Dobrý den,
snad se mi podaří popsat problém, který aktuálně řeším. Mám starší dům, který potřebuje vyřešit vlhkost a potřebuje zateplit.
Momentálně je provedená injektáž vaším gelem – je cca do 5 cm nad úroveň podlahy v domě. Původně tato část byla zasypaná zeminou. A nyní po injektáži bude zemina končit asi 5-10 cm dolů od injektáže. (Soused renovuje dům a jedná se již o jeho část pozemku). Náš dům mám asi 3 úrovně podlah. Zvenku je injektáž provedena tak, že v podstatě v mírném odstupu (cca těch 5 cm max. lemuje podlahu celého domu. Dům má staré základy – kameny, nedokážu úplně specifikovat materiál, kterým jsou spojeny, něco jako beton a hlína… Spodek z kamenů může mít okolo metru (nelze to úplně odkrýt) a na to navazuje stavba z cihel. Injektáž je provedena již do spár u cihlové části.
Injektáž se provede ještě v části vnitřku, kde je velký mokrý oblouk na stěně. Tato stěna je již na protější straně. Pak je tu stěna vnitřní, která je z druhé strany injektované zdi. A na její vnitří straně je vytvořena plíseň (černé flíčky). Je ještě třeba tuto stěnu nějak ošetřit proti plísni?
Jak nyní prosím správně postupovat? Má se část vnějších zdí v nějakém pásu v úrovni injektáže pokrýt sanační omítkou nebo zkrátka něčím, aby se to nezakonzervovalo a nevznikla znovu vlhkost a vnitřní plíseň? Nebo lze již dát nopkovou folii? Tato část je z větší části cihlová a zbytek je z kamenů. A má nopková folie překrývat díry po injektáži nebo má jít po její hranu? Případně jak použít vysokou nopkovou folii a zasypat štěrkem a zeminou či pouze zeminou? Drenážní trubka zde není možná.
Děkuji moc za odpovědi a snad je to srozumitelné.

Dobrý den pane Sloboda. Odpovědi na Vaše otázky jsou tyto. V případě systému AquaStop Cream a jeho technologického postupu v žádném případě k narušení statiky domu nedojde. Systém AquaStop Cream byl úspěšně aplikován na tisících stavbách v různých druzích zdících materiálů a různých typů staveb. Nikdy k narušení statiky nedošlo a nedochází. Po provedené výplni vrtů injektážním krémem AquaStop Cream dochází k pronikání (šíření) aktivní látky do pórů a i těch nejjemnějších kapilár injektovaného zdiva a tím se vrty postupně vyprázdní. Po jejich vyprázdnění není potřeba vrty jakkoliv vyplňovat, např. jakousi maltovou zálivkou. Tyto zálivkové výplně se zhotovují u vrtů v případě jiných technologií a zejména jiných, podstatně větších průměrů vrtů. V devadesátých létech minulého století se těmto vrtům v podobných průměrech a osových vzdálenostech pro injektáž zdiva z důvodu zamezení vzlínající vlhkosti všeobecně říkalo mikroinjektáž, což vlastně bylo ve stavebnictví přesnější pojmenování, ale postupně se zažilo všeobecné pojmenování injektáž zdiva. Už to původní pojmenování leccos napovídá. Na jednu okolnost bych raději upozornil. Pokud by pod podlahou byla zemina či zásyp, nebylo by to plnohodnotné řešení. Liniová clona ve zdivu by Vám sice vznikla těsně nad úrovní terénu, ale ze zavlhlého zásypu pod podlahou by se Vám vlhkost z vnitřní strany stavebního dílce přemosťovala nad zhotovenou clonu a výsledek by nemusel být stoprocentní. Sice ze spodního směru, tj. od základů by vzlínající vlhkost nad dodatečně zhotovenou izolaci v úrovni terénu již nepronikala, ale pořád je tam velká pravděpodobnost, že se vlhkost bude z bočního směru infiltrovat do zdiva ze zásypu mezi dodatečně zhotovenou izolací v úrovni terénu do výšky podlahy, respektive stávající vodorovné izolace. Neznám skladbu podlahy a jejího podloží a tak je toto pouze upozornění.
S přátelským pozdravem
Jiří Schwarz – jednatel společnosti
TRUMF sanace s.r.o.