Stěny se solnými výkvěty, skvrny na zdech a stropě, odloupaná barva, degradace omítek. To všechno jsou známky toho, že je zeď mokrá, že odněkud nasává vlhkost. Příčiny mokré zdi v domě mohou pocházet z mnoha různých zdrojů.
Vysoká vlhkost zdiva je nejen ze statického hlediska škodlivá pro stavby, ale ohrožuje i zdraví jejich obyvatel. Může způsobit astma, různé druhy alergií a také zvyšuje pravděpodobnost vzniku dalších onemocnění. U lidí žijících v chladném a mokrém prostředí, kde je i vysoce vlhký vzduch je riziko onemocnění mnohem vyšší než u lidí žijících v prostředí suchém. Opadaná barva na zdi v rozích a v ploše nebo opadaná omítka mohou naznačovat, že je zapotřebí zasáhnout co nejdříve a začít s vlhkostí něco dělat.
Vysoká vlhkost zdiva je nejen ze statického hlediska škodlivá pro stavby, ale ohrožuje i zdraví jejich obyvatel. Může způsobit astma, různé druhy alergií a také zvyšuje pravděpodobnost vzniku dalších onemocnění. U lidí žijících v chladném a mokrém prostředí, kde je i vysoce vlhký vzduch je riziko onemocnění mnohem vyšší než u lidí žijících v prostředí suchém. Opadaná barva na zdi v rozích a v ploše nebo opadaná omítka mohou naznačovat, že je zapotřebí zasáhnout co nejdříve a začít s vlhkostí něco dělat.
Realizace vnitřních sanačních prací (krémová injektáž zdiva, sanační omítky)
Co je to hygroskopická vlhkost? Vyznačuje se schopností absorbovat vlhkost obsaženou ve vzduchu.
Kvůli různým vadám vodorovných a svislých izolací může spodní voda vnikat do stěny a šířit se kapilárami zdiva směrem nahoru, ale i do boku. Více než 80 % starých budov v České republice je vlhkých kvůli stoupající hladině spodní vody skrze kapilární systém zdiva.
Absorbovanou vzlínající vlhkost ve zdivu lze snadno odlišit od vlhkosti kondenzační, a to tak, že: na smáčeném povrchu dochází k dobře ohraničenému solnému výkvětu, vlhkost je vyšší, plíseň není typická. Při výstavbě nového domu je třeba věnovat zvýšenou pozornost při provádění izolací částí domu pod úrovní terénu a horizontální izolace části zdiva nad úrovní terénu. Ve starých budovách může postupem let docházet k dožilosti izolace nebo v některých případech dokonce k jejímu neprovedení během rekonstrukce. Zpětně nám mohou pomoci s naším problémem následující dodatečné postupy sanace a izolace zdiva.
Absorbovanou vzlínající vlhkost ve zdivu lze snadno odlišit od vlhkosti kondenzační, a to tak, že: na smáčeném povrchu dochází k dobře ohraničenému solnému výkvětu, vlhkost je vyšší, plíseň není typická. Při výstavbě nového domu je třeba věnovat zvýšenou pozornost při provádění izolací částí domu pod úrovní terénu a horizontální izolace části zdiva nad úrovní terénu. Ve starých budovách může postupem let docházet k dožilosti izolace nebo v některých případech dokonce k jejímu neprovedení během rekonstrukce. Zpětně nám mohou pomoci s naším problémem následující dodatečné postupy sanace a izolace zdiva.
Probourávání zdiva
Staticky a pracovně velmi náročný zásah dodatečné izolace zdiva je probourávání zdiva, při kterém se po etapách vybourávají části mokré zdi a na místo probouraného materiálu se přizdí nové s vložením hydroizolace. Jeho předpokládaná životnost je 15-20 let.
Podřezání
Rychleji realizovatelné řešení oproti probourávání, ale také pracné je podřezání zdiva ruční pilou nebo diamantovým lanem, při kterém se podřízne celý průřez stěny a vloží se nová izolace.
Narážení chromniklových desek
Podstatou tohoto postupu je, že u průchozích spár stěn z cihel nebo kamene se do spár pomocí vhodného stroje vtlačí žebrovaný plech z chromové oceli o tloušťce 1,2 mm.
Sanační omítky
Nejmírnější sanační postup prací je nahození zdiva novou sanační omítkou. Stará omítka, která je degradovaná a nasáklá vlhkostí, případně nasycená solemi, by měla být odstraněna cca nad hranici vlhkosti do výšky 50 cm a po příslušné úpravě povrchu jako je očištění a odsolení se nahradí omítkou sanační s obsahem pórů mezi 25-40%. Sanační omítka se nesmí natřít barvou, která uzavírá povrchy! Předpokládaná životnost sanační omítky je cca 5 let omítky na centimetr, takže kupř. 15 let na 3 cm silnou omítku, ale jen za předpokladu nízké vlhkosti zdiva a použití protisolného nátěru. Samotná sanační omítka neřeší vlhkost zdiva.
Degradace fasády vlhkého rodinného domu (severní strana domu)
Kromě výše uvedeného jsou známy také pasivní a aktivní izolační metody.
Vlhkost zdiva způsobená dešťovými srážkami
K vlhnutí stěn vlivem dešťových srážek dochází skrze omítky a zdivo. Pokud k vlhnutí zdiva došlo v krátkém časovém horizontu vlivem silného deště, je vhodné provést vodotěsnou vnější povrchovou úpravu. Pokud je dům postaven ve svahu, při silných deštích se voda zastaví u stěn obrácených do svahu. Dešťová voda se následně nakumuluje u zdiva a proniká do spodních soklů budovy bez provedených hydroizolací. To znamená velkou dotaci vody přímo do stěny, čímž se značně zvyšuje riziko promrzání zdiva v zimním období. V takových případech musí být nejexponovanější spodní část domu pokryta materiálem s nízkou nasákavostí, resp. neprostupnou hydroizolací.
Vlhčení zdiva vlivem tlakové vody
Vzniká, když voda prosakuje z prasklých, poškozených nebo netěsných rozvodů vody a odpadů, špatných okapových žlabů, které jsou ucpané atd. až ke stěnám nebo přímo ve stěně. Prasklina v kanalizačním potrubí nepříjemně zapáchá a zanechává většinou hnědé skvrny na povrchu omítky. Vlhkostní mapa, která má ostré hrany okrajů projevující se na povrchu zdi, a neroste průběžně v řádu měsíců až let, tak je většinou známkou tlakové vody. Tento jev lze samozřejmě odstranit pouze výměnou nebo odbornou opravou vadného úseku potrubí.
Při koupi domu proto buďte opatrní, i v bytě v perfektním stavu se může vyskytnout prasklé potrubí, jehož důsledky nemusí být kvalitně odstraněny nebo naopak mohou být dobře zakryty. Pokud potrubí prosakuje v nějakém krátkém úseku, stačí stěnu v těchto místech vybourat a potrubí zatěsnit nebo vyměnit. Pokud se pak zeď omítne zpět a vymaluje, problém bude jistě vyřešen.
Nepříznivé vlhké počasí nebo špatně seřízené klimatizační zařízení může způsobovat povrchové zavlhčení zdiva – tedy kondenzaci. Zateplení stěn je zvláště důležitým stavebním postupem při ovlivnění teplotních výkyvů, kdy mohou vznikat tepelné mosty, díky nimž může vznikat kondenzace na povrchu stěny interiéru a zavlhčovat zdivo. V tomto případě je třeba dbát na řádné tepelné zaizolování související konstrukce, neboť v případě nesprávně zvolené nebo provedené tepelné izolace, kde se dosud nevyskytovaly plísně ani kondenzace, se tyto problémy mohou objevit po zateplení domu. Pokud tepelný most zůstane, teplota vnitřního povrchu stěny bude nižší, než byla před zateplením, čili pára na něm bude dříve kondenzovat a snadněji vzniknou plísně.
Ke kondenzaci a následnému zvlhčení stěn může docházet především v místnostech s vysokou vzdušnou vlhkostí (koupelna, kuchyně, ložnice). Plíseň vzniká tam, kde je vlhkost vzduchu nad 75 % po dobu delší alespoň 72 hodin. Nejdůležitějším faktorem je zajistit dostatečnou výměnu vzduchu, řízeným větráním. Přestože se u vlhkých budov nedoporučuje výměna oken za plastová i tak z hlediska vlhkosti neuškodí, je-li vzduch průběžně vyměňován správným větráním.
Tip: Proti plísni Vám pomůže i octová voda
Chemické izolace – krémová injektáž zdiva, polyuretanová injektáž zdiva
Chemická injektáž – je jedním z nejběžnějších řešení v oboru sanace zdiva budov pro zamezení kapilárně vzlínající vlhkosti. Chemických injektáží je více druhů, zde uvádíme pouze ty nejdůležitější a nejběžnější.
Mikroemulze: materiály na silikonové, dnes již převážně vodní bázi, obvykle koncentráty, které je nutné vstřikovat do stěny nízkotlakými kompresory. V těchto případech dochází k zavadění velkého objemu vody do zdiva. Už se moc nevyužívá.
Největším konkurentem mikroemulzí je AquaStop Cream, což je injektážní krém. Jeho použití je jednodušší, protože k jeho vstřikování (aplikaci) není zapotřebí elektrické čerpadlo.
Oba přípravky se používají proti vzlínání vlhkosti v kapilárách zdiva, působí hydrofobně uvnitř kapilár. Injektážní krémy ale na rozdíl od mikroemulzí lze použít pro všechny druhy zdiva bez omezení.
Polyuretanové injektážní hmoty jsou vhodné pro izolaci konstrukcí pod úrovní terénu, betonových stěn, bazénů a tunelů skrze které dochází k průsaku tlakové vody do interiéru místnosti. Existují dvousložkové PU gely, které při izolaci mezer, pracovních spár a prasklin při styku s vodou začnou nabývat na objemu a tím zamezí vtékání.
O naše další zajímavé články nepřijdete, pokud budete sledovat facebookovou skupinu: Jak na vlhkost v domě svépomocí – rady, tipy, zkušenosti.
Jiří Švorc – Schwarz ml.
Vyvrtané otvory o průměru 14 mm připravené pro aplikaci injektážního krému AquaStop Cream (rodinná villa – Praha Barrandov)
