Z důvodu častých dotazů a různorodosti názorů třeba i diskutovaných na internetu bychom pojednání rozšířil ještě do oblasti sanace vlhkého zdiva mechanickými metodami.

Z mechanických metod bychom uvedli asi ty nejznámější a nejvíce prováděné. Jsou to metody: Narážení chromniklových plechů do zdiva, podřezání zdiva diamantovým lanem, případně pilou. Tyto metody jsou bezesporu účinné. Mají však svá neoddiskutovatelná úskalí, jako jsou určitá prostorová a výšková omezení.

Co je u všech mechanických metod pro zhotovení dodatečné vodorovné izolace nevýhoda, je jejich určitá destruktivnost (invazivnost) na stavbu a tím možný vliv na statiku. Je to zejména dáno stářím budovy, jejího zatížení a hlavně i samotným použitým stavením materiálem. Dále značný finanční rozdíl nákladů. Na závěr můžeme konstatovat, že tyto metody jsou bezesporu účinné (samozřejmě za předpokladu správného technologického postupu zhotovení, ale to platí všeobecně), ale jako vše má své pro a proti. Je na majiteli, investorovi, realizační firmě, projekční kanceláři, aby vše zhodnotili a správně se rozhodli.