkuji
Jaroslav Holan

  • You must to post comments
0
0

Dobrý den pane Holan.
Myslím, že jsem Všemu porozuměl, tedy Vašemu popisu a důvodům apod. Vše se mi zdá logické. I to odčerpávání vrtem v místě sklepení. Předpokládám, že by byl vrt uzavřený těsným poklopen a výška spodní vody by byla hlídána čidlem. Odvod vody při odčerpávání máte zřejmě také již promyšlený. Musím říci, že v podstatě jsem při jedné konzultaci s vlastníkem velmi nákladné novostavby navrhl stejné řešení, jelikož odvod vody drenáží také nebyl přijatelný a v některých místech spodní stavby ani proveditelný z přístupových důvodů. Novostavba měla všechny hydroizolace, ale při větších úhrnech dešťových srážek bylo sklepení v katastrofálním stavu. Zdi mokré do výšky až 2 metrů a v jedné místnosti, kde nebyla na betonové podlaze dlažba, byla silná viditelná vlhkost a v některých místech této místnosti i louže. Vlhkost byla pravděpodobně všude pod keramickou dlažbou i v ostatních místnostech. Když jsem zvážil všechny možnosti ve sklepení, navrhl jsem v podstatě identický postup. Vycházel jsem z myšlenky a také z informací majitele objektu, že stavba byla založena se všemi hydroizolacemi a hlavně majitel byl natolik zklamaný ze stavu sklepení, že požadavek byl vyřešit problém co nejsnazší cestou. Tento stav byl způsoben evidentně netěsnostmi ve spojích či poškozenými místy v nové hydroizolaci. Úniky rozvodů vody a odpadů byly tlakovou zkouškou vyloučeny a také případná tato příčina by byla dle průběhu zavlhání nepravděpodobná. Popis majitele byl tento: v případě, že dlouho neprší, zdivo začne relativně brzy vysychat, mapy se rychle snižují k podlaze a zavlhlý povrch betonové podlahy jedné místnosti bez dlažby začíná také vysychat. Tím bylo zřejmé, že zavlhání stavby pod úrovní terénu způsobuje tlaková voda, ať spodní či povrchová, která se u základů domu/u základové desky shromažďovala a vytvářela sloupec vody u zdiva pod úrovní terénu. Pravděpodobně, netěsnostmi spoje/ů mezi vodorovnou a svislou hydroizolací docházelo k rychlému zamokřování vrchního betonu, jelikož voda se velmi pravděpodobně dostávala nad vodorovnou hydroizolaci navařenou na desce. Následně docházelo k natahování vlhkosti zejména do obvodových zdí, ale i vnitřních. Tyto suterénní prostory byly vyprojektovány pro podobné účely, které popisujete ve Vašem případě. Takže spousta rozvodů vody, odpadů, elektroinstalace a drahých filtračních, topných a jiných zařízení. Vycházel jsem z toho, a to bylo také zadáním majitele objektu, jak nejsnáze vyřešit tuto fatální situaci novostavby, jelikož by se zásadní sanace těchto prostor pohybovala v řádech statisíců korun. A tak jsem navrhl v místnosti, která byla v podstatě nejmenší a byla polohou vedle schodiště ve sklepení bez dlažby, kde byla pro zjištění stavu již provedena sonda skrz vrstvy v podlaze, která byla plná vody, vyhloubit v podlaze sběrnou plastovou jímku bez dna, do které se nainstalují čidla pro spínání kalového čerpadla s hlídáním min. a max. výšky vody. Samozřejmě, jak popisujete, horní výška hladiny vody byla nastavena pod spodní hranou základové desky. Tím, že pozemek byl svažitý, potrubí odčerpávající vodu bylo možné spádově zakončit do vsakovací jímky v nejnižším místě pozemku, kde začínal les. Takže voda je určitě při občasném sepnutí čerpadla oázou porostu v okolí zakončeného odvodu vody. Ale to teď není podstatné. V momentě, kdy se vše dokončilo, čerpadlo začalo hlídat hladinu spodní vody, suterénní místnosti začaly velmi rychle vysychat. I tam bylo vyřešené spolehlivé a účinné odvětrávání. Tím se potvrdil předpoklad, že stav nezpůsobovala zemní vlhkost, ale opravdu spodní voda, která se při sebemenší netěsnosti ve spojích do objektu dostávala. Ale ani tyto ne zcela dokonalé spoje nových hydroizolací nezpůsobovaly zavlhání spodní stavby. Z toho je jasné, že tlaková voda působící na spodní stavbu je dokonalou prověrkou nově zhotovených hydroizolací. Bylo to v podstatě jedno z nejjednodušších řešení, ale přesto bylo v tomto případě neuvěřitelně účinné. Tento postup zamezil působení tlakové vody na spoje spodních hydroizolací, avšak zemní vlhkost, která je v zemině podzákladí domu obsažena vždy (v našich zeměpisných šířkách), těmito spoji nepronikala a tak tímto opatřením byl fatální problém vyřešen. Nechci tvrdit, že toto je standardní řešení, jak postupovat při sanaci spodní stavby, ale jak já (moje role byla pouze konzultační), tak zejména majitel, jsme si oddychli. Byl to také tak trochu postup pokus omyl, ale myslím, že jsem dostatečně vysvětlil, proč se takto postupovalo.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz

  • You must to post comments
0
0

Velice Vám děkuji za popis a postup. Nejste první, kdo tvrdí, že se jedná o tlakovou vodu, čemuž prý i nasvedčuje ta fotografie, kde jsou jasně vidět okraje toho fleku. Víceméně jsem již rozhodnutý pro tuto “studánku” jen zatím musím vyřešit přesně to umístění.

Chci se zeptat, když jste tuto “studánku” vrtali nebo kopali, kam přesně v domě jste jí umístili? Respektive jak daleko od viditelného zdroje vlhnutí? Nejvíce nám to vlhne právě uvnitř v kotelně, nicméně zvhlnutá je i stěna pod terasou (což je přibližně 1-2 metry před touto zdí). Jestli je lepší umístit tuto studánku ještě před nosnou zeď nebo do její těsné blízkosti? Dle mého názoru nejúčinnější by to bylo umístit ven těsně před dům, jenže tam by bylo složité vyřešit odvod této vody (především v zimě kvůli zamrzání).

Jinak ten popis by byl přesně jak píšete. Trubka třeba 200 m průměr, plastová s volným dnem, přibližně 0,5 až 1m pod nějnižší základy domu, kalové čerpadlo a čidla hladiny. Pokud by hladina stoupla dejme tomu těsně pod základy, tak se čerpadlo zapne a odčerpá vodu.

Děkuji
Jaroslav Holan

  • You must to post comments
0
0

Dobrý den pane Holane. Já bych řekl, že umístění bych zvolil tam, kde Vám to bude nejméně překážet a zejména v nejvíce postižené místnosti. To je myslím kotelna. Nemyslím si, že umístěním jímky pro odčerpávání spodní vody o metr či dva jakýmkoliv směrem se něco změní na záměru. V případě, který jsem popisoval, se provedlo ruční vybourání podlahy a výkop se provedl ručně do hloubky cca 1500 mm o průměru cca 600 mm tak, aby se dal vložit plastový válec s o něco menším průměrem (500 mm), který již byl připraven. Následně se plastový válec s těsným poklopem vložil do výkopu a ihned se zabetonoval do výšky okrajově obnažené vodorovné hydroizolace v podlaze. Dno jímky, které se samozřejmě nechalo propustné, se vysypalo do výšky cca 150 mm kamenivem. Po dostatečné pevnosti betonu se použila tixotropní hydroizolace AquaStop Bitumen 2K se snahou se napojit na hydroizolaci podlahy a na vnější obvod plastové jímky. Po zatvrdnutí hydroizolace se dobetonovala výška vrchního betonu. Výkop byl náročný, zejména proto, že se postupně naplňoval vodou, ale naštěstí se tyto práce prováděly v sušším období a tak se voda stačila postupně odčerpávat kalovým čerpadlem. Následně se do jímky vložila čidla pro hlídání vodní hladiny a čerpadlo, atd.
Jiří Schwarz

  • You must to post comments
Zobrazuji 3 záznamů
Váš další dotaz:
Vyplňte, prosím, níže uvedené kolonky aby mohl být Váš dotaz zařazen do naší Poradny. Váš email nebude zveřejněn.
Jméno*
E-mail*

Nákupní košík

K dnešnímu dni evidujeme tento počet objednávek AquaStop Cream svépomocí z ČR SR a jiných států EU


Z každé objednávky ukládáme 10 Kč na sociální projekty.
Na účet již bylo připsáno:
329.430 Kč
>>informace zde<<
Současný stav účtu je:
12.699 Kč

VEŠKERÝ SORTIMENT VŽDY SKLADEM – DOVEZEME NA VAŠI ADRESU DO 24 HOD.

pro-rychly-nakup

Instruktážní a animační videa pro odvlhčení zdiva

  • Animační video AquaStop Cream®

    Animační video AquaStop Cream®

  • Časosběrné video AquaStop Cream®

    Časosběrné video AquaStop Cream®

  • ČT - jednatel v pořadu Polopatě 2018

    ČT - jednatel v pořadu Polopatě 2018

  • TV Prima - Receptář

    TV Prima - Receptář

  • ČT - pořad Polopatě 2020

    ČT - pořad Polopatě 2020

  • Co se děje ve zdivu

    Co se děje ve zdivu

  • Polyuretanová injektáž pro zatěsnění průniku tlakové vody

    Polyuretanová injektáž pro zatěsnění průniku tlakové vody

  • Sanační omítka svépomocí

    Sanační omítka svépomocí

  • Rubová gelová injektáž

    Rubová gelová injektáž

Kalkulačka pro výpočet spotřeby injektážního krému a jeho ceny na Váš rozsah prací

kalkulacka spotreby aquastopcream

Vodorovné řezy pro bezchybné navrtáníÍ OBVODOVÉHO ZDIVA

ŘEZ DOMU PRO DOPLNĚNÍ HYDROIZOLACÍ K TRVALÉMU ODVLHČENÍ

schema pouziti produktu

Podívejte se, jak se obsluhují námi dodávaná aplikační zařízení

videoukazky injektaze

Ukázka účinnosti systému AQUASTOP CREAM v extrémních podmínkách

ëxperiment injektáž

Prohlédněte si sídlo a provozovnu naší společnosti

Navštivte sídlo a provozovnu naší společnosti

galerie

Náš firemní Facebook

Vystavovali jsme na stavebním veletrhu ForArch v roce 2013 a 2016

Spolehlivá firma

Veškeré údaje, zejména texty a fotografie uvedené na těchto webových stránkách jsou výtvorem a vlastnictvím společnosti TRUMF sanace s.r.o., představují její know-how a jako takové požívají ochrany rovněž podle autorských předpisů upravujících duševní vlastnictví.

KONTAKT - PROVOZOVNA

Dvorská 1163/2, Praha – západ
252 19 Rudná u Prahy

KONTAKT - SÍDLO

Blatnická 14/3,
Praha 5
IČO: 24271268
DIČ: CZ24271268