Krémová injektáž zdiva systémem AquaStop Cream^® je nejúčinnější injektážní metoda pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti ve zdivu a tím jeho trvalého odvlhčení.

Jsou samozřejmě i jiné příčiny, které způsobují zavlhání či natékání vody do konstrukcí objektů spodní stavby, jako je např. tlaková voda natékající v lokálních místech skrz zdivo do suterénních prostor a podzemních podlaží, kde je metoda krémové injektáže nevhodná a tyto problémy spolehlivě řeší tlaková polyuretanová injektáž, viz. polyuretanová injektáž.

Anebo problém se zavlháním podúrovňového zdiva, kde vlhkost neproniká jen od základů směrem nahoru, ale i z přilehlé zeminy do neodizolovaného podúrovňového zdiva (plošná infiltrace z bočního směru) z důvodu absence, dožilosti či poškození svislé vnější hydroizolace. Ne vždy jde realizovat výkop k základům; v těchto případech je nezastupitelná injektáž do přilehlé zeminy, viz. gelová injektáž zdiva do přilehlé zeminy.

Tímto chceme poukázat, že v sanaci vlhkého zdiva neexistuje univerzální injektáž vlhkého zdiva. Tyto tři výjimečné injektážní technologie není důvod zaměňovat — je nutné je použít přesně k účelům, pro které byly vyvinuty. Žádná z nich nemá plnohodnotného zástupce.

Silanový emulzní krém AquaStop Cream^® díky své vysoké primární hustotě a značné viskozitě nemá tendenci při plnění ani během následné dispergace unikat netěsnostmi spár či samotným nekompaktním zdivem. Viz: Krémová vs kapalná injektáž zdiva.

Po vyplnění vrtů se krém AquaStop Cream^® postupně a relativně pomalu mění na velmi jemný hydrofobní gel a dále na kapalinu s nízkou viskozitou — v řádu týdnů. Aktivní látka tak proniká i do nejjemnějších pórů a kapilár; dispergace nepodléhá výrazně gravitaci. Hydroizolační clona nevzniká okamžitě, ale během 2–6 týdnů, a to v celé hloubce, šířce i výšce injektážní linie.

Proto není potřeba vrty naklánět; využívají se průběžné či ložné spáry. U smíšeného či kamenného zdiva se také nenaklání. Krém neuniká nekontrolovatelně jako u tekutých injektáží (silikonové mikroemulze, methylsilanolát apod.), kde často materiál proteče zdivem mimo základy a ztrácí účinnost.

U tekutých injektáží problém neřeší ani tlakové injektory, ani infúzní nádobky či povrchové těsnění; navíc se zpravidla vrtá ve výrazném sklonu a dochází ke kuželovému šíření, které negarantuje souvislou clonu. Tekuté injektáže jsou tak v praxi často v rozporu s fyzikální realitou (gravitace, reálná nasákavost v čase).

Naopak vyšší vlhkost zdiva je pro systém AquaStop Cream^® výhodou (vlhkost je nosičem aktivní látky). Díky vodní bázi se aktivní látka šíří i v sušších částech; v naprosté většině případů se však injektuje do zavlhlého zdiva.

Závěr: Krémová injektáž nemá pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti plnohodnotného zástupce. Polyuretanová a gelová rubová injektáž řeší jiné poruchy (tlaková voda, podúrovňové konstrukce).

Hlavní důvody:

• Nadzemní zdivo zavlhčované vzlínající vlhkostí promrzá a rychleji degraduje.
• Zdivo se zasoluje; sůl je hygroskopická → omítka i zdivo nevysychají ani v suchých obdobích.
• Větší tepelné ztráty zavlhlé části stavby.
• Při zateplení bez odstranění příčiny zavlhání se vlhkost projeví intenzivněji uvnitř a vznikají plísně (zdravotní riziko).
• Snižování tržní hodnoty stavby.

1. Nevratná destrukce zdicích a omítkových materiálů.
2. Zvýšené tepelné ztráty.
3. Zdravotní riziko v obytných prostorách.
4. Estetické závady (vlhké mapy, solné výkvěty aj.).

Jsem si jistý, že výše uvedené argumenty jsou pravdivé, logické a dlouholetou praxí dostatečně ověřené. Pakliže uznáváme fyzikální, chemické a jiné zákonitosti, tyto argumenty nelze vyvrátit.

Napsal Jiří Schwarz dne 11. 10. 2012

Trhem dosahované výsledky a počet každodenních realizací vše potvrdily.

Napsal Jiří Schwarz dne 10. 1. 2021

Text překontroloval autor a veškerá tvrzení jsou platná. — 27. 1. 2022

Text překontroloval autor a veškerá tvrzení jsou platná. — 15. 12. 2024